Mikojan-Gurjevič MiG-25RBF (‘Foxbat B mod.’)

Typ:  pokročilá modifikace průzkumného-bombardovacího letounu typu MiG-25RBK (Foxbat B)

Určení:  identifikace a lokalizace pozemních radiolokačních stanic protivníka a ničení velkoplošných pozemních stacionárních cílů s předem známou polohou za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu MiG-25RBK (Foxbat B):

- instalace stanice pro podrobný SIGINT průzkum typu Šar-25 v modifikované přídi trupu na místo SIGINT stanice typu Kub-3M – v této souvislosti po stranách břicha přídě trupu v oblasti mezi pilotní kabinou a postranními dielektrickými panely s tvarem lichoběžníku přibyly dva páry nestejně velkých tandemově uspořádaných dielektrických panelů s tvarem obdélníku (ten přední vykazuje většími rozměry než ten zadní)

- instalace topografického fotoaparátu – ten využívá uzavíratelný kruhový průzor nacházející se v ose břicha přední části trupu v oblasti mezi dielektrickými kryty antén SIGINT stanice typu Šar-25 a šachtou příďového podvozku

- instalace dalšího, třetího, páru zbraňových závěsníků typu MBDZ-U2 s nosností 2 x 500 kg pod trupem - tímto celková nosnost pum vzrostla z 4 000 kg na 5 000 kg (Takto velký náklad pum ale již měl drastický dopad výkonnostní parametry, zejména pak na rychlost a dostup. Kromě toho nemálo zvyšoval zatížení na křídlo při podzvukových rychlostech a na stěny postranních přívodů vzduchu při rychlostech vyšších než M=0,9, což mělo velmi negativní vliv na technický stav draku.)

- modifikované avionické vybavení instalací identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol na místo typu SRO-2M (Odd Rods), výstražného radiolokačního systému typu SPO-15 Berjoza, který je navíc schopen určit typ a operační mód zachyceného radaru, na místo typu SPO-10M Sirena-3, odpovídače typu SO-69 na místo typu SO-63P, automatického letového systému typu SAU-155R1 na místo typu SAU-155R, radionavigačního systému blízké navigace (SHORAN) typu RSBN-10 na místo typu RSBN-6S, radionavigačního systému dálkové navigace (LORAN) typu A711 Klyston, automatického systému pro určování kurzu ve vertikální rovině typu SKV-2NL na místo typu SKV-2NM, systému přesné navigace typu Peleng-2 na místo typu Peleng-DR/-DM a letového záznamového zařízení typu Tester-UZ na místo typu K12-22 a K9-51B (identické vybavení obdržely též modernizované letouny typu MiG-25RBS a MiG-25RBV, známé jako MiG-25RBŠ a MiG-25RBT)

instalace aktivního rušiče individuální ochrany typu SPS-151 Ljutik na místo typu SPS-143 Siren-3F

- instalace zdvojeného brzdícího padáku uvnitř nového krytu, který tvoří zakončení hřbetní nástavby, s žihadlovitým profilem (místo hranatého špičatého) a větší délkou

- instalace nevelkých protáhlých polokapkovitých dielektrických krytů na bocích postranních lapačů vzduchu (identická konstrukce jako u letounů typu MiG-25BM, MiG-25RBŠ a MiG-25RBT)

Historie:  Zatímco modernizační program letounu pro FOTINT a základní SIGINT průzkum typu MiG-25RBV (Foxbat B) a letounu pro radiolokační průzkum typu MiG-25RBS (Foxbat D) dal za vznik modelu MiG-25RBT (Foxbat B mod.) a MiG-25RBŠ (Foxbat D mod.), z modernizačního programu letounu pro podrobný SIGINT průzkum typu MiG-25RBK (Foxbat B) vzešel model MiG-25RBF (Foxbat B mod.). Zmíněný modernizační program byl přitom vystavěn zejména na výměně SIGINT stanice typu Tangaž pokročilejší stanicí typu Šar-25. Zmíněná SIGINT stanice vykazovala vyšší rychlostí a navíc byla schopna, na rozdíl od svého předchůdce v podobě typu Tangaž, pracovat v prostřední, ve kterém se navzájem mísí několik různých RL signálů. Kromě toho dokázala detekovat větší počet typů radiolokačních stanic protivníka. Stejně jako stanice typu Tangaž, byla i stanice typu Šar-25 opatřena datalinkem, za jehož pomoci mohla přenášet získané informace pozemním velitelským stanovištím v reálném čase. Kromě výše uvedeného byly letouny typu MiG-25RBF (Foxbat B mod.) opatřeny též dalším (třetím) párem podtrupových pumových závěsníků, jedním topografickým fotoaparátem a novým navigačním a obranným vybavením. Konverzí do tohoto standardu přitom po roce 1981 prošla v prostorách leteckých opravárenských závodů v rámci generálních oprav část flotily MiGů-25RBK (Foxbat B) Sovětského VVS.

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových MiGů-25RBS)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: žádné, shoz pum na cíl provádí automaticky navigační počítač na základě předem zadaných údajů a údajů z navigačního systému typu Peleng-2

                   - průzkumné: jeden topografický fotoaparát (jeden kruhový průzor včleněný do osy břicha trupu, na úrovni čelního štítku překrytu pilotní kabiny) a SIGINT stanice typu Šar-25 (jeden pár dielektrických panelů s tvarem lichoběžníku nacházející se na bocích přídě trupu a dva nestejně velké páry obdélníkových dielektrických panelů nacházející se po stranách břicha přídě trupu, přímo mezi výše uvedeným párem postranních lichoběžníkových dielektrických panelů a pilotní kabinou)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Parol, výstražný RL systém typu SPO-15 Berjoza a aktivní RL rušič individuální ochrany typu SPS-151 Ljutik

Výzbroj:     náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 5 000 kg (žáruvzdorné 500 kg pumy typu FAB-500M-62T, standardní 250 kg pumy typu FAB-250M-62, standardní 500 kg pumy typu FAB-500M-62 a zábleskové 80 kg pumy typu FOTAB-100-80), přepravovaný na třech párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků s nosností 6 x 500 kg a na jednom páru křídelních závěsníků s nosností 2 x 1 000 kg. Na křídelní pylony tohoto stroje je kromě pum možné umístit též zdvojené odpalovací lišty typu APU-60-2 PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M (AA-8 Aphid). Tyto střely ale slouží pouze pro vlastní obranu před vzdušným napadením. Pod trup lze zase kromě pum umístit jednu obří 5 280 l PTB.

* za cenu zničení pohonných jednotek vlivem tepelného namáhání a značného přísunu vzduchu mohly tyto stroje létat rychlostí až 3 400 km/h. Protože poškození pohonných jednotek hrozilo již při rychlostech vyšších než 2 650 km/h, rychleji se létalo pouze na speciální příkaz nebo v případě, kdy si to žádala bojová situace. Cestovní rychlost tohoto stroje v konfiguraci se čtyřmi 500 kg pumami typu FAB-500M-62T v podvěsu činila 2 500 km/h.

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2014