Typ:  vojenská transportní-výsadková-sanitní modifikace regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling)

Určení:  přeprava drobného nákladu, přeprava plně vyzbrojených vojáků a přeprava a shoz drobného nákladu a plně vyzbrojených výsadkářů a odsun raněných

Odlišnosti od letounu Jak-40 (Codling):

- instalace modifikovaných sedaček uvnitř dvoumístné pilotní kabiny

- rozšířená posádka o navigátora (ten sedí na jedné ze čtyřmístných lavic pro výsadkáře)

- nové uspořádání interiéru kabiny - interiér kabiny tohoto modelu lze uzpůsobit buďto pro přepravu nákladu nebo výsadkářů nebo raněných

- instalace speciálního výsadkového vybavení

- modifikovaný kyslíkový systém (ten nyní zásobuje kyslíkem též kyslíkové masky výsadkářů a velitele výsadku)

- modifikovaný elektrický systém (ten nyní napájí též výsadkové zvukové a světelné signalizační zařízení, optický zaměřovač typu OPB-1R, dozimetr typu DP-36 a palubní ohřívač typu KU-27)

- modifikované radiovybavení (jeho součástí se stala radiostanice typu R-852)

- instalace optického zaměřovače typu OPB-1R

- instalace dozimetru typu DP-36

- instalace havarijního magnetofonu typu MS-61B

Historie:  Prakticky každý úspěšný dopravní letoun se stal základem nejméně jednoho vojenského speciálu. Nejinak tomu bylo i u lehkého třímotorového proudového regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling). Dne 30. listopadu 1965, tedy ještě před zahájením letových zkoušek prvního prototypu tohoto stroje, byla totiž OKB A.S. Jakovleva pověřena vývojem jeho specializované transportní-výsadkové-sanitní verze. Zmíněná modifikace Jaku-40 (Codling) vešla ve známost pod označením Jak-40DTS a byla uzpůsobena pro přepravu 2,5 t nákladu, 24 plně vyzbrojených vojáků, 20 plně vyzbrojených výsadkářů, 26 sedících raněných s jedním ošetřovatelem nebo 18 ležících a 2 sedící raněné s jedním ošetřovatelem. V provedení pro přepravu vojáků, výsadkářů nebo sedících raněných se po stranách kabiny Jaku-40DTS nacházely sklopné lavice. Zatímco po pravoboku byly umístěny tři čtyřmístné lavice, po levoboku se nacházely tři čtyřmístné a jedna dvoumístná lavice. Ta byla umístěna mezi druhou a třetí čtyřmístnou lavicí. V provedení pro přepravu ležících raněných se zde zase nacházelo celkem šest bloků se třemi nad sebou umístěnými nosítky, po třech po levoboku a pravoboku. Mezi druhým a třetím blokem s nosítky nacházejícím se pom levoboku byla navíc umístěna dvoumístná lavice. Ta byla vyhrazena pro sedící raněné. V obou dvou zmíněných provedeních se v zadní části kabiny, vpravo od vstupních dveří, nacházela palubní toaleta a sedadlo se stolkem. Zde seděl buďto velitel výsadku nebo ošetřovatel. První exemplář transportního-výsadkového-sanitního Jaku-40DTS vznikl konverzí 9. Jaku-40 (Codling) z 15. výrobní série a státními zkouškami prošel mezi 12. červnem a 9. zářím roku 1971. Závěrečná zpráva ze státních zkoušek transportního Jaku-40DTS byla podepsána dne 29. října téhož roku a obsahovala kladné hodnocení. V roce 1972, poté co se Jakovlevovi podařilo odstranit některé drobné nedostatky odhalené státní komisí v průběhu státních zkoušek a vypracovat provozní směrnice, padlo rozhodnutí, že od druhého čtvrtletí roku 1973 budou brány závodu č.292 ze Saratova všechny Jaky-40 (Codling) opouštět výhradně v této verzi, resp. ve verzi umožňující rychlou konverzi interiéru kabiny cestujících pro potřeby přepravy nákladu, vojáků, výsadkářů nebo raněných. Transportní Jak-40DTS tedy jako takový vyráběn nebyl. Všechny dopravní Jaky-40 (Codling) z pozdějších sérií bylo ale v případě potřeby možné na tento model konvertovat. Zmíněná konverze přitom šesti technikům střední kvalifikace zabrala pět pracovních směn. Nakonec byly ale na transportní Jak-40DTS upraveny jen dva dopravní Jaky-40 (Codling), jeden v provedení se sedadly pro 27 osob v kabině cestujících (09-15) a jeden v provedení se sedadly pro 32 osob v kabině cestujících (15-28).

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře (oba vznikly konverzí sériových Jaků-40)

Uživatelé:  pouze SSSR

Posádka:    dva piloti a navigátor

Pohon:       tři proudové motory typu Ivčenko Al-25 s max. tahem po 1 470 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-40, instalovaný uvnitř špice trupu       

Kapacita:   náklad do celkové hmotnosti 2 500 kg, 24 plně vyzbrojených vojáků, 20 plně vyzbrojených výsadkářů, 26 sedících raněných s jedním ošetřovatelem nebo 18 ležících a 2 sedící ranění s jedním ošetřovatelem

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2015