Tupolev Tu-16K-10-26B (‘Badger C mod’)

 

Typ:  raketonosná-bombardovací modifikace středně těžkého strategického nosiče řízených střel typu Tu-16K-10-26 (Badger C mod)

Určení:  ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě) za pomoci řízených střel typu K-10S/SD (AS-2 Kipper) a torpéd, ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t a rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) za pomoci řízených střel typu KSR-5 (AS-6A Kingfish) a ničení rozměrných pozemních cílů za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu Tu-16K-10-26 (Badger C mod):

- instalace dvou tandemově uspořádaných demontovatelných párů pumových závěsníků typu BD4-16-52 nebo šestinásobných skupinových závěsníků typu MBDU-46-68N na okrajích břicha střední části trupu, podél trupové pumovnice. Zatímco na závěsnících typu BD4-16-52 lze přepravovat pumy o hmotnosti 500 kg, skupinové závěsníky typu MBDU-46-68N jsou vyhrazeny pro pumy o hmotnosti 100 kg a 250 kg. Dohromady tento model může na trupových závěsnících přepravovat náklad pum o celkové hmotnosti 4 000 kg. Po jejich demontáži je na výsuvný závěsník typu BD-238, který se nachází uvnitř trupové pumovnice, možné umístit řízenou střelu typu K-10S/SD (AS-2 Kipper).

- instalace demontovatelných skupinových pumových závěsníků typu BD3-16K pod křídelními pylony typu BD-352-11-5. Na každém závěsníku typu BD3-16K lze přepravovat osm pum o hmotnosti 100 kg, osm pum o hmotnosti 250 kg nebo čtyři pumy o hmotnosti 500 kg. Dohromady tento model může na křídelních závěsnících typu BD3-16K přepravovat náklad pum o celkové hmotnosti 4 000 kg. Po jejich demontáži je na pylony typu BD-352-11-5 možné zavěsit střely typu KSR-5 (AS-6A Kingfish).

Historie:  První úvahy o rozšíření zbraňového arsenálu podzvukového raketonosného letounu typu Tu-16K-10 (Badger C), který zastával roli nosiče jedné nadzvukové okřídlené řízené střely typu K-10S (AS-2 Kipper), o neřízené pumy, torpéda a miny spatřily světlo světa již v roce 1958, tedy v době, kdy byl tento derivát bombardovacího letounu typu Tu-16 (Badger A) zaváděn do sériové výroby. Prostudováním možnosti rozšíření zbraňového arsenálu zmíněného raketonosce o neřízené pumy byla OKB A.N. Tupoleva pověřena výnosem dne 2. července 1958. Termín dokončení prací na toto téma byl přitom stanoven na 1. srpen toho samého roku. Rozšíření zbraňového arsenálu letounu typu Tu-16K-10 (Badger C) o neřízené pumy se ale nakonec dostalo na pořad dne až v 70. letech. Tehdy byl přitom k přepravě neřízených pum uzpůsoben, v prostorách leteckých opravárenských závodů, nevelký počet letounů typu Tu-16K-10-26 (Badger C mod) ze stavu VMF. Ty se přitom od letounů typu Tu-16K-10 (Badger C) odlišovaly zejména instalací jednoho páru zbraňových závěsníků pod křídlem, které byly vyhrazeny pro řízené střely typu KSR-5 (AS-6A Kingfish). Trupová pumovnice letounů typu Tu-16K-10-26 (Badger C mod) ale nebyla k přepravě pum použitelná. Její útroby totiž ukrývaly výsuvný závěsník střely typu K-10S (AS-2 Kipper) spolu s nádrží paliva pro zmíněnou střelu a přetlakovou kapsulí s kabinou zbraňového operátora. V rámci přestavby na bombardovací stroje, které vešly ve známost jako Tu-16K-10-26 (Badger C mod), proto zmíněné letouny obdržely vnější pumové závěsníky. Dva z nich byly přitom uchyceny ke křídelním pylonům, které sloužily k přepravě střel typu KSR-5 (AS-6A Kingfish). Instalace dalších čtyř pumových závěsníků se nacházela pod střední částí trupu, podél trupové pumovnice. Zatímco na křídelních závěsnících mohl letoun typu Tu-16K-10-26B (Badger C mod) přepravovat náklad pum o celkové hmotnosti 4 000 kg, na trupové závěsníky tohoto stroje bylo možné navěsit dalších 4 000 kg pum. Všechny pumové závěsníky letounu typu Tu-16K-10-26B (Badger C mod) byly řešeny jako demontovatelné. Po jejich demontáži bylo tyto stroje opět možné vyzbrojit řízenými střelami typu K-10S/SD (AS-2 Kipper) a KSR-5 (AS-6A Kingfish). K zaměřování cílů při bombardování posádky letounů typu Tu-16K-10-26B (Badger C mod) využívaly radiolokátor. Instalaci bombardovacího zaměřovače tyto stroje postrádaly.

