Mikojan-Gurjevič MiG-29KR (iz.9.41R) a MiG-29KUBR (iz.9.47R) (‘Fulcrum K’)

Typ:  modifikace exportního palubního víceúčelového bojového letounu typu MiG-29K/KUB pro Ruské VMF

Určení:  ničení vzdušných cílů na krátké a střední vzdálenosti v rámci protivzdušné obrany uskupení námořních plavidel, ničení pozemních a hladinových cílů, obrana námořních útočných letounů před vzdušným napadením, vzdušný průzkum, poskytování paliva za letu jiným letounům a (v případě dvoumístného modelu MiG-29KUB) výcvik pilotů

Historie:  Jediným bojovým letounem začleněným do palubní letky jediné dokončené letadlové lodě projektu 1143.5 (Kuznetsov class) v podobě plavidla Admirál Kuzněcov, které bylo do výzbroje VMF zařazeno v roce 1990, se stal těžký přepadový stíhač typu Su-33 (Flanker D). S přihlédnutím na skutečnost, že byl konec technické životnosti těchto strojů stanoven na rok 2015, dne 29. února 2012 si Ruské VMF objednalo 24 středně těžkých víceúčelových bojových letounů typu MiG-29K/KUB (iz.9.41/9.47) (Fulcrum K), 20 v jednomístné verzi MiG-29KR (iz.9.41R) (Fulcrum K) a 4 ve dvoumístné verzi MiG-29KUBR (iz.9.47R) (Fulcrum K). Letoun typu MiG-29K/KUB (Fulcrum K) přitom není ničím jiným, než derivátem palubního bojového letounu typu MiG-29K (iz.9.31) (Fulcrum D) vzešlým ze zadání Indického námořnictva. Důvodem volby právě tohoto typu byla nižší pořizovací cena v porovnání s těžšími letouny značky „Su“, a v neposlední řadě též skutečnost, že se, na rozdíl od typu Su-33 (Flanker D), tehdy nacházel v sériové výrobě. Svou roli v této volbě ale s největší pravděpodobností sehrála též snaha státu podržet skomírající společnost RSK MiG při životě. První sériový MiG-29KR/KUBR (Fulcrum K) byl dokončen ve dvoumístné verzi MiG-29KUBR (Fulcrum K) a do oblak poprvé vydal dne 15. října 2013. První čtyři sériové MiGy-29KR/KUBR (Fulcrum K), dva jednomístné MiGy-29KR (Fulcrum K) (modrá 30 a 31) a dva dvoumístné MiGy-29KUBR (Fulcrum K) (modrá 50 a 51), Ministerstvo obrany Ruska formálně převzalo v listopadu roku 2013, jak bylo naplánováno. Výrobní plány na rok 2014 počítaly s osmi MiGy-29KR (Fulcrum K) a dvěma MiGy-29KUBR (Fulcrum K). Předání zbylých deseti objednaných jednomístných MiGů-29KR (Fulcrum K) bylo naplánováno na rok 2015. První čtyři dodané MiGy-29KR/KUBR (Fulcrum K) se účastnily programu státních zkoušek. Zpočátku byly tyto stroje zkoušeny v Žukovském. Později ale byly předány 929. GLIC (Státní letové zkušební centrum) z Achtubinska. Dalších deset MiGů-29KR/KUBR (Fulcrum K), osm jednomístných MiGů-29KR (Fulcrum K) (modrá 32 až 39) a dva dvoumístné MiGy-29KUBR (Fulcrum K) (modrá 52 a 53), Ruské VMF formálně převzalo na konci roku 2014. Všechny zmíněné stroje se nicméně až do poloviny září roku 2015 nacházely na továrním letišti závodu RSK MiG z Luchovic, aby mohly posloužit k zaškolení letového a pozemního personálu Ruského VMF. Teprve až poté, dne 17. září 2015, byly přelétnuty na domovskou základnu 859. CBP i PLS (Středisko bojové přípravy VMF), která se nachází v Ejsku. Předání zbylých 10-ti jednomístných MiGů-29KR (Fulcrum K) (modrá 40 až 49) Ruskému VMF bylo uskutečněno na podzim roku 2015. Svůj veřejný debut si letoun typu MiG-29KR (Fulcrum K) odbyl na výstavě Armija-2015, která se konala v červnu roku 2015 v Kubince. Zmíněné airshow se konkrétně zúčastnil letoun MiG-29KR (modrá 39). Všechny MiGy-29KR/KUBR (Fulcrum K) se staly součástí letadlového parku 100. OKIAP (samostatný palubní stíhací pluk) Severní flotily s domovskou základnou Mončegorsk, který byl aktivován dne 1. prosince 