Tupolev Tu-214ON

Typ:  speciální pozorovací modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-214

Určení:  provádění inspekčních pozorovacích letů v rámci mezinárodního programu „Open Skies“

Odlišnosti od letounu Tu-214:

- instalace čtyř fotoaparátů (jeden panoramatický fotoaparát typu A-84-ON, jeden topografický fotoaparát typu AK-111 a dva fotoaparáty pro šikmé snímkování typu AK-112), tří TV kamer (jedna topografická a dvě pro šikmé snímkování) a dvou seřizovačů polohy typu UN-33/MFV-4 s optickým modulem typu MOE-9/MTF-5 uvnitř předního podpalubního zavazadlového úložného prostoru, který se nachází před centroplánem. V této souvislosti na břichu trupu, v oblasti mezi šachtou příďového podvozku a kořeny náběžné hrany křídla, přibylo celkem šest obdélníkových průzorů opatřených vystouplými posuvnými ochrannými dvířky (dva v ose břicha následované jedním polokapovitým krytem a po dvou po obou stranách břicha)

- instalace aparatury radiolokátoru s bočním vyzařováním typu M402N RONSAR, lineárního IČ scanneru typu Raduga a speciálního systému, za jehož pomoci jsou snímky pořízené palubními senzory opatřovány geografickými údaji, uvnitř zadního podpalubního zavazadlového úložného prostoru, který se nachází za centroplánem

- instalace mohutného zaobleného člunovitého krytu (se zploštělými boky) radaru typu M402N v ose břicha trupu, přímo za odtokovou hranou křídla

- instalace člunovitého krytu lineárního IČ scanneru typu Raduga (s jedním obdélníkovým okénkem na plochém břichu) v ose břicha trupu, přímo za o poznání větším krytem radaru typu M402N

- modifikovaný interiér kabiny letové posádky – zde se nyní kromě pracoviště dvou pilotů a palubního mechanika nachází též pracoviště navigátora, radisty-tlumočníka a specialisty hostující země

- nový interiér kabiny cestujících. Zde se nyní nachází úsek s bloky palubního digitálního výpočetního systému (ten je umístěn přímo za vstupním vestibulem) následovaný dvěma oddělenými salonky s osmi křesly a dvěma stoly (ty využívá velitel mise spolu se svým zástupcem a zahraničními hosty), oddělením s pěti vzájemně propojenými automatizovanými pracovními konzoly a sedadly pro 12 operátorů, a oddělením se třemi oddělenými čtyřmístnými odpočinkovými salonky (ty jsou k dispozici operátorům) po levoboku a 14-ti standardními dvousedadly po pravoboku. Na palubně tohoto modelu se v neposlední řadě nacházejí též temné komory pro vyvolávání pořízených snímků a úložné prostory.

