Jakovlev Jak-1b

Typ:  pokročilá modifikace frontového stíhacího letounu typu Jak-1 M-105PF

Určení:  primárně vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, sekundárně ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Odlišnosti od letounu Jak-1 M-105PF:

- snížená výška hřbetu zadní části trupu, v oblasti mezi překrytem pilotní kabiny a SOP, na úroveň hřbetu přední části trupu

- instalace nového třídílného překrytu pilotní kabiny. Překryt pilotní kabiny tohoto modelu má polokapkovitý tvar. Naproti tomu překryt pilotní kabiny předchozího modelu pevným zadním dílem plynule přechází ve vyvýšený hřbet zadní části trupu.

- instalace zrcátka, které pilotovi usnadňuje výhled do zadní polosféry, pod rámem čelního štítku pilotní kabiny

- instalace pancéřové ochrany uvnitř pilotní kabiny. Ochranu pilota tohoto modelu před projektily palných zbraní zajišťují dvě neprůstřelná skla, jedno čelní a jedno zadní, pancéřové opěradlo hlavy a pancéřová opěradla rukou 

- instalace nového kniplu v pilotní kabině. Knipl tohoto modelu má obdobnou konstrukci jako knipl německého letounu typu Bf109. Knipl tohoto modelu má podobu páky s tlačítky pro obsluhu zbraní nahoře a umožňuje ovládat zbraně bez nutnosti sejmutí levé ruky z plynové páky. Naproti tomu knipl předchozího modelu toto neumožňuje, přičemž jeho horní část má tvar prstence s tlačítky pro střelbu z kulometů a kanónu po stranách střední partie.

- instalace jednoho 12,7 mm synchronního kulometu typu UBS se zásobou 200 nábojů nad motorem na místo dvou 7,62 mm synchronních kulometů typu ŠKAS se zásobou 750 nábojů na hlaveň. Instalace 20 mm kanónu typu ŠVAK mezi motorovými válci přitom zůstala zachována. U letounu typu Jak-1b z prvních výrobních sérií měl kanón typu ŠVAK zásobu 120 nábojů. Počínaje 127. výrobní sérií, která brány závodu č.292 opustila v březnu roku 1943, byla zásoba střeliva pro zmíněný kanón navýšena na 140 nábojů.

- instalace střeleckého zaměřovače typu VV-1 na místo střeleckého zaměřovače typu OPB-1

- instalace vrtule typu VIŠ-105 na místo vrtule typu VIŠ-61P

- instalace olejového chladiče z letounu typu Jak-7

- instalace modifikovaného krytu olejového chladiče na břichu motorové kapoty. Kryt olejového chladiče tohoto modelu má odlišný tvar. Po stranách regulační klapky výstupu ohřátého vzduchu jsou navíc instalovány malé vertikální plošky. Shodně pojatým krytem olejového chladiče byly ale opatřeny též některé letouny typu Jak-1 z pozdějších výrobních sérií. 

- vestavba modifikovaného lapače vzduchu turbokompresoru do levého kořene náběžné hrany křídla. Zmíněný lapač má oválný průřez, je opatřen filtrem prachových částic a mírně vystupuje před náběžnou hranu. Naproti tomu lapač vzduchu turbokompresoru předchozího modelu má přibližně trojúhelníkovitý průřez, nevystupuje před náběžnou hranu křídla a více přiléhá k postrannímu panelu motorové kapoty. Shodně pojatým lapačem vzduchu turbokompresoru byly ale opatřeny též některé letouny typu Jak-1 z pozdějších výrobních sérií. 

- instalace zatahovatelného (po směru letu) ostruhového podvozku na místo podvozku pevného. Šachtu ostruhového podvozku přitom uzavírají dvoudílná podélně dělená dvířka.

