Tupolev Tu-134BV
Typ: speciální modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-134B (Crusty)
Určení: kalibrování letištních navigačních systémů a ověřování činnosti automatického systému pro přiblížení na přistání a automatického přistávacího systému kosmického raketoplánu typu Buran [Ram R]
Odlišnosti od letounu Tu-134B (Crusty):
- instalace jednoho páru vystouplých zaoblených krytů s plochým profilem na bocích přední části trupu, přímo za příďovým krytem antény radiolokátoru. Na plochých bocích zmíněných krytů se nachází instalace jednoho páru nevelkých štěrbinových antén.
- instalace plochého krytu výkonného výsuvného světlometu, který slouží k foto-teodolitickým měřením, v ose břicha přední části trupu, přímo před šachtou příďového podvozku
- absence předního páru 0,586 x 0,6 m postranních nouzových výstupů. Naproti tomu zadní pár 0,916 x 0,6 m nouzových výstupů ICAO Type III zůstal zachován.
- výrazně menší počet 40 cm kulatých okének na bocích trupu. Na pravoboku tohoto modelu se nachází jedenáct 40 cm kulatých okének (na místo 16-ti), z nichž to osmé je součástí nouzového výstupu. Na levoboku tohoto modelu je zase umístěno deset 40 cm kulatých okének (na místo 15-ti), přičemž to druhé je včleněno do vstupních dveří (u modelu Tu-134B to první) a to osmé do nouzového výstupu. Počet 30 cm kulatých okének nacházejících se na pravoboku přitom zůstal bez změn.
- instalace speciálního přístrojového vybavení a pracovních konzol operátorů v prostoru kabiny cestujících
- instalace dalších tří antén typu AŠS s tvarem obráceného písmene „L“, po jedné v ose hřbetu trupu, na úrovni náběžné hrany křídla, v ose hřbetu trupu, na úrovni odtokové hrany křídla, a na vrcholu svislé ocasní plochy. Model Tu-134B je opatřen pouze dvojicí antén typu AŠS, z nichž jedna se nachází v ose hřbetu trupu, přímo za kabinou letové posádky, a jedna v ose břicha trupu, přímo za šachtou příďového podvozku.
Historie: Jediný exemplář speciálu typu Tu-134BV (CCCP-65931), který nebyl ničím jiným, než modifikací středně těžkého dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu Tu-134B-3 (Crusty), byl postaven speciálně pro potřeby leningradského institutu VNIIRA (LNPO Leninets), zabývajícího se vývojem avioniky. Brány závodu č.135 z Charkova přitom tento stroj opustil dne 2. prosince 1983. Jediný exemplář speciálu typu Tu-134BV sloužil pro kalibrování letištních navigačních systémů. Současně však zastával též roli vzdušné zkušebny automatického systému pro přiblížení na přistání a automatického přistávacího systému kosmického raketoplánu typu Buran [Ram R], sovětského protějšku amerického kosmického nosného systému Space Shuttle. Široké veřejnosti byl jediný exemplář speciálu typu Tu-134BV poprvé prezentován dne 18. srpna 1991 v rámci dne otevřených dveří na letecké základně v Puškinu. Napodruhé byl tento stroj k vidění na letecké přehlídce, která se konala dne 18. srpna 1997 k příležitosti oslav 60. výročí přeletu V.P. Čkalova přes Severní pól. Jediný exemplář speciálu typu Tu-134BV se ale stal též součástí statické ukázky výstavy Business Aviation 2001, konající se v srpnu roku 2001 v Puškinu.
Verze: -
Vyrobeno: jeden exemplář
Uživatelé: Rusko a SSSR
Posádka: ?
Pohon: dva dvouproudové motory Solovjov D-30 3. série s max. tahem po 6 930 kp
Radar: povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-M134, vestavěný do špice trupu
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 29,01 m |
Délka: | 37,32 m |
Výška: | 9,02 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Cestovní rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2017