Tupolev iz.80 Poslannik-1 (PAK-DA)

 

Typ:  těžký strategický bombardovací letoun a nosič řízených střel uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Určení:   ničení rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště, radiolokační stanice) nacházejících se v hloubce území protivníka

Historie:  Práce na projektu perspektivního nástupce těžkých strategických bombardovacích a raketonosných letounů typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A) se v OKB A.N. Tupoleva rozeběhly již v 80. letech, a to v rámci programu B-90. Na zadání B-90 přitom konstrukční tým Tupolevovi OKB odpověděl projektem podzvukového létajícího křídla typu Tu-202. Veškeré práce na toto téma ale krátce nato zastavil rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Práce na návrhu perspektivního strategického bombardovacího letounu pro VVS byly opět obnoveny v únoru roku 1994, a to v rámci programu Aerofon. Na zmíněné zadání přitom konstrukční tým Tupolevovi OKB zpracoval návrhy hned tří letounů, a to Tu-170, Tu-180 a Tu-190. Zatímco letouny typu Tu-170 a Tu-180 byly pojaty jako dvoumotorové nadzvukové stroje, v případě letounu typu Tu-190 se jednalo o čtyřmotorové podzvukového létající křídlo. Své projekty na toto téma ale zpracovaly též konstrukční kanceláře V.M. Mjasiščeva, P.O. Suchoje, S.V. Iljušina a MiG. Za vítězný byl přitom v roce 1998 vyhlášen projekt letounu typu Tu-190 z díly JSC A.N. Tupoleva. Další práce na perspektivním strategickém bombardovacím letounu pro VVS probíhaly v rámci programu PAK-DA (Perspektivnyj Aviatsionnyj Kompleks Dalnej Aviatsii = perspektivní letecký komplex dálkového letectva). Takticko-technické požadavky k letounu typu PAK-DA, který se má stát nástupcem nejen těžkých bombardovacích letounů typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A), ale i středně těžkých bombardovacích letounů typu Tu-22M3 (Backfire C), ale Ruské VVS nakonec nezformulovalo dříve než v prosinci roku 2007. Kontrakt na provedení vědecko-výzkumných prací (NIR) na toto téma Ministerstvo obrany Ruské federace s JSC A.N. Tupoleva uzavřelo v roce 2009. Zatímco NIR na téma PAK-DA obdržely kódové označení Poslannik-1, vlastnímu letounu bylo přiděleno tovární označení iz.80. Financování prací na téma iz.80 (PAK-DA) bylo zahájeno již v roce 2008. V roce 2011 institut VNIIRA k předběžnému návrhu letounu typu iz.80 (PAK-DA) zpracoval předběžný návrh integrace avionického vybavení. Upřesňující takticko-technické požadavky k letounu typu PAK-DA Ruské VVS vypsalo dne 20. prosince 2011. V únoru roku 2012 byly NIR na téma iz.80 (PAK-DA) završeny a součastně zahájeny práce na úvodním projektu. Ten byl přitom Ruským ministerstvem obrany schválen v září roku 2013. Následně celý program PAK-DA přešel do fáze OKR (zkušebně-konstrukční práce). Se završením prací na pokročilém projektu se tehdy počítalo do pěti let. Produkce tohoto stroje byla svěřena závodu KAPO z Kazaně. V prosinci roku 2014 bylo vrchním velitelem Dálkového letectva oznámeno, že se letové zkoušky prototypu letounu typu iz.80 (PAK-DA) rozeběhnou již v roce 2019 a že VVS první sériové exempláře tohoto stroje převezme mezi roky 2023 a 2025. Kromě výše uvedeného vrch velitel Dálkového letectva tehdy prozradil, že bude dolet tohoto stroje činit 15 000 km bez doplnění paliva za letu. Konečná podoba letounu typu iz.80 (PAK-DA) byla schválena v červenci roku 2017. Ten samý rok byla dokončena dřevěná 1:1 maketa kokpitu a 1:10 model z kompozitu. Tehdejší plány počítaly se zahájením letových zkoušek tohoto stroje mezi roky 2025 a 2026 a plné produkce mezi roky 2028 a 2029. Na počátku roku 2018 bylo oznámeno, že byl celý program iz.80 (PAK-DA) přesunut ze Státního programu zbrojení (GVP) na léta 2018 až 2027 do následujícího GVP. Součastně byly na vývoj tohoto stroje sníženy výdaje. Původní vývojové plány byly totiž shledány za nereálné, což se týká zejména vývoje motoru. V této souvislosti byla do GVP na léta 2018 až 2027 nově začleněna obnova sériové výroby nadzvukového bombardovacího letounu typu Tu-22M (Backfire) na lince závodu z Kazaně v nové verzi, známé jako iz.345. V lednu roku 2019 bylo nicméně oznámeno, že Tupolevova konstrukční kancelář již předala konstrukční dokumentace letounu typu iz.80 (PAK-DA) závodu z Kazaně a že ten započne se stavbou prototypů tohoto stroje ještě na počátku toho samého roku. K této změně postoje k programu PAK-DA přitom s vysokou pravděpodobností vedly rychlé pokroky ve vývoji shodně koncipovaného čínského strategického bombardovacího letounu typu H-20. Dle posledních zpráv by finální montáž prvního prototypu letounu typu iz.80 (PAK-DA) měla být završena již v roce 2021. Do programu letových zkoušek by se přitom měly postupně zapojit tři prototypy. Předběžné zkoušky se měly rozeběhnout v dubnu roku 2023 a měly by být završeny nejpozději na podzim roku 2025. Se zahájením zkoušek státních se počítá v únoru roku 2026. Sériové výroba tohoto stroje by se měla rozeběhnout v roce 2027. Letoun typu iz.80 (PAK-DA) bude údajně řešen jako dvoumotorové podzvukové „stealth“ křídlo. Hlavní zbraní tohoto stroje se stanou řízené střely velkého dosahu. Za jejich pomoci bude tento stroj schopen napadat i cíle se silnou PVO, aniž by se musel vystavovat nebezpečí sestřelení. Součástí zbraňového systému letounu typu iz.80 (PAK-DA) se ale stanou též protizemní střely s hypersonickou rychlostí a PLŘS. Díky PLŘS bude moci operovat bez stíhacího doprovodu. Základem avionického vybavení letounu typu iz.80 (PAK-DA) se údajně stane, kuli urychlení vývoje, avionické vybavení víceúčelového bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon). Pohonná jednotka bombardéru typu PAK-DA bude zase vycházet z motoru typu NK-32-02 značky Kuzněcov, pohonné jednotky letounu typu Tu-160 (Blackjack A). Vývojem pohonné jednotky pro tento stroj, která je známa jako iz.RF, byl Kuzněcov pověřen v prosinci roku 2014. Zkoušky zmíněného motoru na vzdušné zkušebně Il-76LL by se přitom měly rozeběhnout v roce 2020.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  -

Uživatelé:  žádní

 

 

Posádka:    čtyři osoby

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Kuzněcov „iz.RF“ s tahem řádu 23 000 kp

Radar:        ?   

Výzbroj:     podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 30 000 kg, přepravovaná uvnitř zbraňových šachet

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: ?
Délka: ?
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 145 000 kg
Max. rychlost: podzvuková
Praktický dostup: ?
Max. dolet: 15 000 km

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 28.5.2020