Tupolev Tu-22M3-LL (Tu-22MLL)

Typ:  speciální modifikace středně těžkého strategického bombardovacího letounu a nosiče střel typu Tu-22M3 (Backfire C) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  výzkum laminárního proudění vzduchu okolo šípového křídla

Odlišnosti od letounu Tu-22M3 (Backfire C):

- instalace zkušebních aerodynamických profilů, které jsou posety snímači tlaku, na pohyblivých vnějších částech křídla. Zatímco k levému křídlu je připevněn zkušební vzorek se standardním aerodynamickým profilem, zkušební vzorek uchycený k pravému křídlu má speciální laminární profil. Na části potahu posledně uvedeného zkušebního vzorku se nacházejí malé otvory, které slouží k odsávání mezní vrstvy. Oba zkušební vzorky aerodynamických profilů jsou opatřeny elektrickým ohřevem.

- instalace injektoru, který slouží k odsávání mezní vrstvy z perforované náběžné hrany pravého zkušebního aerodynamického profilu, pod pevnou vnitřní částí pravého křídla

- instalace IČ kamer nad kořeny pevných vnitřních částí křídla

- instalace měřící a záznamové aparatury uvnitř trupové pumovnice

Historie:  Na počátku 90. let se OKB A.N. Tupoleva spolu s instituty CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) a LII pustila do programu, který byl zaměřen na výzkum laminárního proudění okolo šípového křídla. Pro potřeby praktických zkoušek v rámci zmíněného výzkumného programu byl následně vyhrazen čtvrtý zkušební exemplář nadzvukového bombardovacího letounu typu Tu-22M3 (Backfire C) (rudá 32), a to ne náhodou. Zmíněný stroj je totiž opatřen křídlem s měnitelnou geometrií, což umožňuje prozkoumat laminární proudění kolem křídla s různou šípovitostí. Díky značné nosnosti a objemné pumovnici je navíc schopen přepravy objemné testovací a záznamové aparatury. Pro tento typ ale hovořila též vysoká rychlost, která činí 2 300 km/h, a schopnost odolávat vysokému dynamickému tlaku (do 5 000 kg/m²). V rámci přestavby na vzdušnou laboratoř laminárního proudění, která vešla ve známost jako Tu-22M3-LL či Tu-22MLL, letoun Tu-22M3 (rudá 32) obdržel instalaci zkušebních aerodynamických profilů se snímači tlaku na pohyblivých vnějších částech křídla. Zatímco k levému křídlu byl uchycen zkušební vzorek se standardním aerodynamickým profilem, zkušební vzorek připevněný k pravému křídlu měl speciální laminární profil, který navrhli odborníci institutu CAGI. Ten přitom měl vyvozovat laminární proudění vzduchu, které mělo dle předběžných výpočtů vést k redukci aerodynamického odporu téměř o 50 %. Do potahu náběžné hrany pravého zkušebního vzorku byla navíc vetknuta řada malých otvorů. Ty sloužily k odsávání mezní vrstvy. K tomu byl určen speciální injektor, jehož instalace se nacházela pod pravou pevnou částí křídla. Oba zkušební vzorky aerodynamických profilů byly navíc opatřeny elektrickým ohřevem. V rámci přestavby na vzdušnou zkušebnu Tu-22M3-LL ale letoun Tu-22M3 (rudá 32) obdržel též instalaci vřetenovitého krytu na místo příďového nástavce pro doplňování paliva za letu a IČ kamer nad kořeny pevných vnitřních částí křídla. Letové zkoušky speciálu Tu-22M3-LL (rudá 32) se rozeběhly na konci prosince roku 1992. Krátce předtím, v srpnu toho samého roku, byl tento stroj prezentován široké veřejnosti na MosAeroShow 92, která se konala v Žukovském. Po ukončení zkoušek v rámci výzkumu laminárního proudění se pro letoun Tu-22M3-LL našlo využití v dalších výzkumných programech institutů CAGI a LII. Kariéru tohoto stroje ale již dne 9. září 1994 předčasně ukončila srážka s dopravním letounem Tu-134AK (Crusty VIP mod) (RA-65760). Posádce letounu Tu-22M3-LL (rudá 32) se sice podařilo, na rozdíl od posádky letounu Tu-134AK (Crusty VIP mod) (RA-65760), nouzové přistát v Žukovském, následně byl však tento stroj s definitivní platností uzemněn.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí čtvrtého zkušebního exempláře letounu typu Tu-22M3)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:   ?

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Kuzněcov NK-25 s max. tahem po 14 300 / 25 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        navigační/střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu PNA (Down Beat), instalovaný ve špici trupu, a výstražný radiolokátor pro zadní polosféru typu PRS-4KM Krypton (Box Tail), instalovaný uvnitř krytu vetknutého do odtokové hrany SOP, v oblasti nad střeleckou věží. Radiolokátor typu PNA (Down Beat) slouží k navigaci, vyhledávání a sledování pozemních cílů a navádění řízených střel typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen). Zatímco hladinové plavidlo o velikosti křižníku dokáže detekovat na vzdálenost 350 km, velký plošný cíl je schopen odhalit ze vzdálenosti 500 km. Radar typu PRS-4KM Krypton (Box Tail) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře a má vyhledávací dosah 7,4 km a zaměřovací dosah 5,3 km.      

Výzbroj:    dálkově ovládaná obranná střelecká věž typu UKU-9K-502M s jedním pohyblivým dvouhlavňovým 23 mm kanónem typu GŠ-23M se zásobou 750 nábojů, vestavěná do kořene odtokové hrany SOP

poslední úpravy provedeny dne: 18.4.2017