Historie:  V průběhu výroby byla do konstrukce frontového stíhacího letounu typu Jak-1 vnesena celá řada změn. V červnu roku 1942 tak byla u jednoho z těchto strojů (v.č. 1047) v prostorách prototypové dílny Jakovlevovi OKB snížena výška hřbetu zadní části trupu na úroveň hřbetu přední části trupu. Současně tento stroj obdržel nový překryt pilotní kabiny s polokapkovitým tvarem. Překryt pilotní kabiny stíhacího Jaku-1 totiž poskytoval omezený výhled do zadní polosféry, neboť svou zadní částí plynule přecházel ve vyvýšený hřbet trupu. Zasklení pevného čelního štítku překrytu pilotní kabiny tohoto stroje navíc nebylo řešeno jako dělené a bylo zhotoveno z jednoho kusu organického skla. Pod jeho rámem se byla umístěna instalace zrcátka, které pilotovi usnadňovalo výhled směrem dozadu. Současně konstrukční tým OKB A.S. Jakovleva letoun Jak-1 (v.č. 1047) odlehčil, a to demontáží jednoho ze dvou 7,62 mm kulometů typu ŠKAS a náhradou dřevěných ocasních ploch kovovými. Kromě toho u zmíněného stroje zaměnil pevný ostruhový podvozek podvozkem zatahovatelným (obdobným zatahovatelným ostruhovým podvozkem byly opatřeny letouny typu Jak-1 z prvních výrobních sérií). Závodní zkoušky takto modifikovaného Jaku-1 (v.č. 1047) byly završeny dnem 25. června 1942 a potvrdily pozitivní vliv všech výše uvedených úprav na letové výkony a výhled z pilotní kabiny. V červnu toho samého roku byl v prostorách prototypové dílny Jakovlevovi OKB obdobně upraven ještě letoun Jak-1 M-105PA (v.č. 3560). Vzhledem k tomu, že se redukce hlavňové výzbroje nesetkala s kladným ohlasem, u tohoto stroje byly oba 7,62 mm kulomety typu ŠKAS nahrazeny jedním silnějším 12,7 mm kulometem typu UBS. V přímé reakci na stížnosti ze strany pilotů na nevalnou kvalitu teleskopického zaměřovače typu OPB-1 tento stroj obdržel zaměřovač typu VV-1. Protože jednodílný zaoblený čelní štítek překrytu pilotní kabiny letounu Jak-1 (v.č. 1047) zkresloval výhled, letoun Jak-1 M-105PA (v.č. 3560) obdržel standardní čelní štítek překrytu pilotní kabiny s rozděleným zasklením na čtyři okénka. Instalace zpětného zrcátka byla přitom u tohoto stroje zachována. Kromě toho zmíněný stroj obdržel pancéřovou ochranu pilotní kabiny a nový knipl nápadně se podobající kniplu německého Messerschmittu Bf109. Zmíněný knipl přitom umožňoval obsluhovat zbraně bez nutnosti sejmutí levé ruky z plynové páky. Završení zmíněné přestavby letounu Jak-1 M-105PA (v.č. 3560) bylo ohlášeno dne 1. července 1942. Krátce nato byl tento stroj předán institutu NII VVS (vědecko-výzkumný institut VVS), za účelem realizace státních zkoušek. Hodnocení Jaku-1 M-105PA (v.č. 3560) ze strany pilotů NII VVS bylo nanejvýš pozitivní. To se týkalo zejména nového překrytu pilotní kabiny, neboť poskytoval vnikající výhled do všech stran. A nejen to. Z kokpitu žádného jiného stíhacího letounu VVS té doby nebyl tak dobrý výhled jako z kokpitu právě tohoto stroje. Letoun Jaku-1 M-105PA (v.č. 3560) byl proto doporučen jako etalon pro následující sériové exempláře stíhacího Jaku-1. Modifikace letounu typu Jak-1 s polokapkovitým překrytem kokpitu vešla ve známost jako Jak-1b a byla poháněna 1 180 hp motorem typu M-105PF. Součástí výrobního programu závodu č.292 ze Saratova se tento model stal v září roku 1942. Sériové Jaky-1b se přitom od letounu Jaku-1 M-105PA (v.č. 3560) odlišovaly nejen vestavbou silnějšího motoru typu M-105PF do přídě trupu, ale též instalací olejového chladiče z pokročilejšího Jaku-7, nové vrtule typu VIŠ-105, modifikovaného lapače vzduchu turbokompresoru s filtrem prachových částic a zatahovatelného ostruhového podvozku. Všechny plánované změny se nicméně do konstrukce sériových strojů podařilo vnést až v prosinci roku 1942. Zpočátku byl letoun typu Jak-1b vyráběn po boku svého předchůdce v podobě letounu typu Jak-1 M-105PF. Kompletně na model Jak-1b výrobní program saratovského závodu č.292 přešel až v říjnu roku 1942. Z 3 474-ti letounů typu Jak-1, které brány tohoto podniku opustily v průběhu roku 1942, bylo ve verzi Jak-1b dokončeno 959. Celková produkce letounu typu Jak-1b se zastavila na 4 188-ti exemplářích. Provozními zkouškami letoun typu Jak-1b prošel mezi prosincem roku 1942 a lednem roku 1943 u 32. GvIAP (gardový stíhací letecký pluk) 210. IAD (stíhací letecká divize) Stalingradského frontu. V průběhu provozních zkoušek celkem 58 letounů typu Jak-1b uskutečnilo na 700 bojových vzletů, podniklo 38 vzdušných soubojů a sestřelilo 25 letounů nepřítele, při ztrátě šesti strojů. Řadovými piloty byly Jaky-1b přijaty s nadšením, neboť jejich kokpit poskytoval vynikající výhled. Z tohoto důvodu byly polokapkovitým překrytem kokpitu občas v rámci oprav dodatečné opatřovány i „původní“ Jaky-1.