2015. Do Mončegorska byly přitom všechny MiGy-29KR/KUBR (Fulcrum K) ze svého dočasného působiště, které se nacházelo v Ejsku, přelétnuty ve druhé polovině roku 2016. První cvičení posádek MiGů-29KR/KUBR (Fulcrum K) v komplexu NITKA (Výzkumný, vývojový a výcvikový komplex), který byl vybudován na počátku 80. let na letecké základně Novofjodorovka, která se nachází na Krymu, poblíž Saki, se konalo červnem a červencem roku 2016. Do zmíněného cvičení se přitom zapojily tři jednomístné MiGy-29KR (Fulcrum K) a dva dvoumístné MiGy-29KUBR (Fulcrum K). Protože komplex NITKA nebyl tehdy technicky zcela připraven, byla zde tehdy provedena pouze série přiblížení na přistání a několik zkrácených přistání za využití záchytného háku. Zkrácený vzlet za využití tzv. skokanského můstku nacvičován nebyl. Na palubě letadlové lodi Admiral Kuzněcov letoun typu MiG-29KR (Fulcrum K) poprvé přistál dne 9. srpna toho samého roku. Krátce nato se Admiral Kuzněcov vydal do doků v Murmansku, aby zde prošel opravami. Dne 15. října 2016 se pak vydal do vod Středozemního moře, k pobřeží Sýrie. Na jeho palubě se přitom kromě šesti až osmi těžkých přepadových stíhačů typu Su-33 (Flanker D) a několika bitevních vrtulníků typu Ka-52K, AWACS vrtulníků typu Ka-31R a pátracích-záchranných vrtulníků typu Ka-27PS (Helix D) nacházely též dva jednomístné MiGy-29KR (Fulcrum K) (modrá 47 a 49) a dva dvoumístné MiGy-29KUBR (Fulcrum K) (modrá 52 a 53). Jeden z nich byl ale dne 13. listopadu 2016 ztracen při havárii. To se již Admirál Kuzněcov plavil ve vodách Středozemního moře. Protože piloti 100. OKIAP tehdy ještě neměli mnoho zkušeností s činností z paluby letadlové lodi, při tomto svém prvním ostrém nasazení jsou MiGy-29KR/KUBR (Fulcrum K) pilotovány převážně zkušebními piloty RSK MiG a piloty 929. GLIC, kteří se předtím podíleli na palubních zkouškách indických MiGů-29K/KUB (Fulcrum K). Poté co byl dne 3. prosince 2016 ztracen též jeden přepadový Su-33 (Flanker D), byla cela palubní letka přesunuta z paluby Admirala Kuzněcova na pozemní základnu Khmeimim, která se nachází poblíž Latakije. K další ztrátě letounu typu MiG-29KR (Fulcrum K) nebo MiG-29KUBR (Fulcrum K) došlo ve „speciální vojenské operaci“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022, byť se tyto stroje bojových operací ve zmíněném konfliktu neúčastní. Dne 4. prosince 2025 byl totiž jeden z nich zničen ukrajinským sebevražedným dronem při stání na základně Kača, která se nachází nedaleko Simferopolu, na Krymu. Zajímavostí je, že se zmíněný letoun nacházel na stání pro vrtulníky. Ze základny Kača totiž standardně operují vrtulníky a obojživelné letouny typu Be-12 (Mail). K operacím stíhacích letounů tato základna nebyla nikdy předtím využívána. VMF přitom s letouny typu MiG-29KR/KUBR (Fulcrum K) počítá až do příchodu palubního bojového letounu 5. generace, který vzejde z programu PMKI (Perspektivnyj Mnogofunkcyonalnyj Korabelnyj Istrebitel = perspektivní víceúčelový palubní stíhací letoun). Zmíněný stroj přitom může vycházet z bojového letounu typu T-50 z dílny JSC P.O. Suchoje, nebo z nerealizovaného bojového letounu E-721 (LMFS), který se pokoušela RSK MiG neúspěšně prosadit u VVS jako lehký doplněk těžkého typu T-50, popř. může jít o kvalitativně novou konstrukci z dílny JSC A.S. Jakovleva s charakteristikami STOL. Volba poslední uvedené varianty ze strany VMF je ale více než nepravděpodobná. Každopádně největší zkušenosti s palubními letouny v současnosti má konstrukční tým RSK MiG, a to díky programu MiG-29K/KUB (Fulcrum K).

