Tupolev Tu-134LK/LK2

Typ:  speciální výzkumná modifikace salónního dopravního letounu typu Tu-134AK (Crusty VIP mod)

Určení:  výcvik kosmonautů v pozorování a pořizování snímků zemského povrchu

Odlišnosti modelu Tu-134LK od letounu Tu-134AK (Crusty VIP mod):

- instalace dvou dodatečných vedle sebe umístěných okének, která jsou osazena tabulemi ze speciálního vysoce kvalitního skla, na hřbetu trupu, v oblasti za předním párem nouzových výstupů. Zatímco osa toho prvního směřuje pod úhlem 45° směrem doprava, osa toho druhého je nasměrována pod tím samým úhlem doleva. Později ale byla obě dvě zmíněná okénka jediného exempláře tohoto modelu zaslepena.

- absence pátého pravého a levého 40 cm postranního kulatého okénka

- absence 30 cm kulatého okénka nacházejícího se na pravém boku trupu, přímo za servisním vstupem (na úrovni palubní kuchyňky)

- instalace hranatého krytu aparatury typu K01-7034-01 s neznámým určením, který má při pohledu z boku trojúhelníkový tvar, v ose břicha střední části trupu, na úrovni křídla. Později byl ale zmíněný kryt z jediného exempláře tohoto modelu sejmut.

- instalace fotoaparátu typu AFA-BAF-40R v zadní části trupu, přímo před palubní pomocnou energetickou jednotkou typu TA-8. Optika zmíněného fotoaparátu se nachází za dvířky, která jsou vetknuta do břicha nevelkého polokapkovitého krytu. Protože je zmíněný kryt umístěn na pozici lapače vzduchu APU, APU tohoto modelu využívá dvojici lapačů vzduchu s menšími rozměry. Jedná se o shodné řešení jako u letounu typu Tu-134Š-1/Š-2 (Crusty nav mod).

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-2D, který využívá drobné trojúhelníkové antény, na místo identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-2M Chrom-Nikl (Odd Rods), který využívá dvě soustavy tří drobných nestejně vysokých tandemově uspořádaných tyčových antén

Historie:  Středisko přípravy kosmonautů (CPK) z letecké základny Čkalovsk provozovalo nejen speciály, které sloužily k výcviku kosmonautů při stavu beztíže (typy Tu-104AK, Il-76K a Il-76MDK), ale též speciály, za jejichž pomoci byla prováděna příprava kosmonautů v pozorování a pořizování snímků zemského povrchu. První z nich vešel ve známost jako Tu-134LK a vycházel ze středně těžkého dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu Tu-134AK (Crusty VIP mod). Vývojem zmíněného speciálu byla přitom OKB A.N. Tupoleva pověřena výnosem ze dne 11. dubna 1974. Speciál typu Tu-134LK vznikl ve dvou exemplářích. První z nich (rudá 02) brány závodu č.135 z Charkova opustil dne 8. května 1980 a 70. Samostatnému testovacímu a výcvikovému leteckému pluku z Čkalovska byl předán několik dní nato. Druhý exemplář speciálu typu Tu-134LK (rudá 03) vzešel ze zadání ze dne 24. září 1979 a do Čkalovska dorazil na počátku roku 1981. Vzhledem k tomu, že se tento stroj od prvního exempláře speciálu typu Tu-134LK mírně odlišoval, a to instalací palubního vybavení, nesl pozměněné označení Tu-134LK2. Speciály typu Tu-134LK a Tu-134LK2 byly přitom používány k přípravě sovětských i zahraničních kosmonautů, vyčleněných pro mise na sovětských orbitálních stanicích Saljut-6, Saljiut-7 a Mir.

Verze:

Tu-134LK – první výše popsaná modifikace letounu typu Tu-134LK. Tento model vznikl v jednom jediném exempláři.

Tu-134LK2 – modifikace letounu typu Tu-134LK s pozměněným palubním vybavením. Tento model vznik v jednom jediném exempláři. Od jediného exempláře modelu Tu-134LK jej bylo přitom možné rozpoznat díky absenci břišního trupového krytu aparatury typu K01-7034-01. Později byl ale kryt tohoto zařízení z letounu Tu-134LK sejmut, a tak se oba dva zmíněné speciály, Tu-134LK a Tu-134LK2, z hlediska vnějšího vzhledu zcela ztotožnily.

Vyrobeno:  jeden exemplář modelu Tu-134LK a jeden exemplář modelu Tu-134LK2

Uživatelé:  Rusko a SSSR

 

 

 

Posádka:   dva piloti, navigátor, radista a palubní mechanik

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-30 2. série s max. tahem po 6 800 kp

Radar:        povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu ROZ-1 Locija, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

Vybavení:  - průzkumné: jeden fotoaparát typu AFA-BAF-40R s ohniskovou vzdáleností 400 mm, instalovaný v zadní části trupu, přímo před pomocnou palubní energetickou jednotkou

                   - obranné:  identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-2D (dvě nevelké trojúhelníkovité antény instalované po jedné na hřbetu přední části trupu, přímo před překrytem pilotní kabiny, a na břichu zadní části trupu)

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 29,01 m
Délka: 37,10 m
Výška: 9,02 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Cestovní rychlost: ?
Praktický dostup: ?
Max. dolet: ?

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2017