Verze:

Jak-1 (v.č.1047) – první prototyp letounu typu Jak-1b. Tento stroj měl kovovou konstrukci ocasních ploch. Kromě toho byl vyzbrojen jedním 20 mm kanónem typu UBS a jedním 7,62 mm kulometem typu ŠKAS a vybaven střeleckým zaměřovačem typu OPB-1. Pevný čelní štítek překrytu pilotní kabiny tohoto stroje měl navíc nedělené zasklení.

Jak-1 (v.č.3560) – druhý prototyp letounu typu Jak-1b. Tento stroj se stal etalonem pro sériový model a od prototypu prvního se odlišoval mimo jiné instalací 12,7 mm kulometu typu UBS na místo 7,62 mm kulometu typu ŠKAS a standardního čelního štítku pilotní kabiny s rozděleným zasklením na čtyři okénka. Pilotní kabina tohoto stroje měla navíc pancéřovou ochranu. Odlišný byl též typ střeleckého zaměřovače (VV-1).

Jak-1b – výše popsaná sériová modifikace letounu typu Jak-1b. Sériový Jak-1b se od druhého prototypu odlišoval jen v detailech. Konkrétně se jednalo o instalaci olejového chladiče z pokročilejšího Jaku-7, nové vrtule typu VIŠ-105, modifikovaného lapače vzduchu turbokompresoru s filtrem prachových částic a zatahovatelného ostruhového podvozku (na místo pevného).

Vyrobeno:  dva prototypy (oba vznikly konverzí sériových Jaků-1) a 4 188 sériových strojů

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Klimov M-105PF s max. výkonem 1 180 hp

Vybavení:   jeden střelecký zaměřovač typu VV-1

Výzbroj:     jeden 20 mm kanón typu ŠVAK se zásobou 120 nábojů (140 nábojů od 127. výrobní série), instalovaný mezi řadami motorových válců, a jeden 12,7 mm synchronní kulomet typu UBS se zásobou 200 nábojů, instalovaný nad motorem