Tupolev Tu-16RM-2 (‘Badger K’)
Typ: speciální námořní modifikace strategického průzkumného letounu typu Tu-16R (Badger E)
Určení: vyhledávání, identifikování a určování polohy hladinových plavidel protivníka v zájmu úderných skupin nosičů protilodních řízených střel řady Tu-16KSR (Badger G), monitorování činnosti potenciálního protivníka ve světových mořích a oceánech a provádění radiotechnického průzkumu
Odlišnosti od letounu Tu-16R (Badger E):
- instalace radiolokátoru typu Rubín-1K (Short Horn), který má větší detekční dosah (320 až 340 km vs 150 až 180 km), pod zvětšeným polokapkovitým dielektrickým krytem nacházejícím se na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, na místo radiolokátoru typu RBP-4 Rubidij-MM-2 (Mushroom)
- instalace přídavné palivové nádrže s objemem 7 000 l uvnitř trupové pumovnice na místo sestavy fotoaparátů a přetlakové kapsule s kabinou operátora (naproti tomu instalace topografického fotoaparátu za šachtou příďového podvozku a panoramatického fotoaparátu za obdélníkovým okénkem, které se nachází na levoboku přední části trupu, na úrovni příďového podvozku, zůstala zachována). To přitom vedlo ke vzrůstu celkové zásoby paliva na 51 000 l a poklesu počtu členů posádky ze sedmi osob na šest.
- instalace stanice pro radiotechnický průzkum (ELINT) typu SRS-4 Kvadrat-2 na místo ELINT stanice typu SRS-1. V této souvislosti dvojici nestejně velkých břišních polokapkovitých dielektrických krytů nahradily dva prakticky identicky velké polokapkovité kryty s výrazně většími rozměry a čtveřice drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných polokulovitých krytů. Instalace polokapkovitého krytu přední antény stanice typu SRS-4 se nachází, stejně jako v případě stanice typu SRS-1, před dvířky trupové pumovnice. Naproti tomu polokapkovitý kryt zadní antény této stanice je umístěn na pozici dvířek zrušené kabiny operátora a nikoliv mezi dvířky kabiny operátora a břišní obrannou střeleckou věží. Drobné polokulovité kryty jsou instalovány před zadním polokapkovitým krytem. První dva z těchto krytů mají shodné rozměry a jsou výrazně větší než ty dva zadní.
- absence střeleckého postu typu PU-88 s pevným 23 mm kanónem typu AM-23L3 vetknutého do pravoboku přední části trupu
- absence bombardovacího zaměřovače typu OPB-11R a veškerého zařízení určeného k přepravu a shozu pum
- modifikované navigační vybavení
Historie: VMF zpočátku pro vyhledávání, identifikování a určování polohy hladinových plavidel protivníka v zájmu raketonosných letounů řady Tu-16KSR (Badger G) používalo průzkumné letouny typu Tu-16R (Badger E/F). Tento derivát bombardovacího letounu typu Tu-16 (Badger A) se ale k tomuto účelu příliš nehodil. Radiolokátor průzkumných letounů typu Tu-16R (Badger E/F) v podobě typu RBP-4 (Mushroom) měl totiž max. detekční dosah 150 až 180 km, zatímco max. detekční dosah radiolokátoru letounů řady Tu-16KSR (Badger G) v podobě typu Rubín-1K (Short Horn) činil 320 až 340 km. Z tohoto důvodu byl v polovině 60. let zahájen vývoj modifikace letounu typu Tu-16R (Badger E/F) optimalizované pro součinnost s letouny řady Tu-16KSR (Badger G). Ta přitom vešla ve známost jako Tu-16RM-2 (Badger K). Protože průzkumný speciál typu Tu-16RM-2 (Badger K) vznikl v době, kdy se již letouny řady Tu-16 (Badger) nevyráběly, základem všech exemplářů tohoto modelu se staly operační Tu-16R (Badger E) ze stavu VMF. Na průzkumný speciál typu Tu-16RM-2 (Badger K) bylo přitom po roce 1965 přestavěno, v prostorách leteckých opravárenských závodů, celkem 11 letounů typu Tu-16R (Badger E). Součástí přestavby zmíněných strojů na průzkumný speciál typu Tu-16RM-2 (Badger K) se mimo jiné stala náhrada radiolokátoru typu RBP-4 (Mushroom) výkonnějším radiolokátorem typu Rubín-1K (Short Horn). Kromě toho tyto stroje obdržely instalaci pokročilejší ELINT stanice typu SRS-4 Kvadrat-2 na místo ELINT stanice typu SRS-1. Protože obsluhu stanice typu SRS-4 Kvadrat-2 mohl obstarávat navigátor-operátor, z trupové pumovnice těchto strojů bylo možné demontovat přetlakovou kapsuly s kabinou sedmého člena posádky, operátora ELINT. Z trupové pumovnice zmíněný letounů bylo ale vyjmuto též veškeré fotoprůzkumné vybavení. Díky tomu bylo možné do její útrob vestavět přídavnou palivovou nádrž s objemem 7 000 l. To přitom vedlo ke vzrůstu operačního poloměru na 3 200 km. Operační poloměr speciálů typu Tu-16RM-2 (Badger K) bylo ale možné prodloužit až na 4 200 km, a to doplněním paliva za letu. Naproti tomu instalace topografického a panoramatického fotoaparátu za příďovou kabinou posádky zůstala zachována. Zkoušky prototypu speciálu typu Tu-16RM-2 (Badger K) byly realizovány u 33. CBP i PLS (Centrum bojové přípravy) z Nikolajeva. VMF přitom tyto speciály používalo nejen k vyhledávání, identifikování a určování polohy hladinových plavidel protivníka v zájmu úderných skupin nosičů protilodních řízených střel řady Tu-16KSR (Badger G), ale též k monitorování činnosti potenciálního protivníka ve světových mořích a oceánech a k provádění radiotechnického průzkumu.
