SibNIA (Jakovlev) Jak-40MS

Typ:  experimentální modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling)

Určení:  prověření vlivu instalace dvouproudových motorů typu TFE731-3 americké výroby na místo proudových motorů typu Al-25 domácí výroby na provozní charakteristiky letounu typu Jak-40 (Codling) a vzájemné kompatibility těchto pohonných jednotek s ostatními palubními systémy tohoto stroje

Odlišnosti od letounu Jak-40 (Codling):

- instalace silnějších a ekonomičtějších 1 678 kp dvouproudových motorů typu Honeywell (Garrett) TFE731-3 americké výroby na místo postranních 1 470 kp proudových motorů typu Al-25 domácí výroby

- absence prostředního motoru typu Al-25. V této souvislosti byl hřbetní lapač vzduchu, který vybíhá z kořene náběžné hrany SOP, nahrazen „předkýlem“, zatímco trysku, která tvoří zakončení trupu, nahradil zahrocený aerodynamický kryt.

- instalace nového ovládacího panelu pohonných jednotek uvnitř pilotní kabiny

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu Garrett 3092 americké výroby na místo APU typu Al-9. Instalace zmíněné APU se nachází v koncovém trupovém aerodynamickém krytu. Naproti tomu APU typu Al-9 byla umístěna před kořenem náběžné hrany SOP, resp. přímo nad přívodním vzduchovým kanálem prostředního motoru.

Historie:  V roce 2012 se na celém světě v provozu stále ještě nacházelo okolo 300 lehkých třímotorových proudových regionálních dopravních letounů řady Jak-40 (Codling), z toho okolo 100 na území Ruska. Celá řada z nich přitom tehdy ještě zdaleka neměla plně vyčerpanou technickou životnost. Institut SibNIA (Sibiřský vědecko-výzkumný ústav letectví) proto tehdy pro letoun typu Jak-40 (Codling) zpracoval modernizační projekt, který byl vystavěn na výměně pohonných jednotek v podobě 1 470 kp proudových motorů typu Al-25. Volba přitom padla na osvědčený dvouproudový motor typu TFE731 americké značky Honeywell (Garrett), který se předtím stal srdcem celé řady lehkých regionálních dopravních letounů a bizjetů západní provenience, včetně typu BAe125, Cessna Citation III a IV, Dassault Falcon 50, Learjet 55 a Lockheed Jetstar. Záměna trojice motorů typu Al-25 dvojicí motorů typu TFE731 přitom slibovala pokles spotřeby paliva z 1 150 kg/h na 620 kg/h. Díky tomu měl max. dolet takto modifikovaného Jaku-40 (Codling) činit celých 5 100 km. Dolet původního třímotorového modelu přitom nepřesahuje 2 200 km. Zmíněná změna v pohonném systému měla navíc sebou přinést vzrůst nosnosti (z 2 300 kg na 3 200 kg), cestovní rychlosti (z 510 km/h na 590 km/h) a cestovní výšky (z 7 000 m na 9 000 m). Zkrátka neměly nepřijít ani vzletové a přistávací charakteristiky. Instalace motorů typu TFE731 měla totiž vést ke zkrácení rozjezdu při vzletu (2x) a dojezdu při přistání (1,25 x až 1,5 x), ke vzrůstu stoupavosti (1,5 x) a v neposlední řadě též k redukci spotřeby paliva při vzletu (1,5 x) a přistání (2 x). Kromě výše uvedeného by takto modernizovaný Jak-40 (Codling) splňoval požadavky hlukové normy ICAO Chapter 4 a emisní normy ICAO 2008. Instalace motorů typu TFE731 měla navíc těmto letounům umožnit setrvat ve službě po dobu dalších 10-ti let. Pro potřeby zkoušek zaměřených na prověření provozních charakteristik takto modifikovaného letounu typu Jak-40 (Codling) a vzájemné kompatibility zmíněných amerických dvouproudových pohonných jednotek s původními palubními systémy tohoto stroje (elektrickým, hydraulickým, klimatizačním a odmrazovacím) byl upraven letoun Jak-40 (bílá 87216 / v.č. 9510440). V první fázi zkušebního programu zmíněný stroj létal s instalací jednoho motoru typu TFE731 (ve verzi TFE731-3) na místo jednoho postranního motoru typu Al-25. Ke svému prvnímu letu v této konfiguraci se přitom letoun Jak-40 (87216) vydal dne 8. prosince 2012. Později byl motorem typu TFE731-3 zaměněn též druhý postranní motor typu Al-25. Takto modifikovaný letoun Jak-40 (87216) se přitom do oblak poprvé vydal dne 20. května 2013. Krátce nato, v srpnu roku 2013, tento stroj zavítal na moskevskou airshow MAKS 2013. Nakonec byl letoun Jak-40 (87216) zabaven prostředního motoru typu Al-25. V této souvislosti byl hřbetní lapač vzduchu, který vybíhá z kořene náběžné hrany SOP, nahrazen „předkýlem“, zatímco trysku, která tvoří zakončení trupu, nahradil zahrocený aerodynamický kryt. Ten ukrýval instalaci APU typu Garrett 3092. Takto modifikovaný letoun Jak-40 (87216) vešel ve známost jako Jak-40MS a od vzletové dráhy se poprvé odlepil dne 29. listopadu 2016. Protože ale motory typu TFE731-3 nebyly tomuto stroji schopny zajistit projektované charakteristiky, počítalo se s jejich pozdější záměnou výkonnějšími motory typu TFE731-5 nebo ještě výkonnějšími motory typu TFE731-60. K tomu ale již nedošlo. Na místo toho byl jediný exemplář letounu typu Jak-40MS přestavěn na technologický demonstrátor perspektivního nástupce letounu typu Jak-40 (Codling) v podobě odvozeného celokompozitního letounu typu STR-40.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Jaku-40)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Honeywell TFE731-3 americké výroby s max. tahem po 1 678 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-40, instalovaný uvnitř špice trupu

Poslední úpravy provedeny dne: 28.12.2018