Mikojan-Gurjevič I-302

Typ:  experimentální modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-9 (Fargo)

Určení:  prověření vlivu střelby z palubních kanónů na chod motorů typu RD-20

Odlišnosti od letounu MiG-9 (Fargo):

- instalace 37 mm kanónu typu N-37 na levoboku hřbetu přídě trupu (kanón tohoto typu sériového MiGu-9 byl vestavěn do horní části vertikální dělící přepážky přídového vstupu vzduchu) – to si ale vyžádalo zavést některé změny do rozmístění přístrojového vybavení uvnitř přední partie trupu)

Historie:  Jedním z hlavních nedostatků proudového frontového stíhacího letounu typu MiG-9 (Fargo), prvního stíhače s proudovým pohonem sovětské konstrukce, se stalo zhášení pohonných jednotek (RD-20) v průběhu střelby ze všech tří kanónů (jeden 57 mm kanón typu N-57 a dva 23 mm kanóny NS-23K) najednou ve výškách větších než 7 000 m. Z tohoto důvodu před 57 mm kanónem typu N-57, který byl vestavěn přímo do dělící přepážky příďového vstupu vzduchu pohonných jednotek, nakonec dostal přednost 37 mm kanón typu N-37. Pouhou záměnou 57 mm kanónu lehčím 37 mm kanónem nicméně potíže se zhášením pohonných jednotek zdaleka nevymizely. Konstruktéři OKB MiG proto navrhli zmíněný kanón opatřit deflektorem, který by vyváděl povýstřelové zplodiny vně příďový lapač vzduchu, nebo jej přesunout mimo příďový lapač vzduchu. Zatímco modifikovanou hlavní 37 mm kanónu typu N-37 s instalací deflektoru byl opatřen, na základě výnosu ze dne 2. srpna 1947, čtvrtý předsériový exemplář MiGu-9 (v.č. 106004) (a druhý prototyp letounu typu I-307), u jednoho ze sériových exemplářů tohoto stroje (v.č. 102002) byl zase zmíněný kanón vyjmut z dělící přepážky příďového vstupu vzduchu a umístěn pod potah levoboku hřbetu přídě trupu. Takto modifikovaný MiG-9 (v.č. 102002) vešel ve známost pod prototypovým označením I-302 a továrním kódem „FP“ a do oblak se poprvé vydal dne 12. září 1947. Zkušební program tohoto stroje nicméně odhalil, že je zmíněné opatření zcela neúčinné. Protože s neúspěchem skončily i zkoušky deflektoru, který vešel ve známost pod názvem „babočka“, VVS nakonec muselo sáhnout po poněkud provizorním opatření v podobě přísných provozních limitů. Později, počínaje dnem 13. února 1948, byl jediný prototyp letounu typu I-302 („FP“) nějakou dobu využíván zkušebním institutem LII ke studiu vývrtkových charakteristik. Předtím ale obdržel instalací záchranných protivývrtkových raket.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového MiGu-9)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Kolesov RD-20 série A1 (zrenovovaný trofejní motor typu BMW 003A německé výroby) s max. tahem po 800 kp

Vybavení:  - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu PKI-1 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:      jeden 37 mm kanón typu N-37 se zásobou 40 nábojů, vestavěný do levoboku hřbetu přídě trupu, a dva 23 mm kanóny typu NS-23K se zásobou 80 nábojů na hlaveň, umístěné pod potahem břicha přídě trupu, po stranách šachty příďového podvozku

Poslední úpravy provedeny dne: 23.2.2014