Typ:  modifikace letounu typu Jak-3UA (létající replika druhoválečného stíhacího letounu typu Jak-3) imitující druhoválečný stíhací letoun typu Jak-9 (Frank)

Určení:  létání pro zábavu a předvádění na leteckých show

Odlišnosti od letounu Jak-3UA:

- instalace nového čelního štítku překrytu pilotní kabiny. Čelní štítek překrytu pilotní kabiny tohoto modelu má rozdělené zasklení na čtyři okénka, jedno ploché čelní, dvě plochá postranní a jedno zaoblené stropní. Naproti tomu zasklení čelního štítku překrytu pilotní kabiny předchozího modelu je řešeno jako nedělené a je zhotoveno z jednoho kusu profilovaného organického skla.

- instalace sedadla pro pasažéra za sedadlem pilota. To si vyžádalo nahradit pevný zadní díl polokapkovitého překrytu pilotní kabiny odsuvným (směrem dozadu) majícím větší délku a více vypouklý profil

- menší rozměry kapsovitého lapače vzduchu turbokompresoru nacházejícího se na hřbetu motorové kapoty, přímo před kokpitem

- instalace modifikovaného křídla s větším rozpětím a více hranatými koncovými oblouky.

- vestavba navigačních reflektorů do hran koncových křídelních oblouků. U předchozího modelu jsou navigační světla instalována uvnitř vystouplých krytů.

- instalace odlišně tvarovaných dvířek šachet hlavních podvozků

- instalace imitací hlavní kanónu typu N-37 a kulometů typu UBS

Historie:  Na počátku 90. let si JSC A.S. Jakovleva rozhodla vylepšit rozpočet výrobou nevelké série létajících replik slavného druhoválečného stíhače typu Jak-3 pro soukromé provozovatele. Zmíněné stroje vešly ve známost jako Jak-3UA či Jak-3M a vzhledem k nedostupnosti originálních motorů byly poháněny motory typu V-1710 americké značky Allison. Kromě toho měly drak celokovové a nikoliv smíšené konstrukce. Samozřejmostí se stala instalace moderní civilní avioniky a absence výzbroje. Od roku 1993 bylo závodem Strela vyrobeno celkem 12 těchto strojů. Většina z nich přitom skončila v USA. Na výrobu letounů typu Jak-3UA (Jak-3M) navázala výroba „warbirdů“ typu Jak-9UM. I přes své označení toho letouny typu Jak-9UM s druhoválečným stíhačem typu Jak-9 (Frank) neměly mnoho společného. Jednalo se v podstatě o letouny typu Jak-3UA, které byly konstrukčně upraveny tak, aby svým vzezřením co nejvíce připomínaly letoun typu Jak-9 (Frank). Změny se přitom dotkly překrytu pilotní kabiny, lapače vzduchu turbokompresoru, křídla a dvířek hlavního podvozku. Naproti tomu podvozkové nohy zůstaly bez změn. Vzhled hlavních podvozků letounů typu Jak-9UM proto neodpovídal druhoválečné předloze. Za sedadlem pilota se navíc u těchto strojů navházelo sedadlo pasažéra, které druhoválečné Jaky-9 (Frank) samozřejmě postrádaly. Z tohoto důvodu druhoválečné předloze neodpovídal ani tvar zadního dílu překrytu pilotní kabiny. Jeho rozměry bylo totiž kuli druhému sedadlu nutné zvětšit. V roce 1996 bylo vyrobeno, závodem Strela (č.47) z Orenburgu, celkem 9 Jaků-9UM (v.č. 0470401 až 0470409). Distributorem těchto strojů se stala americká společnost Shadetree Aviation Inc. Podobně jako v případě „warbirdu“ typu Jak-3UA většina těchto strojů skončila v USA. Základem dalšího Jaku-9UM se stal vrak originálního Jaku-9 (Frank), který se podařilo zachránit v roce 1989. Konkrétně se jednalo o letoun, který dne 27. října 1943 podnikl nouzové přistání u běloruské Titovky.

Verze:  -

Vyrobeno:  9 sériových strojů

Uživatelé:  Austrálie, Německo a USA

Posádka:    jeden pilot a jeden pasažér

Pohon:       jeden pístový motor typu Allison V-1710 americké výroby s max. výkonem 1 240 hp

Výzbroj:     žádná