Typ:  úprava středně těžkého strategického raketonosného-bombardovacího letounu typu Tu-16KSR-2-5 (Badger G) primárně určená k útokům na pozemní cíle za pomoci velkého počtu konvenčních pum malých ráží

Určení:  ničení rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) za pomoci neřízených pum a ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě) a rozměrných pozemních cílů za pomoci řízených střel typu KSR-2 (AS-5A Kelt) a KSR-5 (AS-6A Kingfish)

Odlišnosti od letounu Tu-16KSR-2-5 (Badger G):

- instalace demontovatelných skupinových pumových závěsníků typu BD3-16K pod křídelními pylony. Na každém závěsníku typu BD3-16K lze přepravovat osm pum o hmotnosti 100 kg, osm pum o hmotnosti 250 kg nebo čtyři pumy o hmotnosti 500 kg. Po jejich demontáži je na pylony možné zavěsit střely typu KSR-2 (AS-5A Kelt) nebo KSR-5 (AS-6A Kingfish).

- modifikované ovládání vztlakových klapek. Součástí ovládání vztlakových klapek tohoto modelu se stal přepínač, za jehož pomoci je možné deaktivovat limit vychýlení 25°, který zamezuje střetu vztlakových klapek s podvěsem řízených střel.

Historie:  Bojové zkušenosti, které se podařilo nastřádat v průběhu lokálních konfliktů 60. let, daly za vznik úpravě středně těžkého strategického raketonosného-bombardovacího letounu typu Tu-16K-26/KSR-2-5 (Badger G) primárně určené k útokům na pozemní cíle za pomoci velkého počtu konvenčních pum malých ráží (o hmotnosti 100 až 500 kg). Zmíněná úprava letounu typu Tu-16K-26/KSR-2-5 (Badger G) vešla ve známost jako Tu-16K-26B (Badger G) a mohla přepravovat pumy nejen uvnitř trupové pumovnice, ale i na křídelních závěsnících, které byly původně určeny pro odpalování okřídlených řízených střel typu KSR-2 (AS-5A Kelt) a KSR-5 (AS-6A Kingfish). To přitom sebou přineslo vzrůst max. nosnosti pum z 9 000 kg na 13 000 kg. Ke křídelním pylonům tohoto modelu bylo možné uchytit skupinové pumové závěsníky typu BD3-16K z dílny OKB-134. Na každý z nich bylo možné zavěsit osm pum o hmotnosti 100 kg, osm pum o hmotnosti 250 kg nebo čtyři pumy o hmotnosti 500 kg. Součástí ovládání vztlakových klapek tohoto modelu se navíc stal přepínač, za jehož pomoci bylo možné deaktivovat limit vychýlení 25°, který zamezoval střetu vztlakových klapek s podvěsem řízených střel. Jako první byl takto upraven, na počátku roku 1970, letoun Tu-16KSR-2-5 (v.č. 6203130). Konverzí na prototyp modelu Tu-16K-26B (Badger G) přitom zmíněný stroj prošel, podle specifikací ze dne 16. března 1970, v prostorách leteckého opravárenského závodu (ARZ) č.20 VMF z Puškina. Kontrolní zkoušky prototypu letounu typu Tu-16K-26B (Badger G) byly realizovány mezi 8. červnem a 1. červencem roku 1970 u 33. CBP i PLS (centrum bojové přípravy) VMF z Nikolajeva. V průběhu kontrolních zkoušek tento stroj vykonal 2 lety s celkovou délkou trvání 5 h a 1 min a svrhl 28 cvičných pum typu P-50-75. Protože byly zkoušky prototypu letounu typu Tu-16K-26B (Badger G) u 33. CBP i PLS završeny kladným hodnocením, následně byl, na základě objednávky č. 684/2, na tento standard dopracován určitý počet letounů typu Tu-16K-26 (Badger G) a Tu-16KSR-2-5 (Badger G).

