Tupolev Tu-22M3M Adaptacija-45.03M

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého strategického bombardovacího letounu a nosiče střel typu Tu-22M3 (Backfire C); tento model vzešel z modernizačního programu letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) Ruského VVS z dílny ANTK A.N. Tupoleva

Určení:  ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě), rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) a radiolokačních stanic protivníka za pomoci řízených střel řady Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) a Ch-32 a konvenčních pum

Odlišnosti od letounu Tu-22M3 (Backfire C):

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu na hřbetu špice trupu, přímo před pilotní kabinou

- instalace rozměrného hranatého krytu s plochými boky na místo ocasní obranné střelecké věže typu UKU-9K-502M a krytu antény výstražného radiolokátoru pro zadní polosféru typu PRS-4KM Krypton (Box Tail). Instalace radiolokátoru PRS-4KM Krypton (Box Tail) přitom zůstala plně zachována.

- instalace radaru typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45 v přídi trupu na místo radaru typu PNA (Down Beat)

- instalace navigačního-střeleckého komplexu typu NVP-24-22, který je vystavěn na výkonných počítačích a satelitním navigačním systému, na místo navigačního komplexu typu NK-45 Vachta-2. Zmíněný systém dokáže zpracovávat údaje o atmosférickém tlaku, vlhkosti a směru a síle větru a tyto údaje využívat při určování optimálního okamžiku pro odhoz neřízených pum. Tyto informace přitom dokáže též přijímat, za pomoci datalinku, od jiných letounů či pozemních prostředků. Díky tomu je tento model při letu ve výškách nad 5 000 m údajně schopen provádět shoz neřízených pum s přesností cca 3 až 5 m.

- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny instalací nových multifunkčních displejů

- instalace inerčního navigačního systému (INS) typu INS-2000-04 na místo INS typu MIS-45

- instalace digitálního letového systému řízení typu ABSU-145MC na místo letového systému řízení typu ABSU-145M

- instalace komunikačního systému typu S-505-45 na místo sestavy dvou radiostanic typu R-832M a jedné radiostanice typu R-847T

- modifikované obranné vybavení

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu iz.632-3D-23 na místo IFF systému typu iz.023 Parol

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o řízenou střelu typu Ch-32. V budoucnu se součástí zbraňového systému tohoto modelu s největší pravděpodobností stanou též protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu Ch-50 a balistické protizemní řízené střely typu Ch-47M2 Kinžal.

Historie:  V červnu roku 1990 byl u OKB A.N. Tupoleva objednán modernizační program pro středně těžké strategické bombardovací letouny typu Tu-22M3 (Backfire C). Práce na toto téma probíhaly v rámci programu Adaptacija-45.03M a daly za vznik modelu Tu-22M3M. Kuli nedostatku financí se ale celý program Adaptacija-45.03M nakonec zatáhl až do nového tisíciletí. Obsah modernizačního balíčku pro letoun typu Tu-22M3 (Backfire C) se přitom několikrát změnil. Zpočátku modernizovaný Tu-22M3M počítal s radiolokátorem typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45, který není ničím jiným, než modifikací radaru typu Novella protiponorkového letounu typu Il-38N (May). Vzdušnou zkušebnou zmíněného radaru se stal, v roce 2008, letoun Tu-22M3 (černá 9804), který předtím zastával roli vzdušné zkušebny řízené střely typu Ch-32. V roce 2011 nicméně padlo rozhodnutí, aby se základem radiolokátoru pro modernizovaný Tu-22M3M (a Tu-160M) stal radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu Irbis stíhacího letounu typu Su-35S (Flanker K). Od tohoto záměru bylo ale nakonec opuštěno. Na podzim roku 2013 tak dostalo opět zelenou použití radiolokačního komplexu typu NV-45. V roce 2014 výrobce ke zkouškám údajně předal vylepšený zkušební exemplář této radiolokační stanice. Modernizační program Tu-22M3M se nedotknul pouze avioniky, ale i výzbroje. Avionika modernizovaného Tu-22M3M je přitom z podstatné části unifikována s avionikou letounu typu Tu-160M (Blackjack), který vzešel z modernizačního programu těžšího čtyřmotorového bombardovacího letounu typu Tu-160 (Blackjack A). Naproti tomu od zvažované instalace nových motorů typu NK-32-05, které pohánějí modernizovaný Tu-160M (Blackjack), bylo nakonec údajně opuštěno. Dopracování prvních čtyř letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) ze stavu VVS na úroveň Tu-22M3M Ministerstvo obrany Ruska objednalo v roce 2016. Součástí zmíněného kontraktu se stala též objednávka čtyř radiolokačních komplexů typu NV-45 se termínem dodání do čtvrtého čtvrtletí toho samého roku. První do standardu Tu-22M3M modernizovaný Tu-22M3 (Backfire C) (černá 42) si svůj slavnostní „roll-out“ odbyl dne 16. srpna 2018. Se zahájením letových zkoušek tohoto stroje se počítá v září tohoto roku.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Tu-22M3)

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Kuzněcov NK-25 s max. tahem po 14 300 / 25 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:       navigační/střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45, instalovaný ve špici trupu, a výstražný radiolokátor pro zadní polosféru typu PRS-4KM Krypton (Box Tail), instalovaný uvnitř horní části krytu vetknutého do odtokové hrany SOP. Radiolokátor typu 1NV-1 slouží k navigaci, vyhledávání a sledování pozemních cílů a navádění řízených střel. Radar typu PRS-4KM Krypton (Box Tail) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře a má vyhledávací dosah 7,4 km a zaměřovací dosah 5,3 km.

Výzbroj:    jedna až tři1 strategické protilodní-protiradiolokační-protizemní řízené střely typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravované na výsuvném závěsníku typu BD-45F instalovaném uvnitř trupové pumovnice a na dvou závěsnících typu BD-45K umístěných pod pevnou střední částí křídla, náklad konvenčních pum nebo námořních min do celkové hmotnosti 6 000 až 24 000 kg (69 pum typu FAB-100 o hmotnosti 100 kg, 69 pum typu FAB-250 o hmotnosti 250 kg, 42 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 2 pumy typu FAB-3000 o hmotnosti 3 000 kg, 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg + 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 8 min typu RM-1, UDM, UDM-5, APM, AMD-2, Lyra či Serpej, 12 min typu ADM-500M nebo 18 min typu IGDM-500 či UDM-500), přepravovaný uvnitř trupové pumovnice (do 12 000 kg pum) a na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M (9 000 až 12 000 kg pum - 4 x devět 250 kg pum nebo 4 x šest 500 kg pum) instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla, nebo jedna protilodní-protiradiolokační-protizemní řízená střela typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravovaná na výsuvném závěsníku typu BD-45F umístěném uvnitř trupové pumovnice, a 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, přepravovaných (po šesti) na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 23,30/34,28 m
Délka: 42,46 m
Výška: 11,05 m
Prázdná hmotnost: 78 000 kg
Max. vzletová hmotnost: 124 000 kg
Max. rychlost: 2 300 km/h
Praktický dostup: 13 300 m
Max. dolet: 7 000 km

 

 

1 k bojovým misím budou ale tyto stroje vyrážet pouze s jednou nebo dvěma střelami typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32 v podvěsu

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 3.10.2018