Typ:  noční bombardovací modifikace lehkého transportního letounu typu Jak-6 (Crib)

Určení:  ničení pozemních cílů za nočních podmínek

Odlišnosti od letounu Jak-6 (Crib):

- instalace pěti pumových závěsníků typu MD-3-40 pod střední částí křídla, na úrovni trupu, resp. na úrovni předního podélníku. Zatímco na vnitřní tři závěsníky lze umístit pumy o hmotnosti do 250 kg, na vnějších dvou závěsnících lze přepravovat pumy o hmotnosti do 100 kg. Celkový náklad pum tohoto modelu je však omezen 500-ti kg

- instalace nočního bombardovacího zaměřovače typu NKPB-3 na pravoboku trupu, vedle sedadla navigátora

- instalace mechanického systému pro uvolňování pum typu SBR-9

- instalace střeleckého postu typu OP-102 s jedním pohyblivým 7,62 mm kulometem typu ŠKAS (se zásobou 500 nábojů), který slouží k obraně zadní polosféry, na hřbetu trupu, na úrovni kabiny cestujících. Zmíněné střeliště zpřístupňuje dvoudílný podélně dělený poklop, který je vetknut do stropu kabiny cestujících (a otevírá se směrem dovnitř do stran), a je obsluhováno navigátorem (ve stoje).

- instalace zatahovatelného hlavního podvozku na místo podvozku pevného. Hlavní podvozky tohoto modelu se zatahují po směru letu. Jejich šachty jsou přitom opatřeny dvoudílnými podélně dělenými dvířky.

- instalace společných výfukových trubic pro všechny válce pohonných jednotek

- instalace vzduchem poháněného generátoru elektrické energie typu GS-350 na pravém boku trupu, přímo za okénkem kabiny cestujících. Zmíněný generátor napájí elektrickou energií dodatečné přístrojové vybavení.

- instalace radiostanice typu RSI-4

- modifikované navigační vybavení instalací radiopolokompasu typu RPK-10 a umělého horizontu