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Tu-16K-26 a Tu-16KSR-2-5)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    dva piloti, navigátor/bombometčík, navigátor/operátor, střelec/radista a zadní střelec

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3 (AM-3) s max. tahem po 8 750 kp

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu Rubín-1K (Short Horn), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu,  a výstražný radiolokátor zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind), instalovaný uvnitř krytu vystupujícího z odtokové hrany SOP, v oblasti nad kabinou „ocasního střelce“. Radar typu Rubín-1K (Short Horn) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů, navádění řízených střel typu KSR-2 (AS-5A Kelt) a navigaci. Zatímco město nebo velký plošný pozemní cíl je schopen detekovat na vzdálenost 320 až 340 km, rozměrný most na vzdálenost 250 až 280 km, velké hladinové plavidlo na vzdálenost 200 až 220 km. Radiolokátor typu PRS-1 Argon (Bee Hind) má zorné pole ±35° ve vertikální i horizontální rovině a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře.

Vybavení:   - zaměřovací: jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53VK, instalovaná pod průzračnou kopulí nacházející se na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BL, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na levém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BP, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na pravém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, a jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53K, instalovaná za čelním okénkem kabiny „ocasního“ střelce

                  - průzkumné: - jeden topografický fotoaparát (jeho instalace se nachází přímo za šachtou příďového podvozku) a jeden panoramatický fotoaparát (jeho instalace se nachází za obdélníkovým okénkem umístěným na levém boku trupu, přímo nad šachtou příďového podvozku)

                 - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M (Odd Rods) (dvě sestavy tří nevelkých tandemově uspořádaných nestejně vysokých tyčových antén instalované po jedné na hřbetu přední části trupu, přímo před překrytem pilotní kabiny, a na břichu zadní části trupu), výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2 a aktivní RL rušič typu SPS-5 Fasol (jeden pár zkosených břitových antén uchycený k okrajům břicha přední části trupu, na úrovni šachty příďového podvozku)

Výzbroj:   jedna otočná střelecká věž typu DT-V7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem 360°, elevací 90°, depresí 3° a zásobou 500 nábojů, instalovaná na hřbetu přední části trupu, jedna otočná střelecká věž typu DT-N7S s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±95°, elevací 2°40‘, depresí 90° a zásobou 350 nábojů, instalovaná na břichu zadní části trupu, jedno střeliště typu DK-7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±70°, elevací 60°, depresí 40° a zásobou 1 000 nábojů, tvořící zakončení trupu, a náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 3 000 až 13 000 kg (24 pum typu OFAB-100 hmotnosti 100 kg, 16 pum typu OFAB-100NV o hmotnosti 100 kg, 16 pum typu OFAB-100-120 o hmotnosti 120 kg, 24 pum typu FAB-250 M-46 či FAB-250 M-54 o hmotnosti 250 kg, 16 pum typu OFAB-250 M-54 o hmotnosti 250 kg, 16 pum typu OFAB-250-270 o hmotnosti 270 kg, 18 pum typu FAB-250 M-62 o hmotnosti 250 kg, 18 pum typu FAB-500 M-46 či FAB-500 M-54 o hmotnosti 500 kg, 12 pum typu FAB-500 M-46 o hmotnosti 500 kg s brzdícím padákem typu TU-500 M-46, 12 pum typu FAB-500 M-62 o hmotnosti 500 kg, 6 pum typu FAB-1500 M-46 či FAB-1500 M-54 o hmotnosti 1 500 kg, 2 pumy typu FAB-3000 M-46 o hmotnosti 3 000 kg, 8 námořních min o hmotnosti 500 kg nebo 12 námořních min o hmotnosti 1 500 kg), přepravovaný uvnitř trupové pumovnice a na dvou křídelních závěsnících, nebo dvě protilodní/protizemní řízené střely s aktivním RL navedením typu KSR-5 (AS-6A Kingfish) či KSR-2 (AS-5A Kelt), přepravované na pylonech nacházejících se pod křídlem

poslední úpravy provedeny dne: 16.2.2018