Jakovlev SJ-100 (Suchoj SuperJet New)

Typ:  „rusifikovaná“ modifikace středně těžkého dopravního letounu typu SuperJet 100-95B. U tohoto modelu jsou všechny importované komponenty nahrazeny komponentami ruské výroby.

Určení:  doprava osob na místních a středně dlouhých linkách

Odlišnosti od letounu SuperJet 100-95B:

- modifikovaná konstrukce trupu

- instalace wingletů s šavlovitým profilem (tzv. sabreletů) kompozitní konstrukce. Zatímco u modelu SuperJet 100-95B jsou sabrelety volitelný položkou, tento model je jimi vybaven standardně.

- instalace motorů typu PD-8 ruské výroby na místo motorů typu Powerjet SaM146 francouzsko-ruské konstrukce

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu TA-18-100S ruské výroby na místo APU americko-ruské konstrukce

- instalace průlezu do zadního přístrojového úseku

- instalace výsuvných integrálních palubních schůdků pod dveřmi kabiny

- instalace nového podvozku

- instalace nového zasklení okének kabiny

- instalace nového systému řízení

- instalace nového palivového systému

- instalace nového kyslíkového systému

- instalace nové palubní kabelové sítě

- instalace nového palubního elektrického systému

- instalace nového palubního osvětlení

- instalace nového palubního systému pro úpravu vzduchu

- instalace nového systému pro přeplňování palivových nádrží neutrálním plynem

- instalace nových sedadel v pilotní kabině a kabině cestujících

- instalace nového nouzového a záchranného vybavení

- instalace nového přístrojového vybavení v pilotní kabině. Na palubní desce tohoto modelu se nacházejí čtyři širokoúhlé patnáctipalcové multifunkční displeje, zatímco u modelu SuperJet 100-95B je zde umístěna pětice menších devítipalcových multifunkčních displejů. Další širokoúhlý patnáctipalcový multifunkční displej u tohoto modelu nahradil dvojici malých 2,8-palcových displejů na panelu FMS (Flight Management System), který se nachází na centrálním přístrojovém pultu.

