Jakovlev Jak-1 M-105PA stíhací-bombardovací
Typ: stíhací-bombardovací modifikace frontového stíhacího letounu typu Jak-1 M-105PA
Určení: vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk
Odlišnosti od letounu Jak-1 M-105A:
- instalace dvou pumových závěsníků typu BI-42, na kterých lze přepravovat po jedné pumě o hmotnosti 25 až 100 kg, pod vnějšími částmi křídla
- instalace páky, která slouží k uvolňování zámků pumových závěsníků, v pilotní kabině
Historie: V květnu roku 1942 padlo rozhodnutí, aby byly schopnosti frontových stíhacích letounů typu Jak-1 rozšířeny o útoky na pozemní cíle za pomoci pum. Požadovaná stíhací-bombardovací modifikace zmíněného letounu se vyznačovala instalací dvou pumových závěsníků typu BI-42 pod křídlem. Na každý z nich bylo přitom možné navěsit jednu pumu o hmotnosti 25 až 100 kg. Zmíněné závěsníky byly vyvinuty závodem č.43 a na první letouny typu Jak-1 (a Jak-7) nainstalovány mezi dubnem a květnem roku 1942. Ve zprávě ze dne 31. srpna toho samého roku bylo uvedeno, že takto modifikovaný letoun typu Jak-1, spolu s obdobně modifikovanými letouny typu Jak-7, UT-2 (Mink) a Hawker Hurricane, úspěšně prošel zbraňovými zkouškami. Pumové závěsníky typu BI-42 se staly standardem pro všechny letouny typu Jak-1 od 80. výrobní série. Zavěšení dvou pum pod křídlo tohoto stroje ale vedlo ke zhoršení jeho letových výkonů a ovladatelnosti v důsledku vzrůstu vzletové hmotnosti a čelního aerodynamického odporu. Tak např. rychlost Jaku-1 s dvojicí pum v podvěsu byla o nějakých 30 km/h nižší. Odhoz pum sice sebou přinesl zvýšení výkonnosti, po výkonnostní stránce nicméně stíhací-bombardovací Jak-1 za standardním stíhacím modelem i tak zaostával, a to díky instalaci pumových závěsníků. Instalace pumových závěsníků na letounech typu Jak-1 přitom sklidila kritiku jak ze strany velitele VVS, tak i ze strany řadových pilotů. Velitel VVS přitom považoval instalaci pumových závěsníků na letounech typu Jak-1 jako krok špatným směrem kuli nedostatečnému výkonu jejich pohonné jednotky v podobě motoru typu M-105PA. Letoun typu Jak-1 byl navíc vyprojektován pro ničení nepřátelských letounů v manévrovém vzdušném boji, a nikoliv pro útoky na pozemní cíle. Piloti zase nebyli zrovna nadšeni z toho, že musí k stíhacím misím vyrážet s dodatečnou zátěží v podobě pumových závěsníků. Z tohoto důvodu byly často pumové závěsníky z křídel Jaků-1 sejímány pozemním personálem bojových útvarů. Otvory vzniklé jejich sejmutím byly pak zaslepovány plátěnými „záplatami“. Ke konci výroby bylo nicméně k instalaci pumových závěsníků opět přikročeno.
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: SSSR
Posádka: jeden pilot
Pohon: jeden pístový motor typu Klimov M-105P nebo M-105PA s max. výkonem 1 050 hp
Vybavení: jeden střelecký zaměřovač typu PAN-23 nebo PBP-1A. Za pomoci druhého uvedeného zaměřovače lze zaměřovat též pozemní cíle při střemhlavém bombardování.
Výzbroj: jeden 20 mm kanón typu ŠVAK se zásobou 130 nábojů, instalovaný mezi řadami motorových válců, dva 7,62 mm synchronní kulomety typu ŠKAS se zásobou 750 nábojů na hlaveň, instalované nad motorem, a dvě pumy o hmotnosti 25 až 100 kg, přepravované na křídelních závěsnících typu BI-42
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 10,00 m |
Délka: | 8,50 m |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
poslední úpravy provedeny dne: 4.12.2019