Jakovlev Jak-7/-7A s raketovou výzbrojí

Typ:  úprava frontového stíhacího letounu typu Jak-7/-7A s raketovou výzbrojí

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Odlišnosti od letounu Jak-7/-7A:

- instalace odpalovacích lišt typu RO-82 pro šest 82 mm neřízených raket typu RS-82 pod vnějšími částmi křídla

- instalace elektrického zařízení pro odpalování raket typu ESBR-3 v levé části kokpitu

Historie:  Součástí zbraňového systému frontových stíhacích letounů řady Jak-7 se kromě hlavňové výzbroje staly též 82 mm neřízené rakety typu RS-82. K nesení zmíněných raket sloužily odpalovací lišty typu RO-82, které byly instalovány pod křídlem. Pod křídlem mohly letouny typu Jak-7 přepravovat až šest těchto raket. K jejich odpalování sloužilo zařízení typu ESBR-3, které bylo instalováno uvnitř kokpitu. Jako první byl odpalovacími lištami pro šest raket typu RS-82 opatřen, v srpnu roku 1941, letoun Jak-7 (v.č. 0605) z produkce závodu č.301 z Chimek u Moskvy. Zmíněný stroj byl řešen jako dvoumístný. V zadním kokpitu Jaku-7 (v.č. 0605) se nacházelo pracoviště pozorovatele, který sledoval vliv střeleb na konstrukci a chování letounu. Zkouškami zmíněný stroj prošel na polygonu NIPAV (vědecko-výzkumný polygon letecké výzbroje). Sem přitom dorazil dne 22. srpna toho samého roku. V průběhu zkoušek u NIPAV letoun Jak-7 (v.č. 0605) vypustil, mezi 4. a 6. zářím roku 1941, celkem 94 raket typu RS-82, z toho 70 ve vzduchu. Zatímco 30 z nich bylo odpáleno v průběhu horizontálního letu, zbylých 40 těchto raket bylo vypuštěno při střemhlavém letu (pod úhlem 50° až 60°) na pozemní cíl. Přitom se vždy střílelo v salvách po dvou nebo čtyřech raketách. Střelecké zkoušky bylo možné považovat za úspěšné. Odpal raket typu RS-82 neměl negativní vliv ani na odpalovací lišty ani na potah spodní plochy křídla ani na závěs křidélek. Potah spodní plochy křídla nebylo před horkými plyny raketových motorů zmíněných raket nutné chránit speciálním nátěrem. Raketová výzbroj neměla negativní vliv ani na ovladatelnost. Rozptyl při střelbě za pomoci dvou raket typu RS-82 při střemhlavém letu činil 8 až 20 m v podélném směru, resp. 6 až 18 m v příčném směru. To byl znatelně lepší výsledek, než u letounů typu LaGG-3 a MiG-3. Přesnost střelby byla přitom shledána za dostatečně přesnou jak při střemhlavém, tak i horizontálním letu. V závěrečné zprávě ze střeleckých zkoušek zmíněného stroje stálo doporučující stanovisko na zvýšení počtu odpalovacích lišt typu RO-82 z šesti na osm. Odpalovacími lištami zmíněných raket bylo nakonec opatřeno pouze cca 200 letounů typu Jak-7 a Jak-7A ze 17. až 18. výrobní série z produkce závodu č.153. Letouny z 19. výrobní série z března roku 1942 již zmíněné odpalovací listy instalovány neměly. Rakety typu RS-82 byly používány nejen letouny řady Jak-7, ale též letouny typu Jak-1, LaGG-3 a MiG-3. Raketová výzbroj ale nebyla na těchto strojích používána dlouho. Dne 10. května 1942 totiž vyšel výnos, na základě kterého musely být odpalovací lišty raket typu RS-82 ze všech stíhacích letounů VVS, včetně letounů typu Jak-7, sejmuty. Důvodem toho byla skutečnost, že raketová výzbroj snižovala rychlost, která je nezbytná pro úspěch při vzdušných soubojích se stíhacími letouny Luftwaffe.

Verze:  -

Vyrobeno:  cca 200 sériových strojů

Uživatelé:  SSSR

Jak-7

Posádka:    jeden pilot (a popř. jeden pasažér)

Pohon:       jeden pístový motor typu Klimov M-105PA s max. výkonem 1 050 hp

Vybavení:   jeden střelecký zaměřovač       

Výzbroj:     jeden 20 mm kanón typu ŠVAK se zásobou 120 nábojů, instalovaný mezi řadami motorových válců, dva 7,62 mm synchronní kulomety typu ŠKAS se zásobou 750 nábojů na hlaveň, instalované nad motorem, a šest 82 mm neřízených raket typu RS-82, přepravovaných na křídelních odpalovacích lištách typu RO-82