Historie:  Přestože Američané s programem vzájemného vzdušného pozorování a snímkování přišli již v roce 1955, kuli obstrukcím ze strany sovětského vedení nakonec obdržel zelenou až krátce po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991. Do zmíněného programu, který vešel ve známost pod názvem „Open Skies“ (otevřené nebe), se přitom podpisem smlouvy ze dne 24. března 1992 zapojilo hned 27 států NATO a bývalého východního bloku. Nyní se na programu „Open Skies“ podílí již více než 30 zemí. Posláním zmíněného programu, který Ruská vláda ratifikovala v květnu roku 2001, se stalo především prohloubení vzájemné důvěry v oblasti vojenských aktivit. Podpisem výše uvedené smlouvy přitom každá z participujících zemí získala oprávnění podniknout určitý počet inspekčních letů nad územím zemí zapojených do programu „Open Skies“ za účelem monitorování aktivit na vojenských základnách. Konkrétně pro Bělorusko a Rusko byl počet takových letů stanoven na 42. Součástí zmíněné smlouvy se přitom staly též stanovy k délce a profilu trasy inspekčních letů. Zpočátku byly pro pozorovací mise „Open Skies“ používány letouny vybavené pouze klasickými fotoaparáty, které pořizovaly záznam na černobílý film. Aby se zabránilo tomu, že bude takový inspekční let zneužit pro špionážní účely, součástí posádky „Open Skies“ speciálů se staly též komisaři americké organizace OSIA (On-Site Inspection Agenci) a komisaři hostující země. Rusko přitom pro tyto účely zpočátku používalo speciálně upravené dvoumotorové turbovrtulové snímkovací letouny typu An-30B (Clank A). Protože ale tyto stroje nebyly schopny podnikat dlouhotrvající lety, což vylučovalo jejich použití pro inspekční lety nad územím USA, v roce 1999 byl pro potřeby misí „Open Skies“ upraven též jediný exemplář cvičného speciálu typu Tu-154M-LK1 (model Tu-154M-ON), který není ničí jiným, než modifikací středně těžkého třímotorového proudového dopravního letounu typu Tu-154M (Careless B). Ale ani letoun typu Tu-154M-ON nebylo možné považovat za ideální řešení, neboť měl některé zásadní nedostatky. Mezi ty nejvíce závažné bylo přitom možné řadit značně stísněný interiér kabiny operátorů a absenci palubního intercomu. Protože počínaje dnem 1. ledna 2006 bylo do palubního vybavení „Open Skies“ speciálů možné navíc začlenit též digitální fotoaparáty, digitální kamery a IČ zobrazovací systém, krátce poté, co byl letoun typu Tu-154M-ON uveden do provozu, se rozeběhly práce na jeho perspektivním nástupci. Základem nástupce „Open Skies“ speciálu typu Tu-154M-ON, který vešel ve známost pod označením Tu-214ON, se stal středně těžký dvoumotorový proudový dopravní letoun typu Tu-214 z dílny OAO A.N. Tupoleva. Volba právě tohoto stroje přitom nepadla náhodou. Tento od roku 2000 kazaňským závodem KAPO sériově vyráběný derivát letounu typu Tu-204 se totiž krátce předtím stal základem vládních salónních speciálů typu Tu-214SR, Tu-214PU a Tu-214SUS. Použití letounu typu Tu-214 jakožto základu speciálu Tu-214ON tedy sebou přinášelo nemalé devízy z hlediska logistického zabezpečení a v neposlední řadě též z hlediska provozních nákladů. Součástí senzorového vybavení speciálu typu Tu-214ON, které navrhla společnost AOA Vega, se přitom staly čtyři fotoaparáty, tři TV kamery, jeden IČ scanner a jeden radar s bočním vyzařováním. Díky tomu se tento stroj stal vůbec prvním „Open Skies“ speciálem na světě vybaveným všemi povolenými senzory. První ze dvou objednaných exemplářů speciálu typu Tu-214ON (RA-64519) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 1. června 2010 a v rámci programu továrních zkoušek, který byl v červenci na krátkou dobu pozastaven kuli aplikaci barevného nátěru, vykonal, do konce roku 2011, celkem 24 letů. Mezitím, v srpnu toho samého roku, se tento stroj představil široké veřejnosti na moskevské airshow MAKS 2011. Státní zkoušky speciálu Tu-214ON se rozeběhly dnem 22. dubna 2013 a byly završeny na počátku července toho samého roku. Přestože se s předáním druhého objednaného exempláře letounu Tu-214ON (RA-64525) ke zkouškám počítalo již v roce 2011, do oblak se tento stroj nakonec poprvé vydal až dne 18. prosince 2013. Provozovatelem obou exemplářů speciálu Tu-214ON (RA-64519 a RA-64525) se stal 223. letový oddíl VVS s domovskou základnou Čkalovsk. Zatímco první z nich (RA-64519) byl do Čkalovska přelétnut dne 22. srpna 2013, ten druhý (RA-64525) sem dorazil dne 4. července 2014. V letech 2016 až 2017 byly oba zmíněné letouny dovybaveny elektro-optickým pozorovacím komplexem typu KOEN-214, který je vystavěn na digitální kameře tuzemské výroby. Kuli počátečním obstrukcím ze strany USA letoun typu Tu-214ON certifikačními zkouškami nakonec prošel až mezi 2. a 11. zářím roku 2018. Závěrečná zpráva z certifikačních zkoušek tohoto stroje byla podepsána všemi participujícími státy. Mezinárodní certifikát, bez kterého nelze podnikat inspekční lety, letoun typu Tu-214ON obdržel dne 24. září 2018. Důvodem počátečních obstrukcí ze strany USA byly obavy z toho, že lze letoun typu Tu-214ON zneužít k špionáži. První pozorovací misi v americkém vzdušném prostoru v rámci programu „Open Skies“ tento stroj vykonal mezi 25. a 27. dubnem roku 2019. V rámci zmíněné mise druhý exemplář letounu typu Tu-214ON (RA-64525) provedl inspekci vojenských objektů ve státech Texas, New Mexiko a Colorado. Tato první „Open Skies“ mise letounu typu Tu-214ON byla ale zároveň poslední. Dne 22. listopadu 2020 totiž Američané zahájili šestiměsíční proces odstoupení od programu „Open Skies“. Tomu předcházelo obvinění Ruska z porušování zmíněné mezinárodní smlouvy. Rusové totiž údajně nechtěli povolit provádění inspekčních letů nad některými svými oblastmi, včetně odloučené enklávy Kaliningradu a koridoru kolem neklidných oblastí Jižní Osetie a Abcházie. Nato přitom Rusko krátce nato, dne 15. ledna 2021, zareagovalo též zahájením šestiměsíčního procesu odstoupení od programu „Open Skies“. V této souvislosti padlo rozhodnutí, aby byly oba dokončené exempláře speciálu typu Tu-214ON dopracovány na plnohodnotný průzkumný stroj. Novým posláním zmíněných speciálů se přitom kromě průzkumu stalo též provádění kontrol výsledků zbraňových zkoušek a maskování vojenských objektů či monitorování vojenských cvičení. Svůj první přibližně tři hodiny trvající operační let v roli průzkumného stroje jeden z letounů typu Tu-214ON uskutečnil dne 4. března 2021. Zmíněný let byl zahájen vzletem z Taganrogského letiště a vedl okolo pobřeží Krymu a Krasnodarského kraje. Jeho hlavním cílem bylo prověření efektivity maskování zdejších vojenských objektů a schopnosti PVO zachytit vzdušný cíl za podmínek pasivního rušení, zejména pak v oblasti námořních základen Sevastopol a Novorossijsk. Na základě výsledků zmíněného letu bude následně rozhodnuto o modernizaci palubního vybavení speciálů typu Tu-214ON.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře

