Mikojan-Gurjevič M-17 (MiG-17M/MM)
Typ: speciální bezpilotní modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-17 (Fresco) zastávající roli vzdušného terče
Určení: imitování nepřátelského letounu při výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a při výcviku obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle
Odlišnosti modelu M-17 (MiG-17M/MM) od letounu MiG-17 (Fresco):
- instalace naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky (dvoudílný průzračný překryt pilotní kabiny přitom zůstal zachován)
- absence kanónové výzbroje
- instalace mohutného zploštělého člunovitého krytu na břichu trupu, na úrovni kořenů náběžné hrany křídla alá M-15/MiG-15M
- instalace nevelkých doutníkovitých pouzder na krátkých pylonech nacházejících se pod oběma koncovými křídelními oblouky a na obou bocích svislé ocasní plochy, poblíž vrcholu
- instalace polokapkovitých krytů na vnějších plochách aerodynamických brzd
- instalace plochých polokapkotivých krytů po stranách hřbetu zádě trupu, na úrovni kořene náběžné hrany SOP alá M-15/MiG-15M (pouze v případě modelu MiG-17M)
- instalace jednoho páru kopulovitých krytů pod kořeny náběžné hrany křídla alá M-15/MiG-15M (pouze v případě modelu MiG-17MM)
- instalace jednoho rozměrného polokapkovitého krytu na hřbetu trupu, přímo před kořenem náběžné hrany svislé ocasní plochy (pouze v případě modelu MiG-17MM)
Historie: V SSSR byly již od 50. let k výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle kromě specializovaných terčových bezpilotních letounků řady La-17 z dílny S.A. Lavočkina využívány též bezpilotní verze stíhacích a bombardovacích letounů. Ty přitom vznikaly úpravou letounů, které byly vyřazeny ze stavu PVO a VVS, a to buďto pro morální zastaralost nebo z důvodu prakticky plně vyčerpané technické životnosti. Nejinak tomu bylo i u vyřazených a opotřebených podzvukových proudových stíhačů řady MiG-17 (Fresco) z dílny OKB MiG. Terčové MiGy-17 (Fresco) vešly ve známost pod továrním označením MiG-17M (nebo MiG-17MM) a služebním označením M-17, resp. M-17, M-17F, M-17P nebo M-17PF v závislosti na tom, z jaké verze vycházely, a vyznačovaly se instalací naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky. Přestavby letounů řady MiG-17 (Fresco) na vzdušné terče byly zahájeny na konci 60. let a probíhaly, stejně jako obdobné konverze méně výkonných MiGů-15 (Fagot), v prostorách leteckého opravárenského závodu z Lvova. Protože se letounů řady MiG-17 (Fresco) začalo zcela zbavovat nejprve PVO, jako první byly na vzdušné terče přestavovány přepadové MiGy-17P (Fresco E) a -17PF (Fresco D) (v tomto pořadí). Teprve až poté přišly na řadu frontové MiGy-17F (Fresco C) a MiGy-17/-17A (Fresco A/B) ze stavu VVS. V tomto případě byly jako první na vzdušné terče upravovány modernější MiGy-17F (Fresco C). Letouny typu MiG-17/-17A (Fresco A/B) se totiž na inventáři VVS tehdy již nacházely ve velmi malých počtech. Kromě stíhacích MiGů-17 (Fresco) byly na vzdušné terče upravovány též frontové stíhací letouny typu MiG-15 (Fagot), MiG-19 (Farmer) a MiG-21 (Fishbed), frontové bombardovací letouny typu Il-28 (Beagle), dálkové bombardovací letouny typu Tu-4 (Bull) a Tu-16 (Badger) a cvičné letouny typu L-29 Delfín (Maya).
Verze:
M-17P – bezpilotní terčová modifikace přepadového stíhače typu MiG-17P (Fresco E)
M-17PF – bezpilotní terčová modifikace přepadového stíhače typu MiG-17PF (Fresco D)
M-17F – bezpilotní terčová modifikace frontového stíhače typu MiG-17F (Fresco C)
M-17 – bezpilotní terčová modifikace frontového stíhače typu MiG-17/-17A (Fresco A/B)
M-17MNM – modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-17 zastávající roli nízkoletícího vzdušného cíle (?)
M-17MNV – modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-17 zastávající roli vysokoletícího vzdušného cíle (?)
Vyrobeno: ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových MiGů-17)
Uživatelé: pouze SSSR
M-17
Navádění: inerciální (autopilot) + rádiové povelové
Pohon: jeden proudový motor typu Klimov VK-1 s max. tahem 2 700 kp
Radar: žádný
Výzbroj: žádná (na křídelní závěsníky tohoto modelu se umisťuje pouze dvojice 400 l PTB typu PTB-400)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 9,63 m |
Délka: | 11,09 m |
Výška: | 3,80 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Operační výška: | 8 000 - 13 000 m |
Max. dolet: | ? |
Vytrvalost: | 70 min |
Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2014