Tupolev Tu-134 Balkany (‘Crusty’)

Typ:  speciální modifikace vládního salónního speciálu typu Tu-134AK (Crusty VIP mod) zastávající roli taktického vzdušného velitelského stanoviště a komunikačního centra

Určení:  řízení činnosti ozbrojených sil na taktické úrovni a přeprava vysoce postavených představitelů ozbrojených složek

Odlišnosti od letounu Tu-134AK (Crusty VIP mod):

- instalace krátkovlnného radiokomunikačního systému s kódovaným přenosem typu Balkany. Instalace bloků zmíněného systému a pracovišť operátorů se nachází uvnitř nevelkých místností rozmístěných podél stěn zadní části kabiny. To ale omezilo přepravní kapacitu tohoto modelu na 26 osob. U některých exemplářů tohoto modelu byly bloky systému typu Balkany a pracoviště operátorů umístěny uvnitř jedné dlouhé místnosti, která se nacházela po levoboku zadní části kabiny. V tomto případě bylo do kabiny možné umístit sedadla pro 31 osob.

- instalace protáhlého štíhlého žihadlovitého krytu antény krátkovlnné radiostanice na zádi trupu, přímo pod vývodem výfuku pomocné palubní energetické jednotky typu TA-8. Zmíněný kryt má přitom identický tvar jako kryt, který vybíhá směrem dopředu z vrcholu SOP.

- instalace jedné nevelké zkosené břitové antény v ose hřbetu střední části trupu, přímo za předním párem postranních nouzových výstupu

- instalace jedné nevelké zkosené břitové antény na vrcholu svislé ocasní plochy

- instalace dvou nevelkých tandemově uspořádaných zkosených břitových antén v ose břicha zadní části trupu

- instalace plechového krytu na místo zasklení prvního a posledních dvou (15. a 16.) kulatých 40 cm okének nacházejících se na pravoboku a 10. a 14. kulatého 40 cm okénka nacházejícího se na levoboku trupu. U některých exemplářů tohoto je zaslepeno též okénko, které je součástí levého zadního nouzového výstupu.

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol-2D, který využívá drobné trojúhelníkové antény, na místo identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-2M Chrom-Nikl (Odd Rods), který využívá dvě soustavy tří drobných nestejně vysokých tandemově uspořádaných tyčových antén. Některé exempláře tohoto modelu byly ale opatřeny instalací staršího systému typu SRO-2M Chrom-Nikl (Odd Rods).

Historie:  Vládní salónní speciál typu Tu-134AK (Crusty VIP mod), který není ničím jiným, než modifikací středně těžkého dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu Tu-134A (Crusty), vznikl v celé řadě úprav navzájem se od sebe lišících uspořádáním interiéru kabiny cestujících a instalací palubního vybavení. Součástí vybavení některých z nich se přitom stal též speciální radiokomunikační systém s kódovaným přenosem. Jedna z těchto subverzí byla opatřena instalací krátkovlnného radiokomunikačního systému s kódovaným přenosem typu Balkany a zastávala poslání taktického vzdušného velitelského stanoviště a komunikačního centra. První exemplář speciálu typu Tu-134 Balkany (Crusty) vznikl konverzí letounu Tu-134AK (CCCP-65980) a do oblak se poprvé vydal dne 20. února 1986. Státní zkoušky tohoto stroje byly úspěšně završeny dnem 30. října toho samého roku. Následně, do počátku 90. let, konverzí na speciál typu Tu-134 Balkany (Crusty) prošlo, v prostorách leteckého opravárenského závodu (ARZ) č.407 z Minsku, okolo 40-ti sériových Tu-134AK (Crusty VIP mod). Základem všech speciálů typu Tu-134 Balkany (Crusty) se přitom staly letouny typu Tu-134AK (Crusty VIP mod) z 50. až 63. výrobní série, které z linky charkovského výrobního závodu č.135 sjely v letech 1979 až 1982. Většina speciálů typu Tu-134 Balkany (Crusty) měla zbarvení Aeroflotu a civilní registraci. Výsostné značení VVS nesl jen nevelký počet těchto strojů. Speciály typu Tu-134 Balkany (Crusty) se přitom staly nejen součástí letadlového parku pluků VVS a VMF, které operovaly z území SSSR, ale i pluků VVS rozmístěných na území států tzv. Varšavské smlouvy. Konkrétně přitom šlo o 226. OSAP (samostatný smíšený letecký pluk) 16. VA (vzdušná armáda) operující z východoněmecké základny Sperenberg (rudá 25) a 36. VA operující z maďarské základny Tökol (černá 50). Ve zdaleka největším počtu ale speciály typu Tu-134 Balkany (Crusty) provozovala 8. ADON (Letecká divize zvláštního určení) s domovskou základnou v Čkalovsk. Široká veřejnost se s tímto speciálem mohla poprvé seznámit dne 11. dubna 1992 na dni otevřených dveří na letecké základně Kubinka. Po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se speciály typu Tu-134 Balkany (Crusty) dostaly do výzbroje Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Kazachstánu, Moldávie, Ruska, Ukrajiny a Uzbekistánu. Jediný Tu-134 Balkany (Crusty), který byl zařazen do stavu Moldavského vojenského letectva, stejně jako jediný letoun tohoto typu, jehož provozovatelem se stalo Ázerbájdžánské ministerstvo obrany, ale předtím prošel konverzí na dopravní model Tu-134A-3 (Crusty). Nejméně pět nadbytečných speciálů typu Tu-134 Balkany (Crusty) se po předchozím dopracování do standardu Tu-134A-3 (Crusty) stalo též součástí letadlového parku civilních dopravců. V rámci konverze do civilního standardu přitom tyto stroje obdržely instalaci polokulovitého krytu na místo ocasního žihadlovitého krytu antény krátkovlnné radiostanice. Kromě toho byly zbaveny všech nestandardních břitových antén. Naproti tomu trojúhelníkové antény systému typu  SRO-1P Parol-2D byly u zmíněných letounů zachovány.

Verze:  -

Vyrobeno:  cca 40 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových Tu-134AK)

Uživatelé:  Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Rusko, SSSR, Ukrajina a Uzbekistán

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista, palubní mechanik a neznámý počet operátorů radiokomunikačního systému

Pohon:       dva dvouproudové motory Solovjov D-30 2. série s max. tahem po 6 800 kp

Radar:        povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu ROZ-1 Locija, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

Kapacita:    26 nebo 31 osob

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2017