Historie:  Dne 25. ledna 2018 byl schválen vývoj modifikace dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu SuperJet 100-95B, prvního dopravního letounu vyvinutého v Rusku po rozpadu SSSR, s výrazně sníženým podílem komponent západní provenience v konstrukci a vybavení. Na konstrukci letounu typu SuperJet 100-95B se totiž importované součástky podílely hned z cca 70-ti %, což sebou přinášelo celou řadu problémů. Prvním z nich byla skutečnost, že byla produkce tohoto stroje závislá na dodávkách ze západních zemí, zejména pak z USA. O tom, jak je nevýhodné se spoléhat na dodávky komponent ze západu, se přitom mohlo Rusko poprvé přesvědčit již v roce 2014, kdy na něj byly uvaleny sankce za anexi Krymu a podporou proruských ukrajinských separatistů. To, že je celá řada komponent letounu typu SuperJet 100-95B západní výroby navíc ruskému průmyslu bránilo tyto stroje vyvážet do zemí, na které se západní země rozhodly uvalit ekonomické sankce. Právě z tohoto důvodu nemohla být uskutečněna např. lukrativní zakázka Íránu na 40 SuperJetů 100-95B. Západní dopravci přitom o tento typ letounu prakticky nejevili žádný zájem. Rusifikovaný SuperJet 100-95B byl původně znám jako SuperJet New. Později byl ale tento stroj přejmenován na SJ-100. Tato změna v označení přitom souvisela s reorganizací struktur korporace OAK (Sjednocená letecká korporace), pod kterou od roku 2006 spadá většina ruských výrobců letecké techniky. V rámci zmíněné reorganizace byla totiž na konci listopadu roku 2018 společnost SCAC (Sukhoi Civil Aircraft), která zodpovídala za program SuperJet New, vyčleněna ze struktur PAO Suchoj, aby mohla být převedena pod společnost PAO Irkut, jejíž součástí je též letecká konstrukční kancelář KB Jakovlev. OAK se totiž rozhodlo společnost PAO Irkut přetvořit ve svoji divizi dopravních letounů. Součástí portfolia zmíněné společnosti se tak kromě letounu typu MS-21 stal též letoun typu SJ-100 (a do odstoupení od rusko-čínského programu CR929 též tento stroj). Naproti tomu program dopravních letounů typu Il-96-400M a Il-114-300 byl ponechán společnosti PAO Iljušin. V červenci roku 2023 byla pak PAO Irkut přejmenována na PAO Jakovlev. Z letounu typu Suchoj SuperJet New se tedy nejprve stal Irkut SJ-100 a posléze Jakovlev SJ-100. U rusifikovaného modelu SJ-100 se změny neomezily pouze na palubní systémy. Úpravami u tohoto modelu totiž prošla též konstrukce trupu. Dle původních plánů měly navíc letoun typu SJ-100 pohánět motory typu PD-8 ruské značky Aviadvigatel. Se shodnými motory přitom počítá též obojživelný letoun typu Be-200ČS, který zatím pohánějí motory typu D-436TP ukrajinské značky Motor Sič. Důvodem volby tuzemského motoru typu PD-8 se staly problémy s životností rusko-francouzského motoru typu SaM146, který pohání základní model SuperJet 100-95B. Francouzská společnost Safran totiž odmítala do dalšího zdokonalování motoru typu SaM146 investovat, a to kuli problematické návratnosti této investice vzhledem k velmi omezené produkci letounů typu SuperJet 100-95B. Vývoj letounu typu SJ-100 měl přitom stát 120 až 130 miliard rublů, přičemž nadpoloviční většinu této částky měl spolknout právě vývoj motoru typu PD-8. Na výstavě NAIS 2022 (National Airport Infrastructure Show 2022), která se konala v únoru roku 2022, bylo nicméně oznámeno, že letoun typu SJ-100 bude nakonec certifikován s původními motory typu SaM146. Motory typu PD-8 měly být pak výrobcem nabízeny jako alternativa k motorům typu SaM146. Nehledě na použití původních motorů typu SaM146 neměl však podíl importovaných komponent na konstrukci letounu typu SJ-100 přesahovat hodnotu 10 %. Nakonec ale budou všechny tyto stroje přeci jenom pohánět ruské motory typu PD-8. Důvodem toho byly sankce, které byly uvaleny na Rusko za invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, zahájenou dne 24. února 2022. Za těchto podmínek se totiž stalo prakticky vyloučené, aby letoun typu SJ-100 poháněly motory francouzsko-ruské konstrukce. Z toho samého důvodu bylo navíc nutné provést kompletní náhradu importovaných komponent komponentami domácí konstrukce, aby tento model bylo vůbec možné vyrábět. Přitom se jednalo o cca 40 palubních systémů a agregátů. Dodavateli palubních systémů a agregátů pro letoun typu SJ-100 se mimo jiné stal RPKB z Ramenského (avionika), Moskevský institut elektromechaniky a automatiky MIEA (systém řízení), UKBP z Uljanovska (přístrojové desky v kabině, osvětlení kabiny posádky a venkovní osvětlení), NPP Polet (spojovací vybavení a palubní intercom), UAPO z Ufy (energetický systém), UAP Gidravlika (hydraulický systém), OKB Kristall (palivový systém), NPP Respirator (kyslíkový systém), PKO Teploobmennik (systém pro úpravu vzduchu), NPP Aerosila (pomocná palubní energetická jednotka), Aviaagregat ze Samary (podvozky), AK Rubin (podvozková kola a brzdy), ONPP Technologija (zasklení oken) OKB AKS (sedadla, potrubí, filtry a některé další komponenty), Promtech-Uljanovsk (havarijní-záchranné vybavení), PAKS (kabelová síť) a NPO Gelijmaš (systém pro přeplňování palivových nádrží neutrálním plynem). Díky konstrukčním úpravám by měl mít letoun typu SJ-100 navíc vyšší přistávací hmotnost než původní SuperJet 100-95B (42 t vs 41 t). Pro potřeby zkušebního programu budou vyrobeny, závodem z Komsomolska na Amuru, dva letové prototypy (97001 a 97003) a na neletové exempláře. Jako první byl dokončen neletový exemplář (97002), který byl vyhrazen pro statické zkoušky. Kompletace trupu tohoto stroje byla přitom završena v červnu roku 2022. Krátce nato byl trup prototypu SJ-100 (97002) zkušebně spojen s křídlem. Svůj slavnostní „roll-out“ si tento stroj odbyl dne 28. července 2022. Den nato byl přepraven, s demontovaným křídlem, velkokapacitním nákladním letounem typu An-124-100 (Condor) společnosti Volga-Dněpr do moskevského institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky). Na vývoji letounu typu SJ-100 se ale bude podílet též letoun SuperJet 100-95B (95157), a to v roli vzdušné zkušebny motoru typu PD-8. U prvního letového prototypu tohoto stroje (97001) se ale již od počátku nepočítalo s úplnou náhradou importovaných komponent, včetně motorů. Jeho pohon proto obstarávají osvědčené motory typu SaM146 rusko-francouzské konstrukce. