Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého dopravního letounu pro regionální linky typu Tu-124 (Cookpot A)

Určení:  doprava osob na místních a středně dlouhých linkách

Odlišnosti od letounu Tu-124 (Cookpot A):

- instalace silnějších a ekonomičtějších 5 800 kp motorů typu D-20P-125 na místo 5 400 kp motorů typu D-20P. Záměna motorů typu D-20P motory typu D-20P-125 si ale vyžádala vnést změny do konstrukce motorových loží, žáruvzdorných přepážek oddělujících motorové sekce od trupu, aerodynamických krytů přechodů motorových gondol v trup, podtrupové aerodynamické brzdy a vnitřních sektorů vztlakových klapek.

Historie:  V roce 1962 se OKB A.N. Tupoleva pustila do prací na projektu modifikace dvoumotorového proudového regionálního dopravního letounu typu Tu-124 (Cookpot A) s instalací motorů typu D-20P-125 na místo motorů typu D-20P. Zmíněný motor měl v porovnání s motorem typu D-20P, prvním sériově vyráběným dvouproudovým motorem sovětské konstrukce, vyšší tah (5 800 kg vs 5 400 kp) a nižší spotřebu (0,815 kg/kgh vs 0,89 kg/kgh) a původně vzešel z programu konstrukčně odvozeného regionálního dopravního letounu typu Tu-134 (Crusty). Záměna motorů typu D-20P motory typu D-20P-125 se ale neobešla bez vnesení některých změn do konstrukce motorových gondol. To vše přitom vedlo ke vzrůstu hmotnosti o 750 kg (na 23 500 kg). Takto modifikovaný Tu-124 (Cookpot A) přitom vešel ve známost jako Tu-124B. Harmonogram prací na letounu typu Tu-124B byl A.N. Tupolevem schválen, spolu se základními TTD, dne 19. července 1962. Zmíněný harmonogram počítal se třemi prototypy letounu typu Tu-124B. Všechny zmíněné stroje měly přitom vzniknout, v prostorách závodu č.135 z Charkova, konverzí sériových Tu-124 (Cookpot A). Zatímco první exemplář letounu typu Tu-124B měl brány charkovského závodu č.135 opustit v prosinci roku 1962, termín dokončení zbylých dvou prototypů tohoto modelu byl stanoven na první čtvrtletí roku 1963. Zpracování příslušných technických dokumentací dostala na starost filiálka Tupolevovi OKB z Tomilina. Jejich dokončení a předání závodu č.135 bylo přitom stanoveno na druhé čtvrtletí roku 1962. Všechny tři exempláře letounu typu Tu-124B byly dokončeny v roce 1963. Jeden z nich byl následně podroben funkční zkoušce. Výsledky získané v průběhu funkční zkoušky zmíněného stroje byly pak porovnány s výsledky zkoušek prvního prototypu letounu typu Tu-134 (Crusty). Zmíněný stroj přitom s letounem typu Tu-124B sdílel trup a pohonné jednotky. Měl však odlišné aerodynamické uspořádání. Zatímco letoun typu Tu-124B měl motory instalovány uvnitř protáhlých gondol, které byly vetknuty do kořenů křídla, motorové gondoly letounu typu Tu-134 (Crusty) byly podstatně kratší a byly připevněny, za pomoci krátkých pylonů, k bokům ocasní části trupu. Odlišné bylo ale též uspořádání ocasních ploch. Zatímco instalace VOP letounu typu Tu-124B se nacházela na bocích ocasní části trupu, u letounu typu Tu-134 (Crusty) byla VOP uchycena k vrcholu SOP. Protože výsledky zkoušek jasně hovořily pro typ Tu-134 (Crusty), vývoj letounu typu Tu-124B nakonec nepřekročil prototypové stádium.

Verze:  -

Vyrobeno:  tři exempláře (všechny vznikly konverzí sériových Tu-124)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti a navigátor

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-20P-125 s max. tahem po 5 800 kp

Radar:        povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu ROZ-1 Locija, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

Kapacita:   ?

Poslední úpravy provedeny dne: 17.10.2017