Jakovlev Jak-130M Ustupka 

Typ:  pokročilá modifikace letounu pro základní a pokračovací výcvik pilotů a lehkého útočného letounu typu Jak-130 (Mitten)

Určení:  výuka obsluhy proudových bojových letounů, bojových manévrů, letu ve formacích, navigace a letu v noci podle přístrojů, včetně zbraňového výcviku (palubní systémy tohoto stroje jsou schopny simulovat letové vlastnosti jakéhokoliv letounu, různé bojové situace a poruchy přístrojů), ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek a ničení pomalu létajících vzdušných cílů

Odlišnosti od letounu Jak-130 (Mitten):

- instalace palubního radiolokátoru typu BRLS-130R v prodloužené špici trupu. Model Jak-130 (Mitten) instalaci radiolokátoru postrádá.

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner s elektro-optickým zaměřovacím systémem typu SOLT-130K a kontejnery obranného komplexu typu President-S130

- instalace modernizovaného střeleckého-navigačního komplexu

- instalace nového komunikačního sytému typu KSS-130

- instalace taktického datalinku

- instalace obranného komplexu typu President-S130. Součástí zmíněného komplexu je výstražný radiolokační, protiraketový UV a laserový systém a výmetnice klamných IČ/RL. Jednotlivé komponenty tohoto komplexu jsou instalovány uvnitř podvěsných kontejnerů. Obranný komplex tohoto modelu lze navíc doplnit o podvěsné REB kontejnery typu SAP-518 Regata.

- modifikované přístrojové vybavení kabiny posádky. Součástí vybavení kabiny posádky tohoto modelu se staly ovládací prvky nového vybavení.

- rozšířená škála podvěsné výzbroje. Podvěsnou výzbroj přitom tento model může přepravovat na sdružených závěsnících.

Historie:  Letoun typu Jak-130M vzešel ze zkušebně-konstrukčních prací (OKR) s šifrou Ustupka. Zmíněný stroj není ničím jiným, než modifikací letounu pro základní a pokračovací výcvik pilotů a lehkého útočného letounu typu Jak-130 (Mitten) se zlepšenými schopnostmi boje s pozemními a vzdušnými cíli. U letounu typu Jak-130M byla výrazně rozšířena škála podvěsné výzbroje, aby mohl kromě výcviku pilotů zastávat též poslání taktického útočného a stíhacího stroje. Tento podzvukový stroj lze tedy považovat za méně pokročilý protějšek nadzvukového letounu typu FA-50 Golden Eagle jihokorejské značky KAI. Razantní rozšíření škály podvěsné výzbroje přitom u tohoto modelu umožnila vestavba radiolokátoru typu BRLS-130R z dílny NIIP V.V. Tichonmirova do prodloužené špice trupu a začlenění kontejneru s elektro-optickým zaměřovacím systémem typu SOLT-130K do podvěsného vybavení. Zatímco radiolokátor typu BARS-130, se kterým se pro letoun typu Jak-130 (Mitten) počítalo nějakých 15 let předtím, vycházel z radiolokátoru typu Osa letounu typu MiG-29UBT (Fulcrum G), radiolokátor typu BRLS-130R je zcela novým zařízením s pevnou anténou a elektronickým vychylováním paprsku. Zmíněný radiolokátor má velmi kompaktní konstrukci a hmotnost menší než 80 kg. Některé moduly přitom sdílí s radiolokátorem typu Bars, který našel uplatnění na letounech řady Su-30MKI/SM (Flanker H). Díky kapalinovému chlazení má být radiolokátor typu BRLS-130R možné bezproblémově provozovat i v horkých tropických oblastech. Instalace radiolokátoru letounu typu Jak-130M umožňuje používat mimo jiné též PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77-1 (RS-AA-12B Adder B). Protože zmíněné střely mají větší dosah než má radiolokátor typu BRLS-130R, zmíněný stroj obdržel též instalaci taktického datalinku. Díky datalinku letoun typu Jak-130M může odpalovat PLŘS typu R-77-1 (RS-AA-12B Adder B) i na cíle odhalené jinou platformou, např. letounem AWACS nebo bojovým letounem s výkonnějším radiolokátorem. Kontejner typu SOLT-130K primárně slouží k navádění munice s polaktivním laserovým navedením. Za jeho pomoci lze přitom navádět i munici odpálenou jinými útočnými prostředky na bojišti. Protože zmíněný kontejner obsahuje též IČ senzor, za pomoci tohoto zařízení je možné též monitorovat zájmovou oblast. Kontejner typu SOLT-130K je poměrně robustní zařízení, které se umisťuje na jeden ze zbraňových závěsníků. Mezi jeho hlavní nedostatky lze kromě velkých rozměrů a ne zrovna ideální aerodynamice řadit též pevnou instalace senzorů. Ty proto snímají pouze úzký výsek přední polosféry, což omezuje manévrování nosiče v průběhu naváděcího procesu. Vyšší pravděpodobnost přežití na bojišti má zase Jaku-130M zajistit podvěsný obranný komplex typu President-S130, který lze navíc doplnit o podvěsné REB kontejnery typu SAP-518 Regata. Zatímco letoun typu Jak-130 (Mitten) je možné opatřit pouze jedním konformním podtrupovým kanónovým kontejnerem, na modernizovaný Jak-130M je možné navěsit hned pět kanónových kontejnerů, jeden pod trup a čtyři pod křídlo. Alternativně letoun typu Jak-130M může přepravovat, díky sdruženým závěsníkům vyvinutým speciálně pro tento typ, až 16 pum o hmotnosti 100 kg. Součástí zbraňového arsenálu modernizovaného Jaku-130M se navíc staly naváděné střely a pumy s poloaktivním laserovým a satelitním navedením. Vzhledem k absolutnímu nezájmu ze strany VVS je vývoj letounu typu Jak-130M financován zčásti výrobcem a z části z podpůrných programů Ministerstva obchodu a průmyslu (Minpromtorg). Svůj veřejný debut si letoun typu Jak-130M odbyl na statické ukázce výstavy Armija 2024, která se konala v srpnu roku 2024 v Kubince. Návštěvníci zmíněné výstavy měli přitom možnost shlédnout předvádění prototyp Jak-130M (bílá 001). Na výstavě Armija 2024 bylo oznámeno, že již byly završeny práce na všech technických dokumentacích, které jsou nezbytné k stavbě prototypů. Současně bylo sděleno, že stavba prototypů letounu typu Jak-130M již probíhá. V listopadu roku 2025 byl předváděcí prototyp Jak-130M (bílá 001) poprvé prezentován v zahraničí, a to na Dubai Airshow 2025. Pro potřeby zkušebního programu by přitom měly být postaveny, závodem Irkut z Irkutska, tři prototypy tohoto stroje. Plánované termíny jejich dokončení ale nebyly zveřejněny. Na testování jednotlivých technických řešení Jaku-130M by se ale měl podílet též předváděcí prototyp (bílá 001). V říjnu roku 2025 byl dokončen druhý prototyp letounu typu Jak-130M (bílá 002). Na počátku dubna roku 2026 bylo oznámeno, že se letové zkoušky rozeběhnou v červnu tohoto roku. Do oblak se první prototyp Jaku-130M (bílá 001) napoprvé vydal dne 25. června 2026. Zmíněný let trval okolo 50-ti min a prototyp Jak-130M (bílá 001) při něm dosáhl výšky 2 000 m a rychlosti 600 km/h. Výrobce má přitom s Jakem-130M v úmyslu na světovém trhu oslovit méně movité zákazníky, kteří si nemohou dovolit pořídit plnohodnotný víceúčelový bojový letoun. Dle představitelů výrobního závodu Irkut a korporace OAK (Obedinennaja Aviastroitelnaja Korporacija), která je známá též jako UAC (United Aircraft Corporation) a která sdružuje většinu ruského leteckého průmyslu, v současnosti může na světovém trhu najít svého provozovatele 40 Jaků-130M, přičemž nelze vyloučit ani zájem o upgrade na tento standard až 60-ti cvičných Jaků-130 (Mitten), které již byly dodány zahraničním zákazníkům. Tak malý počet strojů ale zřejmě nepokryje ani všechny náklady spojené s vývojem. Hlavním důvodem nezájmu o letoun typu Jak-130M je přitom skutečnost, že jsou lehké bojové letouny na moderním bojišti velmi zranitelné. Přitom se jejich cena často blíží ceně plnohodnotného bojového stroje. Zmíněné stroje přitom nejsou ideální ani k boji s vrtulníky a bezpilotními prostředky, jak se ukázalo v konfliktu na Ukrajině, který započal dne 24. února 2022. Úspěch Jaku-130M na mezinárodním trhu navíc nemálo snižuje skutečnost, že se s vysokou pravděpodobností nestane součástí výzbroje domácích ozbrojených sil. Taková technika se totiž netěší velké důvěře ze strany zahraničních zákazníků.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy