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní dolnoplošník typu Jak-6 (Crib) byl již od počátku vyvíjen ve dvou verzích, a to transportní s kabinou pro dvou piloty a čtyři cestující a noční bombardovací. Noční bombardovací modifikace tohoto stroje vešla ve známost jako Jak-6 NBB a na pětici závěsníků, které se nacházely pod střední částí křídla, byla schopna přepravovat náklad pum o celkové hmotnosti 500 kg. Kromě toho se bombardovací model od transportního modelu Jak-6 (Crib) odlišoval instalací bombardovacího zaměřovače na pravoboku kabiny a obranného střeliště s pohyblivým 7,62 mm kulometem typu ŠKAS na stropě kabiny cestujících. Zmíněné střeliště bylo přitom převzato od letounu typu Polikarpov U-2 (Mule). Změn proti transportnímu modelu doznalo též přístrojové vybavení. Stavba prototypu bombardovacího Jaku-6 NBB (v.c. 0247) probíhala, v prostorách závodu č.47 z Čkalova, prakticky paralelně se stavbou prototypu transportního Jaku-6 (Crib). Závodními zkouškami tento stroj prošel mezi 19. zářím a 2. říjnem roku 1942. Poté byl přelétnut do Moskvy, aby mohl být předán institutu NII VVS (vědecko-výzkumný institut VVS), za účelem realizace státních zkoušek. Státními zkouškami tento stroj prošel mezi 26. říjnem a 15. listopadem toho samého roku. Celkem prototyp bombardovacího Jaku-6 NBB vykonal 26 letů, 24 za denních a 2 za nočních podmínek, s celkovou délkou trvání 13,5 h, a to v konfiguraci s pěticí 100 kg pum typu FAB-100 v podvěsu s vysunutým i zasunutým podvozkem. Protože stavba prototypu bombardovacího Jaku-6 NBB probíhala paralelně se stavbou prototypu transportního Jaku-6 (Crib), zmíněný stroj měl ty samé nedostatky. V průběhu zkoušek prototypu bombardovacího Jaku-6 NBB ale vypluly na povrch též nedostatky, které se nevyskytly v průběhu zkoušek prototypu transportního Jaku-6 (Crib). Díky tomu, že byly pohonné jednotky tohoto stroje v podobě motorů typu M-11F opatřeny lehkými vrtulemi s dřevěnými listy, snadno se roztočily na 2 100 až 2 200 ot/min. Max. povolený počet otáček této pohonné jednotky přitom činil 1 850 ot/min. Díky tomu se za chodu státních zkoušek prototypu bombardovacího Jaku-6 NBB podařilo zničit hned dva motory typu M-11F. Protože navíc podvěs pum spolu s obranným střelištěm vedl ke vzrůstu vzletové hmotnosti (z 2 350 kg na 2 500 kg) a aerodynamického odporu, prototyp bombardovacího Jaku-6 NBB poněkud podmotorován. To vedlo ke vzrůstu délky rozjezdu při vzletu na 1 260 m (o 410 m), zatímco zadání požadovalo 1 000 m, a poklesu max. rychlosti o 10 až 12 km/h. Max. rychlost prototypu Jaku-6 NBB při letu ve výšce 1 000 m v konfiguraci s max. vzletovou hmotností a vysunutými hlavními podvozky se navíc blížila min. povolené rychlosti, což bylo nepřípustné. Zasunutí hlavních podvozků přitom vedlo ke vzrůstu rychlosti o pouhých 7 až 10 km/h. S kritikou se ale setkala též skutečnost, že nebylo možné za letu otevírat překryt pilotní kabiny. Na křídelních závěsních prototypu Jaku-6 NBB nebylo možné přepravovat pumy o hmotnosti menší než 50 kg, což byly hlavně zbraně lehkých nočních bombardovacích letounů. Hřbetní střeliště s kulometem typu ŠKAS nebylo možné považovat za účinný obranný prostředek před stíhači protivníka. V závěrečné zprávě proto stalo, že letoun typu Jak-6 NBB není vhodný k plnění úkolů lehkého nočního bombardovacího stroje. Součástí zmíněné závěrečné zprávy se ale stal též požadavek na realizaci opravných státních zkoušek s náležitě modifikovaným prototypem. Modifikovaný prototyp bombardovacího Jaku-6 NBB měl být přitom k opravným státním zkouškám předán nejpozději v lednu roku 1943. K tomu ale nakonec nedošlo. Jakovlev totiž shledal pokračování dalších prací na téma Jak-6 NBB za neúčelné do doby, než nebude mít k dispozici sériové exempláře od 140 hp motoru typu M-11F odvozeného 190 hp motoru typu M-12. Protože se ale zmíněný motor nakonec sériové výroby nedočkal a jiná vhodná pohonná jednotka pro bombardovací Jak-6 NBB tehdy nebyla k dispozici, tento model nakonec zůstal v jediném exempláři. Další osudy jediného prototypu bombardovacího Jaku-6 NBB nejsou známy.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor/bombometčík/střelec

Pohon:       dva pístové motory typu Švecov M-11F s max. výkonem po 140 hp    

Vybavení:   noční bombardovací zaměřovač typu NKPB-3, instalovaný po pravoboku kabiny posádky

Výzbroj:      jeden pohyblivý 7,62 mm kulomet typu ŠKAS se zásobou 500 nábojů, instalovaný ve hřbetním střeleckém postu typu OP-102 sloužícím k k obraně zadní polosféry, a náklad pum do celkové hmotnosti 500 kg, přepravovaný na pěti podkřídlových závěsnících typu MD-3-40 (tří s nosností po 250 kg a dvou s nosností po 100 kg) – neřízené pumy o hmotnosti 50 kg (max. 5 ks), 100 kg (max. 5 ks) a 250 kg (max. 2 ks)

poslední úpravy provedeny dne: 26.2.2020