Mikojan-Gurjevič M-17 (MiG-17M/MM)

Typ:  speciální bezpilotní modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-17 (Fresco) zastávající roli vzdušného terče

Určení:  imitování nepřátelského letounu při výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a při výcviku obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle

Odlišnosti modelu M-17 (MiG-17M/MM) od letounu MiG-17 (Fresco):

- instalace naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky (dvoudílný průzračný překryt pilotní kabiny přitom zůstal zachován)

- absence kanónové výzbroje

- instalace mohutného zploštělého člunovitého krytu na břichu trupu, na úrovni kořenů náběžné hrany křídla alá M-15/MiG-15M

- instalace nevelkých doutníkovitých pouzder na krátkých pylonech nacházejících se pod oběma koncovými křídelními oblouky a na obou bocích svislé ocasní plochy, poblíž vrcholu

- instalace polokapkovitých krytů na vnějších plochách aerodynamických brzd

- instalace plochých polokapkotivých krytů po stranách hřbetu zádě trupu, na úrovni kořene náběžné hrany SOP alá M-15/MiG-15M (pouze v případě modelu MiG-17M)

- instalace jednoho páru kopulovitých krytů pod kořeny náběžné hrany křídla alá M-15/MiG-15M (pouze v případě modelu MiG-17MM)

- instalace jednoho rozměrného polokapkovitého krytu na hřbetu trupu, přímo před kořenem náběžné hrany svislé ocasní plochy (pouze v případě modelu MiG-17MM)

Historie:  V SSSR byly již od 50. let k výcviku pilotů stíhacích letounů ve vzdušném boji a obsluh pozemních systémů PVO ve střelbě na vzdušné cíle kromě specializovaných terčových bezpilotních letounků řady La-17 z dílny S.A. Lavočkina využívány též bezpilotní verze stíhacích a bombardovacích letounů. Ty přitom vznikaly úpravou letounů, které byly vyřazeny ze stavu PVO a VVS, a to buďto pro morální zastaralost nebo z důvodu prakticky plně vyčerpané technické životnosti. Nejinak tomu bylo i u vyřazených a opotřebených podzvukových proudových stíhačů řady MiG-17 (Fresco) z dílny OKB MiG. Terčové MiGy-17 (Fresco) vešly ve známost pod továrním označením MiG-17M (nebo MiG-17MM) a služebním označením M-17, resp. M-17, M-17F, M-17P nebo M-17PF v závislosti na tom, z jaké verze vycházely, a vyznačovaly se instalací naváděcí aparatury uvnitř pilotní kabiny na místo vystřelovací sedačky. Přestavby letounů řady MiG-17 (Fresco) na vzdušné terče byly zahájeny na konci 60. let a probíhaly, stejně jako obdobné konverze méně výkonných MiGů-15 (Fagot), v prostorách leteckého opravárenského závodu z Lvova. Protože se letounů řady MiG-17 (Fresco) začalo zcela zbavovat nejprve PVO, jako první byly na vzdušné terče přestavovány přepadové MiGy-17P (Fresco E) a -17PF (Fresco D) (v tomto pořadí). Teprve až poté přišly na řadu frontové MiGy-17F (Fresco C) a MiGy-17/-17A (Fresco A/B) ze stavu VVS. V tomto případě byly jako první na vzdušné terče upravovány modernější MiGy-17F (Fresco C). Letouny typu MiG-17/-17A (Fresco A/B) se totiž na inventáři VVS tehdy již nacházely ve velmi malých počtech. Kromě stíhacích MiGů-17 (Fresco) byly na vzdušné terče upravovány též frontové stíhací letouny typu MiG-15 (Fagot), MiG-19 (Farmer) a MiG-21 (Fishbed), frontové bombardovací letouny typu Il-28 (Beagle), dálkové bombardovací letouny typu Tu-4 (Bull) a Tu-16 (Badger) a cvičné letouny typu L-29 Delfín (Maya).

Verze:

M-17P – bezpilotní terčová modifikace přepadového stíhače typu MiG-17P (Fresco E)

M-17PF – bezpilotní terčová modifikace přepadového stíhače typu MiG-17PF (Fresco D)

M-17F – bezpilotní terčová modifikace frontového stíhače typu MiG-17F (Fresco C)

M-17 – bezpilotní terčová modifikace frontového stíhače typu MiG-17/-17A (Fresco A/B)

M-17MNM – modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-17 zastávající roli nízkoletícího vzdušného cíle (?)

M-17MNV – modifikace bezpilotního terčového letounu typu M-17 zastávající roli vysokoletícího vzdušného cíle (?)

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových MiGů-17)

Uživatelé:  pouze SSSR

 

M-17

 

Navádění:   inerciální (autopilot) + rádiové povelové

Pohon:       jeden proudový motor typu Klimov VK-1 s max. tahem 2 700 kp

Radar:        žádný        

Výzbroj:     žádná (na křídelní závěsníky tohoto modelu se umisťuje pouze dvojice 400 l PTB typu PTB-400)

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,63 m 
Délka:   11,09 m
Výška: 3,80 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Operační výška:   8 000 - 13 000 m
Max. dolet:    ?
Vytrvalost: 70 min

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2014