Uživatelé:  Rusko

Posádka:    31 až 56 osob (dva piloti, palubní mechanik, navigátor, radista/tlumočník, 12 operátorů palubních senzorů, skupina specialistů hostující země a doprovodný personál)

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Aviadvigatěl PS-90A s max. tahem po 16 140 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor blíže nespecifikovaného typu, instalovaný uvnitř špice trupu, a radiolokátor s bočním vyzařováním typu M402N RONSAR (modifikace radaru typu M402 Pika), instalovaný uvnitř mohutného zaobleného člunovitého krytu nacházejícího se v ose břicha trupu, přímo za odtokovou hranou křídla. Radar typu M402N dokáže sledovat pás povrchu země nacházející se ve vzdálenosti od 4,7 km do 25 km na obě strany od osy letu.

Vybavení:  - průzkumné: jeden panoramatický fotoaparát typu A-84-ON, jeden topografický fotoaparát typu AK-111, dva fotoaparáty pro šikmé snímkování typu AK-112, tři TV kamery (jedna topografická a dvě pro šikmé snímkování z výšek do cca 1 km) a jeden lineární IČ scanner typu Raduga (ten je schopen, při ve výšce 1,3 km letu, pořizovat termální snímky v pásmu 0,5 až 1,1 a 8 až 12 mikronů)

                   - obranné: žádné

* přeletová výška, operační letová výška tohoto modelu činí 500 až 10 000 m

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2021