Jakovlev Jak-52TW (IAK-52TW)
Typ: modifikace základového cvičného a sportovního akrobatického letounu typu Jak-52W (IAK-52W) zastávající roli „warbirdu“
Určení: předvádění letecké akrobacie na leteckých přehlídkách, účast na soutěžích v letecké akrobacii a výcvik pilotů v letecké akrobacii
Odlišnosti od letounu Jak-52W (IAK-52W):
- instalace silnějšího 400 hp motoru typu M-14P-XDK uvnitř modifikované přídě trupu bez radiálních regulačních žaluzií v čelním prstencovitém lapači vzduchu, na místo 360 hp motoru typu M-14P
- modifikovaný kokpit s větší délkou (o 10 cm každý)
- instalace nových koncových křídleních oblouků s více zaobleným tvarem (jejich zavedení sebou přineslo vzrůst rozpětí z 9,30 m na 9,90 m)
- instalace nového hlavního podvozku – jeho kola se zasouvají (směrem k podélné ose trupu) do křídleních šachet, zatímco kola hlavního podvozku Jaku-52W se sklápějí (proti směru letu) pod náběžnou hranu křídla
- instalace stavitelného nezatahovatelného ostruhového podvozku značky Scott, který je otočně propojen se směrovým kormidlem, na místo sklápěcího příďového podvozku
- instalace vzduchového chladiče oleje uvnitř tunelovitého krytu uchyceného k břichu motorové kapoty alá Jak-50 (naproti tomu olejový chladič Jaku-52W byl umístěn pod pravým křídlem, přímo mezi hlavním podvozkem a trupem)
Historie: Protože si dvoumístný základový cvičný a akrobatický letoun typu Jak-52 našel velkou oblibu nejen u aeroklubů z celého světa, ale i u provozovatelů tzv. warbirdů, historických bojových letounů a jejich replik, v roce 2000 se konstrukční tým závodu Aerostar rozhodl vzhled tohoto stroje, ve „westernizované“ verzi Jak-52W (IAK-52W), ještě více sblížit se skutečnými stíhacími letouny z druhé světové války. Toho přitom docílil náhradou tříbodového sklápěcího podvozku příďového typu vzletovým a přistávacím zařízením záďového typu, které se sestávalo ze zatahovatelného hlavního a pevného ostruhového podvozku, a v neposlední řadě též rovných koncových křídleních oblouků zaoblenými. Takto modifikovaný Jak-52W (IAK-52W) vešel ve známost jako Jak-52TW (IAK-52TW) a od svého vývojového předchůdce se kromě výše uvedeného odlišoval též instalací silnějšího motoru uvnitř modifikované přídě trupu. Prototyp Jaku-52TW (v.č. 0112226) se do oblak poprvé vydal dne 2. července 2001. Do počátku roku 2003 brány závodu Aerostar opustilo okolo 20-ti těchto strojů. Nejméně 16 z nich bylo vyvezeno do USA. Další skončil v Austrálii. Letoun typu Jak-52TW se přitom v nabídce závodu Aerostar nachází, spolu s modelem Jak-52W, do dnešních dnů.
Verze: -
Vyrobeno: cca 20 ks
Uživatelé: Austrálie (1 ks) a USA (16+ ks)
Posádka: pilot/žák a pilot/instruktor
Pohon: jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P-XDK s max. výkonem 400 hp
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 9,90 m |
Délka: | 7,98 m |
Výška: | 2,40 m |
Prázdná hmotnost: | 980 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 1 320 kg |
Max. rychlost: | 320 km/h |
Praktický dostup: | 4 000 m |
Max. dolet: | 1 000 km |
Poslední úpravy provedeny dne: 23.5.2015