Typ:  speciální modifikace regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověřování činnosti avionického vybavení z dílny NPO Vzlet

Odlišnosti od letounu Jak-40 (Codling):

- instalace testovaného zařízení na speciální polohovatelné (v rozmezí úhlů ±45° v horizontální, resp. ±15° ve vertikální rovině) plošině umístěné uvnitř rozměrného hranatého krytu s délkou 5,63 m, šířkou 0,65 m a výškou 0,60 m, který se nachází na břichu přední části trupu, přímo mezi šachtou příďového podvozku a křídlem (do útrob zmíněného kontejneru lze ale umístit též dvojici fotoaparátů typu AFA-41)

- instalace rozměrného polokapkovitého průzoru na pravém boku přední části trupu na místo druhého a třetího kulatého okénka

- instalace pracoviště navigátora a pěti zkušebních techniků a speciálního vybavení v prostoru kabiny cestujících

Historie:  Třímotorový proudový regionální dopravní letoun typu Jak-40 (Codling) se stal základem hned několika tzv. vzdušných zkušeben. Jedna z nich vešla ve známost jako Jak-40REO a sloužila ke zkouškám avionického vybavení z dílny NPO Vzlet. Testované zařízení se u tohoto stroje umisťovalo na speciální polohovatelnou plošinu instalovanou uvnitř rozměrného hranatého krytu, který se nacházel na břichu přední části trupu, přímo mezi šachtou příďového podvozku a křídlem. Za pomoci jediného exempláře speciálu typu Jak-40REO, který vznikl konverzí letounu Jak-40 (Codling) s výrobním číslem 9640951, registrací CCCP-88238 a rokem výroby 1977, byla mimo jiné prověřována činnost inerčních navigačních systémů, radiolokačních výškoměrů a dopplerovských měřičů. K tomuto účelu byl letoun Jak-40REO (CCCP-88238) využíván pouze do počátku 90. let. V roce 1992 byl totiž zcela zbaven podtrupového krytu se zkušební plošinou a následně opatřen instalací výmetnic klamných cílů typu ASO-2V pod kořeny křídla na spodní ploše výklopného břišního záďového vstupu do kabiny. V této podobě toho ale mnoho nenalétal. Již v roce 1993 byl totiž přestavěn na salónní speciál Jak-40 („Salon 2. třídy).

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Jaku-40)

Uživatelé:  pouze SSSR

Posádka:    dva piloti, navigátor a pět zkušebních techniků

Pohon:       tři proudové motory typu Ivčenko Al-25 s max. tahem po 1 470 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-40, instalovaný uvnitř špice trupu

Poslední úpravy provedeny dne: 11.3.2015