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí operačních Tu-16K-10-26)

Uživatelé:  SSSR

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, operátor radaru, střelec/radista a zadní střelec

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3 (AM-3) s max. tahem po 8 750 kp

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu JeN-D (Puff Ball) s vyhledávacím dosahem 400 až 450 km, instalovaný uvnitř špice trupu, a výstražný radiolokátor zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind), instalovaný uvnitř krytu vystupujícího z odtokové hrany SOP, v oblasti nad kabinou „ocasního střelce“. Radar typu JeN-D (Puff Ball) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů, navádění řízené střely typu K-10S/SD (AS-2 Kipper) a navigaci a využívá dvě antény. Zatímco jedna z nich je instalována uvnitř špice trupu a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů, ta druhá je určena k předávání naváděcích povelů střele typu K-10S/SD (AS-2 Kipper) a je umístěna pod polokapkovitým krytem, který se nachází na břichu trupu, přímo před příďovým podvozkem. Radiolokátor typu PRS-1 Argon (Bee Hind) má zorné pole ±35° ve vertikální i horizontální rovině a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře.

Vybavení:  - zaměřovací:  jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53VK, instalovaná pod průzračnou kopulí nacházející se na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BL, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na levém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53BP, instalovaná za průzračným polokapkovitým krytem nacházejícím se na pravém boku zadní části trupu, přímo pod VOP, a jedna střelecká zaměřovací stanice typu PS-53K, instalovaná za čelním okénkem kabiny „ocasního“ střelce

                  - průzkumné: žádné

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M (Odd Rods) (dvě sestavy tří nevelkých tandemově uspořádaných nestejně vysokých tyčových antén instalované po jedné na hřbetu přední části trupu, přímo před překrytem pilotní kabiny, a na břichu zadní části trupu) a výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2

Výzbroj:     jedna otočná střelecká věž typu DT-V7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem 360°, elevací 90°, depresí 3° a zásobou 500 nábojů, instalovaná na hřbetu přední části trupu, jedna otočná střelecká věž typu DT-N7S s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±95°, elevací 2°40‘, depresí 90° a zásobou 350 nábojů, instalovaná na břichu zadní části trupu, jedno střeliště typu DK-7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±70°, elevací 60°, depresí 40° a zásobou 1 000 nábojů, tvořící zakončení trupu, a náklad neřízených pum a torpéd o celkové hmotnosti 8 000 kg (16 pum typu FAB-100 o hmotnosti 100 kg, 16 pum typu FAB-250 o hmotnosti 25 kg, 8 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, čtyři torpéda o hmotnosti 650 kg a 4 pumy typu FAB-500, čtyři torpéda a 16 až 24 pum typu FAB-250 nebo čtyři torpéda a 16 až 24 pum typu FAB-100), přepravovaný na čtyřech trupových a dvou křídelních závěsnících, nebo jedna okřídlená protilodní řízená střela s aktivním RL navedením typu K-10S/SD (AS-2 Kipper), přepravovaná na výsuvném závěsníku typu BD-238 instalovaném uvnitř trupové pumovnice, a dvě protilodní/protizemní okřídlené řízené střely s aktivním RL navedením typu KSR-5 (AS-6A Kingfish), přepravované na dvou křídelních závěsnících

 

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 32,99 m
Délka: 35,70 m
Výška: 9,95 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 79 000 kg
Max. rychlost: ?
Praktický dostup: ?
Max. dolet: ?

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 16.2.2018