Jakovlev Jak-9TK

 
 

Typ:  pokročilá modifikace frontového stíhacího letounu typu Jak-9T (Frank)

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a ničení pozemních cílů, včetně obrněné techniky, v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Odlišnosti od letounu typu Jak-9T (Frank):

- modifikovaný zbraňový systém. Mezi motorové válce tohoto modelu lze alternativně vestavět buďto 20 mm kanón typu ŠVAK nebo 23 mm kanón typu VJa-23 nebo 37 mm kanón typu NS-37 nebo 45 mm kanón typu NS-45. Naproti tomu předchozí model měl mezi motorovými válci napevno instalován 37 mm kanón typu NS-37.

Historie:  Dalším krokem k zvýšení palebné síly frontového stíhače typu Jak-9 (Frank), který byl vyzbrojen jedním 20 mm kanónem typu ŠVAK a jedním 12,7 mm kulometem typu UBS, se po modelu Jak-9T (Frank), jehož výzbroj se sestávala z jednoho 37 mm kanónu typu NS-37 a jednoho 12,7 mm kulometu typu UBS, stal model Jak-9TK. Mezi motorové válce zmíněného modelu, který vycházel z výše uvedeného modelu Jak-9T (Frank), bylo možné dle přání VVS vestavět buďto 20 mm kanón typu ŠVAK nebo 23 mm kanón typu VJa-23 nebo 37 mm kanón typu NS-37 nebo 45 mm kanón typu NS-45. Zatímco v konfiguraci s 20 mm kanónem typu ŠVAK palebná síla letounu typu Jak-9TK činila 1,997 kg/s, v konfiguraci s 23 mm kanón typu VJa-23 2,71 kg/s, v konfiguraci s 37 mm kanón typu NS-37 3,74 kg/s, v konfiguraci s 45 mm kanón typu NS-45 4,07 kg/s. Vzájemnou záměnu zmíněných kanónů bylo možné provádět i v polních podmínkách silami pozemního personálu. Tento úkon byl totiž spjat pouze s výměnou kanónových úchytů a nabíjecího zařízení. Státními zkouškami, které byly realizovány u institutu NII VVS (vědecko-výzkumný institut VVS), prototyp Jaku-9TK prošel v říjnu roku 1943. Výkonnostní parametry tohoto stroje se lišily dle instalovaného kanónu, stejně jako technika pilotáže a pozice aerodynamického těžiště. Zpětný ráz z kanónů typu ŠVAK a VJa-23 neměl žádný vliv na letové vlastnosti ani při nízkých rychlostech (400 km/h). Při vysokých rychlostech nebyl zaznamenán negativní vliv zpětného rázu na letové charakteristiky ani při střelbě delší dávkou. Naproti tomu při střelbě z kanónu typu NS-37 při nízkých rychlostech (300 až 350 km/h) se prototyp Jaku-9TK rozhoupal, což mělo negativní vliv na přesnost střelby. Z kanónu typu NS-45 pak bylo možné provádět jen jednotlivé výstřely při rychlosti blízké té maximální. Sériové výroby se letoun typu Jak-9TK nakonec nedočkal. 23 mm kanón typu VJa-23 totiž nebyl o moc silnější než 20 mm kanón typu ŠVAK, zatímco 45 m kanón typu NS-45 měl nedostatečnou spolehlivost.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Jaku-9T?)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Klimov VK-105PF (M-105PF) s max. výkonem 1 180 hp

Vybavení:   jeden střelecký zaměřovač

Výzbroj:     jeden 20 mm kanón typu ŠVAK, jeden 23 mm kanón typu VJa-23, jeden 37 mm kanón typu NS-37 nebo jeden 45 mm kanón typu NS-45, instalovaný mezi řadami motorových válců, a jeden 12,7 mm synchronní kulomet typu UBS se zásobou 200 nábojů, instalovaný nad motorem

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,74 m
Délka:   8,87 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: 2 348 kg
Max. vzletová hmotnost: 3 246 kg
Max. rychlost: 573 km/h
Praktický dostup:   9 700* m
Max. dolet:    965 km

 

 

 

* pouze vypočtený odhad

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 10.2.2020