Tupolev Tu-98LL

Typ:  speciální modifikace frontového bombardovacího letounu typu Tu-98 (Backfin) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti zbraňového systému přepadového stíhacího letounu typu Tu-128 (Fiddler), který se sestává ze střeleckého radiolokátoru typu RP-S Smerš (Big Nose) a PLŘS řady R-4 (AA-5 Ash)

Odlišnosti od letounu Tu-98 (Backfin):

- instalace střeleckého radiolokátoru typu RP-S Smerš (Big Nose) uvnitř přídě trupu, přímo před pilotní kabinou, na místo kabiny navigátora, bombardovacího radiolokátoru typu Iniciativa (Short Horn) a 23 mm kanónu typu AM-23. V této souvislosti z břicha přídě trupu, v oblasti před šachtou příďového podvozku, zmizel polokapkovitý dielektrický kryt antény bombardovacího radiolokátoru, a z hřbetu přídě trupu, v oblasti před překrytem pilotní kabiny, drobný polokapkovitý kryt zaměřovače. Současně bohatě zasklený špičatý příďový kryt kabiny navigátora se zahroceným profilem nahradil o poznání delší špičatý dielektrický kryt antény střeleckého radiolokátoru s ogiválním profilem.

- instalace pracoviště navigátora/operátora zbraňového systému za pracovištěm pilota na místo pracoviště střelce/radisty

- instalace modifikovaného křídla s větším úhlem šípu náběžné hrany (56°), menší hloubkou a instalací jednoho páru závěsníků s vypouštěcími lištami protiletadlových řízených střel typu R-4 (AA-5 Ash) pod náběžnou hranou, přímo mezi trupem a aerodynamickými hřebeny

- absence bombardovacího zaměřovače typu OPB-11 a pumových úchytů nacházejících se uvnitř trupové pumovnice. Dvířka trupové pumovnice navíc u tohoto modelu nahradil potah.

- instalace nové svislé ocasní plochy (SOP). SOP tohoto modelu má menší hloubku a plochu, rovnou náběžnou hranou (bez protáhlého přechodu u kořene) se včleněnou krátkou PVD poblíž vrcholu. Kromě toho je VOP tohoto modelu zbavena střelecké obranné věže typu DK-18 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23, nacházející se přímo pod směrovým kormidlem, a vřetenovitého krytu výstražného radiolokátoru zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind), instalovaného přímo nad směrovým kormidlem

- modifikovaná zadní část trupu s mírně menší délkou. Na bocích zadní části trupu tohoto modelu, přímo před náběžnou hranou VOP, se navíc nachází instalace dalšího páru podlouhlých kapsovitých lapačů vzduchu chladícího systému pohonných jednotek.

- modifikované aerodynamické zakončení trupu v oblasti mezi tryskami pohonných jednotek

Historie:  Výnos ze dne 4. července 1958, který dal za vznik těžkému nadzvukovému přepadovému stíhacímu letounu typu Tu-128 (Fiddler), OKB A.N. Tupoleva zavazoval rovněž konverzí jediného letového prototypu nadzvukového frontového bombardovacího letounu typu Tu-98 (Backfin) na vzdušnou zkušebnu zbraňového systému tohoto stroje. Ten se přitom sestával z palubního střeleckého radiolokátoru typu Smerš (Big Nose) a těžkých protiletadlových řízených střel typu R-4 (K-80) (AA-5 Ash). Termín předání takto modifikovaného prototypu letounu typu Tu-98 (Backfin), který vešel ve známost jako Tu-98LL, byl zmíněným výnosem stanoven na první pololetí roku 1959. Konverzi jediného letového prototypu letounu typu Tu-98 (Backfin) na vzdušnou zkušebnu typu Tu-98LL zajistil závod č.64 z Voroněže. V rámci zmíněné přestavby byl tento stroj zbaven radiolokačních stanic typu Iniciativa (Short Horn) a Argon (Bee Hind) a veškeré defenzivní i ofenzivní výzbroje. V této souvislosti dvířka trupové pumovnice nahradil potah. Radiolokátor typu Smerš (Big Nose) konstrukční tým A.N. Tupoleva vestavěl do špice trupu nové konstrukce, zatímco dvojici závěsníků s odpalovacími lištami střel typu R-4 (K-80) (AA-5 Ash) umístil pod křídlo. Změn ale doznala též konstrukce křídla a svislé ocasní plochy. Brány voroněžského závodu č.64 jediný exemplář speciálu typu Tu-98LL opustil na počátku roku 1959. Letové zkoušky tohoto stroje se rozeběhly ještě ten samý rok. Zpočátku zkušebního programu jediný exemplář speciálu typu Tu-98LL létal bez instalace radiolokátoru typu Smerš (Big Nose). Ve špici trupu tohoto stroje byla tehdy umístěna pouze jeho maketa. Instalaci zmíněného radaru jediný exemplář speciálu typu Tu-98LL obdržel až později. Dne 21. listopadu 1960 ale jeden ze zkušebních letů tohoto stroje skončil tvrdým přisním „na břichu“ v důsledku selhání podvozku. Protože se mezitím rozeběhly zkoušky obdobné vzdušné zkušebny, která vešla ve známost jako Tu-104 Buratino a vznikla konverzí proudového dopravního letounu typu Tu-104 (Camel), následně byl jediný exemplář speciálu typu Tu-98LL vyřazen, byť by jej bylo možné opravit a opětovně zprovoznit.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí jediného letového prototypu letounu typu Tu-98)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    pilot a navigátor/zbraňový operátor

Pohon:        dva proudové motory typu Ljulka Al-7F s max. tahem po 6 500 kp / 9 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:         střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-S Smerš (Big Nose), instalovaný v přední části trupu. Zmíněný radiolokátor slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů a má vyhledávací dosah 50 km a zaměřovací dosah 35 až 40 km

Výzbroj:     dvě PLŘS velkého dosahu typu R-4 (AA-5 Ash), přepravované na jednom páru křídelních závěsníků

poslední úpravy provedeny dne: 20.8.2017