Tupolev ANT-43
Typ: experimentální spojovací letoun
Určení: získání praktických zkušeností s tzv. „plazoměrkovou“ výrobní metodou
Historie: V roce 1935 se do popředí zájmu A.N. Tupoleva dostala tzv. „plazoměrková“ výrobní metoda. Zmíněná výrobní metoda byla tehdy velmi oblíbená v USA a v SSSR byla tehdy známa pouze po teoretické stránce. Plazoměrková“ výrobní metoda byla vystavěna na používání kreseb jednotlivých konstrukčních dílů (tzv. plazů), které obsahovaly tolik pohledů a řezů, kolik jich bylo nezbytné k jednoznačnému určení tvaru, a byly kuli maximální přesnosti vyryty rýsovací jehlou v měřítku 1:1 do duralového plechu. Z takto zhotovených plazů se pak snímaly (ručně) plechové šablony, za jejichž pomoci byly přenášeny geometrické informace o jednotlivých dílech do výroby. Tupolev se přitom rozhodl si „plazoměrkovou“ výrobní metodu osvojit na lehkém experimentálním letounu. Zmíněný letoun vešel ve známost jako ANT-43 a byl pojat jako jednomotorový sedmimístný spojovací stroj. V případě pohonné jednotky Tupolevova volba padla na 800 hp hvězdicový (vzduchem chlazený) dvouřadý 14-ti válec Gnome-Rhone 14Rsd francouzské výroby. Letoun typu ANT-43 byl pojat jako aerodynamická zvětšenina jednomotorového jednomístného stíhacího letounu typu I-14 (ANT-31), který byl řešen jako dolnoplošník s přímým křídlem, klasicky koncipovanými ocasními plochami a zatahovatelným tříbodovým podvozkem ostruhového typu. Stavba prototypu letounu typu ANT-43 byla zahájena v roce 1935. Celá řada konstrukčních prvků draku tohoto stroje byla ale zhotovena na místě bez jakékoliv výkresové dokumentace. Odborníci pevnostního oddělení institutu CAGI proto vyslovili vážné obavy z toho, zda budou všechny konstrukční prvky draku prototypu letounu typu ANT-43 splňovat pevnostní normy. Z tohoto důvodu se zřekli jakékoliv odpovědnosti za případnou havárii. Kompletaci prototypu letounu typu ANT-43 se podařilo završit v roce 1936. Následně byla z podmětu OELID (Otdelenie eksperimentalno-letnych inspytanij i dovodky = Oddělení letových zkoušek a dolaďování) institutu CAGI sestavena komise, která měla určit, zda je tento stroj skutečně způsobilý pro realizaci letových zkoušek. Do její čela byl přitom jmenován V.N. Beljaev. Protože se zmíněná komise usnesla, že je létání s prototypem letounu typu ANT-43 vysloveně nebezpečné, neboť nesplňuje pevnostní normy, zmíněný stroj nakonec nevykonal jediný let. Krátce poté, co byl dokončen, proto skončil v železném šrotu.
Verze: žádné
Vyrobeno: jeden prototyp
Uživatelé: žádní
Posádka: jeden pilot
Pohon: jeden pístový motor typu Gnome-Rhone 14Rsd francouzské výroby s max. výkonem 800 hp
Kapacita: šest pasažérů
Výzbroj: žádná
TTD: | |
Rozpětí křídla: | ? |
Délka: | ? |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 12.10.2022