Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Jak-42 (Clobber A) s prodlouženým doletem

Určení:  přeprava osob na krátkých a středně dlouhých linkách

Odlišnosti od letounu Jak-42 (Clobber A):

- zesílená vnitřní konstrukce draku – to umožnilo zvýšit vzletovou hmotnost (z 54 t na 56,5 t) a množství paliva v nezměněných nádržích (o 2,5 t v konfiguraci s 10,5 t užitečným zatížením)

 - instalace zařízení pro chlazení podvozkových brzd při přistání

Historie:  Přestože nádrže středně těžkého třímotorového proudového dopravního letounu typu Jak-42 (Clobber A) pojaly 18,5 t paliva, v konfiguraci se standardním užitečným zatížením, které činilo 10,5 t, bylo do nich možné natankovat jen 8,5 t paliva. Jinak by totiž došlo k překročení max. povolené vzletové hmotnosti, která byla stanovena na 54 t. Reakcí na tuto skutečnost se stal model Jak-42D. U tohoto modelu se přitom konstrukčnímu týmu Jakovlevovi OKB podařilo, zesílením vnitřní konstrukce draku, navýšit vzletovou hmotnost až na 56,5 t. Díky tomu bylo do nádrží letounu typu Jak-42D v konfiguraci s tím samým užitečným zatížením možné natankovat o celých 2,5 t více paliva v porovnání s modelem Jak-42 (Clobber A). To přitom vedlo ke vzrůstu doletu v konfiguraci s 10,5 t užitečným zatížením o nějakých 25 % (na 2 150 km). Kromě toho model Jak-42D mohl působit z letištních ploch nacházejících se ve větších výškách a vzlétat a přistávat při silnějším bočním větru. Certifikační zkoušky Jaku-42D byly završeny v roce 1987. Do výrobního programu závodu SAZ (č.292) ze Saratova byl tento model zařazen v roce 1989. Ten samý rok zde byla ukončena produkce výchozího modelu, známého jako Jak-42 (Clobber A). Uvnitř kabiny cestujících sériových Jaků-42D se standardně nacházela sedadla pro 120 osob. Interiér kabiny těchto strojů bylo ale možné rozdělit na dvě oddělení, a to oddělení v obchodní třídě se sedadly pro 8 osob a oddělení v ekonomické třídě se sedadly pro 96 osob. Za chodu sériové výroby byla konstrukce Jaku-42D dále zdokonalována. Tak např. v roce 1990 byl zvýšen počet sedadel uvnitř kabiny cestujících na 126. Cílem dalších úprav se zase stalo rozšíření provozních limitů. Do roku 2004 brány saratovského závodu SAZ opustilo celkem 87 sériových Jaků-42D, 6 v roce 1989, 18 v roce 1990, 10 v roce 1991, 18 v roce 1992, 15 v roce 1993, 8 v roce 1994, 1 v roce 1995, 1 v roce 1996, 1 v roce 1997, 1 v roce 1998, 2 v roce 1999, 2 v roce 2000, 2 v roce 2001, 0 v roce 2002, 1 v roce 2003 a 1 v roce 2004. V době ukončení produkce se přitom v prostorách závodu SAZ nacházelo ještě nejméně šest rozpracovaných draků tohoto stroje v různém stádiu technické připravenosti.

Verze:  -

Vyrobeno:  87 sériových strojů

Uživatelé (civilní):  Albánie (Ada Air Albania), Arménie (Armavia), Bosna (Air Commerce Sarajevo, B&H Airlines a Dardan Air), ČLR (China General Aviation), ČR (Škoda Engineering Air Transport), Gruzie (Adzhara a Georgian Airlines), Guinea (Air Guinee Express), Indonésie (Lion Air), Írán (Caspian Airlines, Fars Qeshm Air, Iran Air Tours, Kish Air, Saffat Aviation Srvc a Tehran Airways), Kambodža (Royal Phnom Penh Airways), Kazachstán (Air Kazakhstan, KGKP AP VKO, Avia Jaynar, Excellent Glide, FlyJet.kz, GST Aero, IJT, Irtysh-Air, KazAirJet, SCAT, Ulba Avia a Zhezkazgan Air), Kongo (Trans Air Congo), Kongo-Brazzaville (Aero Service Africo), Kuba (Cubana de Aviacion), Litva (Aurela a FlyLAL), Lotyšsko (Concors a LAT Charter Airlines), Maďarsko (Aviaexpress a Carpathian Air), Makedonie (Avioimpex, Macedonian Airlines, Meta Aviotransport Macedonia a Satair), Mali (Air Mali), Moldávie (Air Moldava, Air Moldava International, Moldavian Airlines, Pecotox Air a Sky One), Pákistán (Aero Asia, Bhoja Air, Safe Air a Shaheen Air International), Rumunsko (Air Romania), Rusko (Aero Rent, Aeroflot, AeroTransServis, Aerovolga, AirUnion, Alanya, ALK, ASTRAL, Aviamost, Aviaprad, AvCom, BAL, Biznes Aero AOH, Bykovo Avia, C-Air, C7, CAAK, Centre-Avia, DAL, Dakono Air, East Line, Elbrus Avia, Enkor, Gazpromavia, Groznyj Avia, Сhelyabinsk Air Enterprise, Ingušskie Avialinnii, Inkom Avia, Iteravia, Izhavia, Jetalliance East, Juro-Vostočnye Avialinii, KAP, Karat, KrasAir, KrasAvia, LII, Lipeckoje AP, Lukoil, OKB A.S. Jakovleva, Orel Avia, Polet, RusAir, Rusavia, RusJet, Saratov Airlines, Saravia, Shar Avia, SibNIA, Simbirsk-Aero, Skytrump, SVGAL, Tatarstan, Tjumenskie Avialinii, Transaero Express, Tulpar Air, UTair, VIM-Avia, VolgaAviaExpress, VoronezhAvia a Yak Service), Sierra Leone (Aerolift), Slovensko (Tiger Air), Spojené Arabské Emiráty (Air Cess a Air Express), Srí Lanka (Silangan Airways), SSSR (Aeroflot), Súdán (Air West, Marsland Aviation, Tarco Air a Sudan Airways), Turecko (Albatros, Holiday a Top Air), Turkmenistán (Turkmen Airlines), Ukrajina (Air Ukraine, Crimea Air, Dniproavia, Dombassaero, Chors, Ikar, Lviv Airlines, Motor Sič, South Airlines, Tavria a UM Air)

Uživatelé (vojenští):  ČLR (PLANAF), Kazachstán (vojenské letectvo) a Rusko/SSSR (MČS a VVS)

Posádka:   dva piloti (a palubní mechanik)

Pohon:       tři dvouproudové motory typu Lotarev D-36 s max. tahem po 6 500 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-42, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   104, 120 nebo 126 osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 13 500 kg)

* 1 480 km s max. užitečným zatížením

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2015