Tupolev Tu-104 Buratino

Typ:  speciální modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-104 (Camel) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti zbraňového systému těžkého přepadového stíhacího letounu typu Tu-128 (Fiddler B)

Odlišnosti od letounu Tu-104 (Camel):

- instalace střeleckého radiolokátoru typu RP-S Smerš (Big Nose) pod mírně směrem dolů skloněným špičatým dielektrickým krytem s ogiválním profilem, který je uchycen, za pomoci „plechového“ válcovitého adaptéru, k špici trupu na místo zasklené kopule kabiny navigátora. Instalace navigačního radiolokátoru typu RBP-4G (Mushroom) pod polokapkovitým dielektrickým krytem, který se nachází na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, přitom zůstala zachována.

- instalace jednoho páru závěsníků typu APU-128 z letounu typu Tu-128 (Fiddler B), na který se umisťuje dvojice PLŘS typu K-80 (AA-5 Ash), pod vnějšími panely křídla

- instalace ovládacího panelu radaru typu RP-S Smerš (Big Nose), testovací a záznamové aparatury a pracovních konzol zkušebních techniků uvnitř kabiny cestujících

Historie:  Dvoumotorový proudový dopravní letoun typu Tu-104 (Camel) se stal základem hned několika vzdušných zkušeben. Jedna z nich vešla ve známost jako Tu-104 Buratino a byla určena k testování zbraňového systému nadzvukového přepadového stíhacího letounu typu Tu-128 (Fiddler B), který se sestával z radiolokátoru typu RP-S Smerš (Big Nose) z dílny OKB-339 F.F. Volkova a čtyř PLŘS typu R-4 (AA-5 Ash) z dílny OKB-4 M.R. Bisnovata, známých též pod prototypovým označením K-80. Speciál typu Tu-104 Buratino se stal nástupcem vzdušné zkušebny typu Tu-98LL. Zmíněný speciál přitom vznikl, v roce 1959, konverzí jediného prototypu nadzvukového frontového bombardovacího letounu typu Tu-98 (Backfin). Jeho provoz ale již na konci roku 1960 předčasně ukončilo tvrdé přistání „na břichu“. Základem jediného exempláře speciálu typu Tu-104 Buratino se stal letoun Tu-104 (CCCP-42326 / v.č. 66600102). Zmíněný speciál se vyznačoval instalací krytu střeleckého radiolokátoru typu RP-S Smerš (Big Nose) na místo zasklené příďové kopule kabiny navigátora a jednoho páru závěsníků s odpalovacími lištami PLŘS pod vnějšími panely křídla. Uvnitř kabiny cestujících speciálu typu Tu-104 Buratino se nacházela instalace ovládacího panelu radaru typu RP-S Smerš (Big Nose), testovací a záznamové aparatury a pracovních konzol zkušebních techniků. Kontrolu a nastavení některých modulů testovaného zbraňového systému bylo možné provádět přímo za letu, aniž by bylo nutné předtím přistát. Konverzí na speciál typu Tu-104 Buratino letoun Tu-104 (CCCP-42326) prošel v roce 1960. První čtyři střelby speciál typu Tu-104 Buratino vykonal v roce 1961. V roce 1962 tento stroj, spolu se třemi letouny typu Tu-128 (Fiddler B), odpálil dalších 13 střel typu K-80 (AA-5 Ash). V roce 1965 speciál typu Tu-104 Buratino vykonal 23 zkušebních letů a vypustil další dvě střely typu K-80 (AA-5 Ash). Po ukončení zkušebního programu byl jediný exemplář tohoto speciálu odstaven v areálu letecké zkušební základny Žukovskyj.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Tu-104)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    ?

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3M (AM-3M) s max. tahem po 9 500 kp       

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-S Smerš (Big Nose), instalovaný ve špici trupu, a navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-4G (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku. Radar typu RP-S Smerš (Big Nose) slouží k vyhledávání a sledování vzdušných cílů a navádění protiletadlových řízených střel. Zmíněný radar má zorné pole ±70° v horizontále a -35° až +70° ve vertikále. Zatímco cíl o velikosti bombardovacího letounu typu Tu-16 (Badger) dokáže detekovat ze vzdálenosti 50 km a sledovat ze vzdálenosti 35 až 40 km, cíl o velikosti stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer) je schopen detekovat ze vzdálenosti 30 až 45 km a sledovat ze vzdálenosti 22 až 32 km.

Výzbroj:     dvě PLŘS velkého dosahu typu K-80 (AA-5 Ash), přepravované na dvou křídelních závěsnících

poslední úpravy provedeny dne: 9.11.2017