Typ:  pokročilá cvičná modifikace lehkého víceúčelového letounu typu Jak-18T (31. až 35. série)

Určení:  základní a pokračovací výcvik civilních pilotů

Odlišnosti od letounu Jak-18T (Max):

- instalace třílisté vrtule typu AV-803-1-K, která je opatřena mohutným vrtulovým kuželem, na místo dvoulisté vrtule typu V-530TA-D35 bez vrtulového kužele

- instalace nové palubní desky se zcela novým přístrojovým vybavením uvnitř kabiny

- instalace objemnějších palivových nádrží v kořenech vnějších částí křídla (2 x 180 l vs 2 x 95 l)

- instalace dvou PVD typu PVD-6M na náběžné hraně křídla na místo jedné PVD

- instalace modifikovaných výklopných dveří po stranách pilotní kabiny se zvýšenou pevností, odlišně tvarovaným okénkem a vnější rukojetí

- modifikovaný systém vytápění instalaci dalšího, druhého, ohřívače

- instalace nové protipožární přepážky mezi motorovou sekcí a kabinou posádky, zhotovené z nerezavějící oceli

- modifikovaná křidélka a směrové kormidlo náhradou plátěného potahu potahem zhotoveným ze syntetické polyesterové látky, která má větší životnost

Historie:  Civilní letecká škola z Ujlanovska (UVAU GA) využívala od roku 1996 k výcviku pilotů dopravních letounů 15 čtyřmístných letounů typu Jak-18T (Max), které byly vyrobeny v letech 1993 až 1995 závodem SmAZ ze Smolenska. Protože v roce 2006 bylo tyto stroje již možné považovat za morálně i technicky zastaralé, na vládní úrovni bylo tehdy rozhodnuto pro pořízení 60-ti zbrusu nových Jaků-18T (Max) ve vylepšené verzi. Zmíněná stroje vešly ve známost jako Jak-18T (36. série) a od letounů toho samého typu vyrobených v průběhu první poloviny 90. let se odlišovaly nejen instalací modernějšího přístrojového vybavení, ale i nové vrtule, větších palivových nádrží a nového potahu křidélek a směrového kormidla. Široké veřejnosti se letoun typu Jak-18T (série 36) poprvé představil v srpnu 2007 na moskevské airshow MAKS 2007. Následující prezentace tohoto modelu se konala dva roky nato, v srpnu roku 2009 na MAKS 2009. Všech 60 objednaných Jaků-18T (36. série) z linky smolenského závodu SmAZ sjelo v letech 2007 až 2009, z toho 4 v roce 2007, 31 v roce 2008 a 25 v roce 2009. První z nich se přitom do oblak poprvé vydal dne 22. června 2007. Doplňkový certifikát o způsobilosti v letovém provozu byl Jaku-18T (36. série) vystaven v listopadu toho samého roku. UVAU GA první dva tyto stroje převzala dne 28. března 2008.

Verze:  -

Vyrobeno:  60 sériových strojů

Uživatelé:  Rusko (UVAU GA)

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P s max. výkonem 360 hp

Kapacita:   dvě nebo tři osoby (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 443 kg)

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2015