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo urychlení zkoušek. Dle plánů z konce roku 2022 měl být první letový prototyp letounu typu SJ-100 (97001) dokončen na počátku roku 2023 a zalétán v březnu toho samého roku. Zálet druhého letového prototypu (97003) byl naplánován na květen roku 2023. Dle tehdejších plánů měla být certifikace letounu typu SJ-100 završena před koncem roku 2023. Se zahájením dodávek sériových strojů prvním zákazníkům se tehdy počítalo v roce 2024. V dubnu roku 2023 bylo oznámeno, že se letové zkoušky prvního prototypu tohoto stroje (97001) rozeběhnou v květnu roku 2023. Současně bylo oznámeno, že se stavba prvního sériového stroje (97004) již nachází ve finální fázi montáže. Dle tehdejších plánů měla být certifikace letounu typu SJ-100 završena v prosinci toho samého roku. Montáž prototypu SJ-100 (v.č.97001 / 97021) se rozeběhla v srpnu roku 2022. Na konci listopadu toho samého roku byla zahájena též kompletace druhého letového prototypu tohoto stroje (97003), který má být jako první sestaven výhradně z komponent domácí výroby a poháněn ruskými motory typu PD-8. Krátce nato, v prosinci toho samého roku, započala též montáž neletového draku pro certifikační statické zkoušky. Realizací zmíněných zkoušek byl pověřen novosibirský institut SibNIA (Sibiřský vědecko-výzkumný ústav letectví). Do Novosiborska byl přitom zmíněný stroj přepraven dne 11. ledna 2023. Kompletace letounu SJ-100 (97001) byla završena na jaře toho samého roku. Zmíněný stroj přitom nejprve, mezi dubnem a květnem roku 2023, prošel, za účasti odborníků institutu CAGI, rezonančními testy. K pozemním zkouškám byl prototyp SJ-100 (97001) odevzdán dne 1. června toho samého roku. Dne 11. července byl tento stroj vytažen z výrobní haly za účelem kontroly těsnosti palivového systému. Pozemní zkoušky palubních systémů, stejně jako první motorové testy, byly prováděny uvnitř i vně výrobní haly. Tomu následovaly rolovací testy. První vysokorychlostní pojížďku prototyp SJ-100 (97001) vykonal dne 24. srpna 2023. V průběhu zmíněné pojížďky přitom došlo k odpoutání příďového podvozku od povrchu VPD. Realizace prvního letu byla schválena na vědecko-technické poradě, která se konala den nato. Do oblak se prototyp SJ-100 (97001) nakonec napoprvé vydal dne 29. srpna 2023. V průběhu svého prvního letu, který trval 54 min, tento stroj dosáhl výšky 3 000 m a rychlosti 343 km/h. Na konci dubna roku 2024, po završení závodních zkoušek, byl prototyp SJ-100 (97001) přelétnut z Komsomolska na Amuru do cca 6 000 km vzdáleného Žukovského, za účelem realizace zkoušek certifikačních. Přitom vykonal jedno mezipřistání, a to na novosibirském letišti Tolmačevo. Při zmíněném přeletu se prototyp SJ-100 (97001) pohyboval ve výšce 11 000 m rychlostí 800 km/h. Certifikační zkoušky letounu typu SJ-100 se rozeběhly dnem 10. června 2024. V rámci certifikačních zkoušek tohoto stroje má být přitom do konce roku 2025 uskutečněno na 200 letů. V současnosti se na výrobní lince závodu z Komsomolska na Amuru kromě druhého letového prototypu (97003) nachází též prvních pět sériových strojů v různém stádiu rozpracovanosti (včetně letounů s v.č. 97004 a 97005). Komplexní program rozvoje letecké dopravy počítá s dodávkami 142-ti letounů typu SJ-100 tuzemským aerolinkám do roku 2030. Počínaje rokem 2024 mělo přitom brány závodu z Komsomolska na Amuru opouštět 20 těchto strojů ročně. Prvním provozovatelem letounu typu SJ-100 se stane Aeroflot. Aeroflot si přitom v září roku 2022 objednal celkem 89 letounů typu SJ-100, spolu s 210-ti letouny typu MS-21 a 40-ti letouny typu Tu-214. Termín předání prvních dvou letounů typu SJ-100 Aeroflotu byl stanoven na rok 2023. Dalších osm letounů typu SJ-100, v provedení se sedadly pro 103 cestujících v celoekonomickém provedení, má obdržet, přes leasingovou společnost GTLK, dálnovýchodní dopravce Avrora. Zatímco předání prvních čtyř letounů typu SJ-100 aerolinkám Avrora bylo naplánováno na rok 2024, zbylé čtyři tyto stroje měly zmíněné aerolinky převzít v roce 2025. Letoun typu SJ-100 se přitom stane vůbec prvním regionálním dopravním letounem tuzemské výroby v barvách aerolinek Avrora. Všechny zmíněné výrobní plány se ale ukázaly být více než nerealistickými. Na počátku roku 2024 bylo proto Ministerstvem obchodu a průmyslu a korporací Rostec oficiálně oznámeno, že budou dodávky prvních sériových letounů typu SJ-100 uskutečněny až v roce 2025 nebo 2026. To samé se přitom týká též letounů typu MS-21-310RUS, Tu-214 a Il-114-300. Aby toho nebylo málo, tak všechny výše uvedené letouny výkonnostními a provozními parametry zaostávají za parametry, které byly původně deklarovány výrobcem. Hlavním zdrojem problémů v programu SJ-100 se přitom stal motor typu PD-8. Na konci prosince roku 2023, v průběhu zkoušek, bylo totiž zjištěno, že je zmíněný motor stále ještě nevyzrálý pro sériovou výrobu. Zlepšení u motoru typu PD-8 si konkrétně žádá spolehlivost ve všech letových režimech a provozní bezpečnost.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden letový prototyp a dva neletové exempláře pro statické zkoušky (rozestavěn druhý letový prototyp a pět sériových strojů)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Aviadvigatěl PD-8 s max. tahem po 7 900 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor (jeho instalace se nachází uvnitř špice trupu)

Kapacita:    103 osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 10 860 až 11 500 kg)