Uživatelé:  žádní

Posádka:   pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:      dva dvouproudové motory typu Progress Al-222-25 s max. tahem po 2 500 kp

Radar:       víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (AESA) typu BRLS-130R, instalovaný ve špici trupu. Zmíněný radiolokátor dokáže vyhledávat, sledovat a zaměřovat vzdušné i pozemní cíle. Vzdušný cíl s efektivní radiolokační odrazivou plochou (RCS) 0,1 m² (např. sebevražedný UAV) je přitom tento typ radaru schopen odhalit na vzdálenost 35 až 40 km, resp. 20 až 27 km, pokud se nachází na pozadí země. Detekční dosah radaru typu BRLS-130R pro vzdušný cíl s RCS 5 m² činí 80 km. Pozemní cíl o velikosti tanku či bojového vozidla pěchoty toto zařízení dokáže detekovat ze vzdálenosti až 35 km.

Vybavení:  - zaměřovací: kontejner s elektro-optickým zaměřovacím systémem typu SOLT-130K. Zmíněné zařízení obsahuje laserový značkovač a IČ senzor a umisťuje se na jeden ze zbraňových závěsníků.

                  - obranné: - obranný komplex typu President-S130. Jednotlivé komponenty tohoto komplexu jsou umístěny uvnitř dvou podvěsných kontejnerů. Součástí komplexu typu President-S130 je výstražný radiolokační, protiraketový UV a laserový systém a výmetnice klamných IČ/RL cílů typu UV-26. Každý kontejner přitom obsahuje 64 klamných cílů.

                  - podvěsný aktivní RL rušič typu SAP-518 Regata. Zmíněný rušič je instalován uvnitř dvou podvěsných kontejnerů a dokáže rušit radiolokátory a radiolokační naváděcí hlavice střel s pracovními frekvencemi 5 až 18 GHz.

Výzbroj:    podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 2 500 kg, přepravovaná na jednom podtrupovém závěsníku (ten je vyhrazen pro střelecký kontejner typu SNPU-130), šesti podkřídlových pylonech a dvou koncových křídelních závěsnících (ty jsou vyhrazeny pro krátkodosahové PLŘS) – střelecký kontejner typu SNPU-130 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 110 nábojů) (max. 1 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (RS-AA-11A Archer) a R-74M (RS-AA-11B Archer), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77-1 (RS-AA-12B Adder B), protizemní řízené střely typu Ch-38MA a LMUR, raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) a řízené a neřízené pumy