Jakovlev Jak-1 M-105P/PA s raketovou výzbrojí     

 

Typ:  úprava frontového stíhacího letounu typu Jak-1 M-105P/PA s raketovou výzbrojí

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Odlišnosti od letounu Jak-1 M-105P/PA:

- instalace odpalovacích lišt typu RO-82 pro šest nebo čtyři 82 mm neřízené rakety typu RS-82 pod vnějšími částmi křídla

Historie:  Mezi říjnem a listopadem roku 1941 se začaly pod křídlem stíhacích letounů typu Jak-1 (I-26) objevovat odpalovací lišty typu RO-82 pro 82 mm neřízené rakety typu RS-82. Odpalovací lišty pro zmíněné rakety se ale přibližně ve stejnou dobu začaly montovat též pod křídla dalších stíhacích letounů sovětské výroby. Jako první byly odpalovacími lištami typu RO-82 opatřeny letouny ze 43. série. Zpočátku byly pod křídlo Jaků-1 instalovány odpalovací lišty pro šest raket typu RS-82. Nakonec se ale standardem stala instalace odpalovacích lišt jen pro čtyři tyto rakety. Instalace odpalovacích lišt typu RO-82 se obešla bez dodatečných zásahů do konstrukce křídla a bylo ji možné provádět i v polních podmínkách. Horké plyny zmíněných raket neměly negativní vliv na potah křídla. Letové výkony podvěs raket typu RS-82 ovlivňoval jen minimálně. Zavěšení šesti raket tohoto typu vedlo k vzrůstu vzletové hmotnosti o 65 kg a poklesu max. rychlosti o 30 km/h. Svůj bojový křest si letouny typu Jak-1 s raketovou výzbrojí odbyly již na konci roku 1941, a to v bitvě o Moskvu. Nasazení Jaků-1 s raketami typu RS-82 mělo ale na protivníka prakticky jen demoralizační efekt. Zmíněné rakety měly totiž značný rozptyl, a tak málokdy zasáhly svůj cíl. Odpal salvy raket typu RS-82 proti svazu bombardovacích letounů Luftwaffe nicméně vedl k jeho rozptylu, a tedy snížení jeho obranyschopnosti před vzdušným napadením. Na druhou stanu byly rakety typu RS-82 velmi spolehlivé. Neúspěchem skončilo pouhé 1 % odpalů. Přímo z výroby bylo odpalovacími lištami vybaveno 195 Jaků-1 z produkce závodu č.292 ze Saratova. Všechny zmíněné stroje přitom brány saratovského závodu opustily ještě před koncem roku 1941. Dalších 953 stíhacích Jaků-1 bylo odpalovacími lištami typu RO-82 vybaveno, do jara roku 1942, dodatečně. Celkem tedy raketovou výzbroj obdrželo 1 148 letounů typu Jak-1. Raketová výzbroj ale nebyla na těchto strojích používána dlouho. Dne 10. května 1942 totiž vyšel výnos, na základě kterého musely být odpalovací lišty raket typu RS-82 ze všech stíhacích letounů VVS, včetně letounů typu Jak-1, sejmuty. Důvodem toho byla skutečnost, že raketová výzbroj snižovala rychlost, která je nezbytná pro úspěch při vzdušných soubojích se stíhacími letouny Luftwaffe.

Verze:  -

Vyrobeno:  195 sériových strojů; dalších 953 exemplářů tohoto modelu vzniklo konverzí sériových Jaků-1

Uživatelé:  SSSR

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Klimov M-105P nebo M-105PA s max. výkonem 1 050 hp     

Vybavení:   jeden střelecký zaměřovač typu PAN-23 nebo PBP-1A. Za pomoci druhého uvedeného zaměřovače lze zaměřovat též pozemní cíle při střemhlavém bombardování.

Výzbroj:     jeden 20 mm kanón typu ŠVAK se zásobou 130 nábojů, instalovaný mezi řadami motorových válců, dva 7,62 mm synchronní kulomety typu ŠKAS se zásobou 750 nábojů na hlaveň, instalované nad motorem, a čtyři nebo šest 82 mm neřízených raket typu RS-82, přepravovaných na křídelních odpalovacích lištách typu RO-82

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 10,00 m
Délka:   8,50 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 510* km/h
Praktický dostup:   10 000* m
Max. dolet:    ?

 

 

* hodnoty naměřené při kontrolních zkouškách letounu Jak-1 (38-55) s lyžovým podvozkem

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 4.12.2019