Verze: -
Vyrobeno: 11 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových Tu-16R)
Uživatelé: pouze SSSR (VMF)
Posádka: dva piloti, navigátor/bombometčík, navigátor/operátor, střelec/radista a zadní střelec
Pohon: dva proudové motory typu Mikulin RD-3M (AM-3M) s max. tahem po 9 520 kp
Radar: střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu Rubín-1K (Short Horn), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu, a výstražný radiolokátor zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind), instalovaný uvnitř krytu vystupujícího z odtokové hrany SOP, v oblasti nad kabinou „ocasního střelce“. Radar typu Rubín-1K (Short Horn) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů, navádění řízených střel typu KSR-2 (AS-5A Kelt) a navigaci. Zatímco město nebo velký plošný pozemní cíl je schopen detekovat na vzdálenost 320 až 340 km, rozměrný most na vzdálenost 250 až 280 km, velké hladinové plavidlo na vzdálenost 200 až 220 km. Radiolokátor typu PRS-1 Argon (Bee Hind) má zorné pole ±35° ve vertikální i horizontální rovině a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře.
Vybavení: - zaměřovací: jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53VK, instalovaná pod průzračnou kopulí nacházející se na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BL, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na levém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BP, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na pravém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, a jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53K, instalovaná za čelním okénkem kabiny „ocasního“ střelce
- průzkumné: - jeden topografický fotoaparát typu AFA-33/20M (jeho instalace se nachází přímo za šachtou příďového podvozku) a jeden panoramatický fotoaparát typu AFA-42/75 (jeho instalace se nachází za obdélníkovým okénkem umístěným na levém boku trupu, přímo nad šachtou příďového podvozku)
- stanice pro radiotechnický průzkum (ELINT) typu SRS-4 Kvadrat-2 (dva rozměrné tandemově uspořádané polokapkovité kryty a čtyři drobné polokulovité kryty nacházející se na břichu střední části trupu, mezi náběžnou a odtokovou hranou křídla). Stanice typu SRS-4 slouží k vyhledávání, identifikování a určování polohy radiolokačních stanic s pulzním vyzařováním s pracovní vlnovou délkou 10 až 500 cm. Záznam informací tato stanice provádí na magnetický pásek.
- obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M (Odd Rods) (dvě sestavy tří nevelkých tandemově uspořádaných nestejně vysokých tyčových antén instalované po jedné na hřbetu přední části trupu, přímo před překrytem pilotní kabiny, a na břichu zadní části trupu), výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2 (instalace antény tohoto zařízení se nachází na konci levé VOP) a aktivní RL rušič typu SPS-5 Fasol (jeden pár zkosených břitových antén uchycený k okrajům břicha přední části trupu, na úrovni šachty příďového podvozku). Některé exempláře tohoto modelu byly opatřeny instalací výmetnice klamných RL cílů typu ASO-2B Avtomat-2 za břišní obrannou střeleckou věží.
Výzbroj: jedna otočná střelecká věž typu DT-V7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem 360°, elevací 90°, depresí 3° a zásobou 500 nábojů, instalovaná na hřbetu přední části trupu, jedna otočná střelecká věž typu DT-N7S s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±95°, elevací 2°40‘, depresí 90° a zásobou 350 nábojů, instalovaná na břichu zadní části trupu, a jedno střeliště typu DK-7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±70°, elevací 60°, depresí 40° a zásobou 1 000 nábojů, tvořící zakončení trupu
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 32,99 m |
Délka: | 34,80 m |
Výška: | 10,36 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
poslední úpravy provedeny dne: 16.2.2018