Mikojan-Gurjevič MiG-35S/UB (iz.9.41SR/9.47SR)

Typ:  modifikace exportního středně těžkého víceúčelového bojového letounu typu MiG-29M/M2 (iz.9.41SM/9.47SM) vzešlá ze zadání Ruského VVS

Určení:  ničení vzdušných cílů na krátké a střední vzdálenosti v rámci vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a v rámci protivzdušné obrany, ničení pozemních a hladinových cílů, umlčování radiolokátorů protivníka a (v případě dvoumístného modelu MiG-35UB) výcvik pilotů

Odlišnosti modelu MiG-35S (9.41SR) od letounu MiG-29M (9.41SM):

- instalace radaru typu N041 na místo radaru typu FGM-129SM Žuk-M1SE

- instalace elektro-optického zaměřovacího systému typu OLS-UEM na místo elektro-optického zaměřovacího systému typu OLS-UE

- instalace modifikovaného avionického vybavení

Historie:  V roce 2013 se do středu pozornosti Ruského VVS dostal středně těžký víceúčelový bojový letoun typu MiG-29M/M2, který lze považovat za „pozemní“ protějšek palubního bojového letounu typu MiG-29K/KUB. Tehdejší plány počítaly s pořízením 37-ti těchto strojů do konce roku 2014. Protože ruský průmysl nebyl zmíněný požadavek schopen v tak krátkém termínu splnit, VVS pořízení těchto strojů nakonec odložilo až na rok 2016. Pro letouny typu MiG-29M/M2 pro VVS bylo vyhrazeno označení MiG-35S/UB. Pod tímto označením byly přitom oba prototypy letounu typu MiG-29M/M2 poprvé veřejně prezentovány v srpnu roku 2013, a to na moskevské airshow MAKS 2013. Opoždění dodávky MiGů-35S se Ruské VVS rozhodlo alespoň částečně kompenzovat pořízením dalších 16-ti MiGů-29SMT/iz.9.19 (Fulcrum F). Ty si přitom závazně objednalo dne 14. dubna 2014. Objednávka MiGů-29SMT (Fulcrum F) ale nevychází, stejně jako objednávka MiGů-35S/UB, z reálných potřeb VVS. Jediným důvodem pořizování letounů řady MiG-29 (Fulcrum) se stala ekonomická podpora RSK MiG, která má nedostatek zakázek, a v neposlední řadě též podpora prodeje těchto strojů do zahraničí. Dne 25. prosince 2014 si VVS objednalo dva předsériové MiGy-35, jeden v jednomístné verzi MiG-35S a jeden v dvoumístné verzi MiG-35UB. Zatímco první jednomístný MiG-35S (modrá 702) se do oblak poprvé vydal dne 24. listopadu 2016, letové zkoušky prvního dvoumístného MiGu-35UB (modrá 712) se rozeběhly okolo 1. prosince toho samého roku. Dne 27. ledna 2017 byly oba předsériové MiGy-35S/UB prezentovány ruským armádním a politickým špičkám a zástupcům potenciálních zákazníků. Zmíněná prezentace se konala ve výrobním závodě z Luchovic a její součástí se stala statická ukázka jednomístného MiGu-35S (modrá 702) a dynamická ukázka dvoumístného MiGu-35UB (modrá 712). Programem závodních zkoušek oba dva předsériové MiGy-35S/UB prošly na podnikovém letišti výrobního závodu z Luchovic. Do programu státních zkoušek by se kromě těchto dvou letounů měly zapojit též ještě další dva zkušební stroje. Ty byly přitom objednány na počátku roku 2017. Předání zmíněných strojů ale zatím ještě nebylo uskutečněno. Se završením státních zkoušek se původně počítalo v polovině roku 2018. Tyto plány se ale splnit nepodařilo. Státní zkoušky letounu typu MiG-35S/UB, které jsou realizovány na základně Státního zkušebního testovacího centra (GLIC) z Achtubinska, byly totiž nakonec zahájeny až v květnu roku 2018. Současné plány počítají s pořízením 24-ti (a nikoliv 37-ti) letounů typu MiG-35S/UB. Provozovatelem prvních 6-ti z nich by měla údajně stát oficiální akrobatická skupiny VVS Striži. Kontrakt na prvních 6 letounů typu MiG-35S/UB byl podepsán dne 22. srpna 2018 na výstavě Armija-2018 konající se v Kubince. Termín odevzdání zmíněných strojů byl stanoven na léta 2018 až 2023.

