Typ:  víceúčelový bojový letoun

Určení:  ochrana bombardovacích letounů před stíhacími letouny protivníka, ničení pozemních cílů a vzdušný průzkum

Historie:  Součástí vývojových plánu KOSOS (Konstruktorskij otdel sektora opytnogo samoletostroenija = Konstruktérské oddělení sektoru zkušební letecké výroby) institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) A.N. Tupoleva na léta 1933 až 1934 se stal dvoumotorový víceúčelový bojový letoun, který byl v tehdejší sovětské terminologii nazýván „vzdušný křižník“. Tento nástupce letounů typu R-6 (ANT-7) a MI-3 (ANT-21) obdržel služební označení SK-1 (SK = suchoputnyj krejser = suchozemský křižník) a tovární označení ANT-30 a měl sloužit k ochraně bombardovacích letounů před stíhacími letouny protivníka, ničení pozemních cílů a vzdušnému průzkumu. Jeho pohon měly obstarávat buďto 570 hp tuzemské motory typu M-38 nebo 760 hp motory typu Hispano-Suiza 12Yrbs francouzské výroby. Konstrukční tým A.N. Tupoleva přitom letoun typu ANT-30 pojal jako čtyřmístný celokovový dolnoplošník s vřetenovitým trupem s průřezem ve tvaru na výšku postavené elipsy, přímým křídlem s lichoběžníkovým půdorysem, pohonnými jednotkami uvnitř dvou křídelních vřetenovitých gondol, lichoběžníkovými ocasními plochami uspořádanými do tvaru kříže a tříbodovým podvozkem ostruhového typu. Zatímco hlavní podvozky tohoto stroje měly být opatřeny koly, měly být řešeny jako zatahovatelné a měly se zatahovat do křídelních motorových gondol, ostruhový podvozek letounu typu SK-1 měl být řešen jako pevný a měl být osazen pouze kluznou patkou. Zmíněný stroj měl mít mohutnou ofenzivní i defenzivní výzbroj. Zatímco obranu přední polosféry letounu typu SK-1 měla obstarávat příďová střelecká věž s dvojicí pohyblivých 7,62 mm kulometů typu ŠKAS, k obraně zadní polosféry tohoto stroje mělo sloužit hřbetní střeliště s jedním pohyblivým 7,62 mm kulometem typu DA nebo ŠKAS a ocasní střeliště typu DAK s jedním pohyblivým 20 mm kanónem švýcarské značky Oerlikon. Bombardovací varianta letounu typu SK-1 měla být navíc schopna přepravy nákladu pum o celkové hmotnosti 1 000 kg. K přepravě pum měla přitom sloužit trupová pumovnice a vnější podkřídlové závěsníky. U doprovodné stíhací a průzkumné varianty měla trupovou pumovnici tohoto stroje okupovat přídavná palivová nádrž. Dle předběžných výpočtů měl letoun typu SK-1 dosahovat rychlosti 317 km/h ve výšce 4 000 m, resp. 259 až 283 km/h v přízemní výšce. Výstup na výšku 5 000 m měl zvládnout za 23,15 min. K vykonání 360° zatáčky ve výšce 1 000 m mělo tomuto stroji postačovat 22 sec. Vývoj letounu typu SK-1 byl ale na přelomu let 1933 a 1934 zastaven. Do té doby se podařilo provést aerodynamické výpočty, postavit modely, zpracovat výrobní výkresy prototypu a započít stavbu vlastního prototypu. V době ukončení celého programu SK-1 se kompletace prototypu tohoto stroje nacházela ve fázi 16-ti % technické připravenosti. Důvodem zastavení dalších prací na letounu typu SK-1 přitom byly rychlé pokroky ve vývoji rychlostního bombardovacího letounu typu SB (ANT-40), který se jevil být více perspektivním, spolu se ztrátou zájmu o víceúčelové bojové letouny kategorie „vzdušný křižník“ ze strany VVS.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jediný prototyp tohoto stroje byl rozestavěn a nedokončen (jeho kompletace byla zastavena ve fázi 16-ti % technické připravenosti)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   čtyři osoby

Pohon:      dva pístové motory typu M-38 s max. výkonem po 570 hp nebo dva pístové motory typu Hispano-Suiza 12Yrbs francouzské výroby s max. výkonem po 760 hp      

Výzbroj:    dva pohyblivé 7,62 mm kulomety typu ŠKAS, instalované v příďové střelecké věži určené k obraně přední polosféry před vzdušným napadením, jeden pohyblivý 7,62 mm kulomet typu DA nebo ŠKAS, instalovaný ve hřbetní střelecké věži určené k obraně zadní polosféry před vzdušným napadením, jeden pohyblivý 20 mm kanón švýcarské značky Oerlikon, instalovaný v ocasní střelecké věži typu DAK, určené k obraně zadní polosféry před vzdušným napadením, a náklad pum do celkové hmotnosti 1 000 kg, přepravovaný v trupové pumovnici a na vnějších podkřídlových závěsnících

* pouze vypočtený odhad

Poslední úpravy provedeny dne: 22.10.2022