Verze:

MiG-35S (iz.9.41SR) – jednomístná bojová modifikace letounu typu MiG-35S s instalací 630 l palivové nádrže na místo zadního pilotního pracoviště. Překryt pilotní kabiny tohoto modelu je ale tvarově zcela identický s překrytem pilotní kabiny dvoumístného MiGu-35UB.

MiG-35UB (iz.9.47SR) – dvoumístná cvičně-bojová modifikace letounu typu MiG-35S s pracovištěm druhého pilota, které je vybaveno čtveřicí barevných multifunkčních displejů (MFD), v zadní části kabiny (na místo 630 l palivové nádrže) a plně zdvojeným řízením.

Vyrobeno:  jeden předsériový exemplář modelu MiG-35S a jeden předsériový exemplář modelu MiG-35UB

Uživatelé:  Rusko (VVS)

 

 

 

Posádka:    jeden pilot (nebo pilot/žák a pilot/instruktor, v případě modelu MiG-35UB)

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33MK s max. tahem po 5 400 kp / 9 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový impulzní dopplerovský radiolokátor s plochou štěrbinovou anténou s elektronickým snímáním typu N041, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci pořizovat radiolokační snímky terénu.

Vybavení:  - zaměřovací: pasivní elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-UEM a podvěsný kontejnerový zaměřovací systém typu I-220. Systém typu OLS-UEM v sobě sdružuje IČ lokátor, laserový dálkoměr a TV zaměřovač a slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů. Vzdušný cíl o velikosti letounu typu Su-30 je přitom schopen detekovat na vzdálenost 90 km ze zadní, resp. 35 km z přední polosféry. Instalace optiky tohoto systému se nachází uvnitř kopulovitého krytu, který je umístěn přímo před pilotní kabinou, vpravo od osy trupu. Kontejnerový systém typu I-220 slouží pro zaměřování pozemních cílů a umisťuje se na jeden ze zbraňových závěsníků. Jeho součástí je denní TV kamera, IČ čidlo a laserový značkovač a detektor, který dokáže sledovat až čtyři cíle najednou.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém a stanice radiotechnického průzkumu typu L150 Pastel, výstražný protiraketový systém (toto zařízení využívá šest párů senzorů – jeden na hřbetu přídě trupu, poblíž hlavice systému typu OLS-UEM, jeden na hřbetu střední části trupu, přímo za překrytem kokpitu, dva na bocích přední části trupu a dva uvnitř krytu vystupujícího z břicha levé motorové gondoly, na úrovni hlavního podvozku), výstražný laserový systém (oba páry senzorů tohoto zařízení jsou instalovány na koncích křídla), výmetnice 32-ti klamných IČ/RL cílů (po jedné na vnějších bocích zádě motorových gondol, na úrovni ocasních ploch) a podvěsné kontejnerové aktivní rušiče typu SAP-518 a KS-418.

Výzbroj:    jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do levého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 6 500 kg, přepravovaná na osmi křídleních a jednom trupovém závěsníku – PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77 (AA-12 Adder) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (AA-11 Archer) (max. 8 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T/TD (AS-14 Kedge) (max. 4 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17 Krypton) (max. 4 ks) a Ch-35 (AS-20 Kayak) (max. 4 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17 Krypton) (max. 4 ks), 500 kg pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 4 ks), raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 6 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 6 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250, 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 11 ks), submuniční kontejnery typu KMG-U, 2 150 l PTB typu PTB-2150 (max. 1 ks), 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks) a tankovací jednotka typu PAZ-1MK (max. 1 ks)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 11,99 m 
Délka s PVD:   17,32 m
Výška: 4,41 m 
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 23 500 kg
Max. rychlost: 2 400 km/h
Praktický dostup:   17 500 m
Max. dolet bez/se 3 PTB:    2 000/3 200** km

 

 

* případě modelu MiG-35S; resp. 23 700 kg v případě modelu MiG-35UB

** případě modelu MiG-35S; resp.1 800/3 000 km v případě modelu MiG-35UB

 

Poslední úpravy provedeny dne: 23.8.2018