Verze:

MiG-29KR – jednomístná bojová modifikace letounu typu MiG-29KR (Fulcrum K) s instalací 630 l palivové nádrže na místo zadního pilotního pracoviště. Překryt pilotní kabiny tohoto modelu je ale tvarově zcela identický s překrytem pilotní kabiny dvoumístného MiGu-29KUBR (Fulcrum K).

MiG-29KUBR – dvoumístná cvičně-bojová modifikace letounu typu MiG-29KR (Fulcrum K) s pracovištěm druhého pilota, které je vybaveno čtveřicí barevných multifunkčních displejů (MFD), v zadní části kabiny (na místo 630 l palivové nádrže) a plně zdvojeným řízením.

Vyrobeno:  20 sériových exemplářů modelu MiG-29KR a 4 sériové exempláře modelu MiG-29KUBR

Nosič:  - letadlová loď projektu 1143.5 (Kuznetsov class). Jediné stavebně dokončené plavidlo této třídy nese název Admiral Kuzněcov a do výzbroje VMF bylo zařazeno v roce 1990. Dle původních plánů měl Admiral Kuzněcov na své palubě hostit 18 těžkých stíhacích letounů typu Su-33 (Flanker D), 28 středně těžkých víceúčelových bojových letounů typu MiG-29K (Fulcrum D), 8 protiponorkových vrtulníků typu Ka-27 (Helix A), 2 pátrací/záchranné vrtulníky typu Ka-27PS (Helix D) a čtyři vrtulníky DRLO (AWACS) typu Ka-31 (Helix E).

Uživatelé:  Rusko (VMF)

Posádka:    jeden pilot (nebo pilot/žák a pilot/instruktor, v případě modelu MiG-29KUBR)

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33MK s max. tahem po 5 400 kp / 9 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový impulzní dopplerovský radiolokátor s plochou štěrbinovou anténou s elektronickým snímáním typu N010M Žuk-M se zorným polem ±85° v horizontální rovině a +56° až -40° ve vertikální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci pořizovat radiolokační snímky terénu s rozlišením 5 x 5 m. Radar typu Žuk-M disponuje módem „look down“ a najednou je schopen sledovat 10 vzdušných cílů (a na 4 z nich navádět PLŘS) nebo 2 pozemní/hladinové cíle. Vzdušné cíle s RCS 5 m² tento typ radaru dokáže detekovat na vzdálenost 110 až 120 km. Jeho sledovací dosah přitom činí 50 km. Zatímco skupinu bojových vozidel je radar typu Žuk-M schopen odhalit na vzdálenost 25 km, rozměrný most na vzdálenost 120 km, hladinové plavidlo o velikosti torpédoborce na vzdálenost 300 km.

Vybavení:  pasivní elektro-optické čidlo typu OLS-U. Zmíněné čidlo v sobě sdružuje IČ lokátor a laserový dálkoměr s TV zaměřovačem a slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů. Jeho instalace se přitom nachází uvnitř kopulovitého krytu, který je umístěn přímo před pilotní kabinou, vpravo od osy trupu.

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do levého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 5 500 kg, přepravovaná na osmi křídleních a jednom trupovém závěsníku – PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77 (AA-12 Adder) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (AA-11 Archer) (max. 8 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17 Krypton) (max. 4 ks) a Ch-35 (AS-20 Kayak) (max. 4 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17 Krypton) (max. 4 ks), 500 kg pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks), raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 6 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 6 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250, 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 11 ks), submuniční kontejnery typu KMG-U, 2 150 l PTB typu PTB-2150 (max. 1 ks), 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks) a tankovací jednotka typu PAZ-1MK (max. 1 ks)

* v případě modelu MiG-29KR; resp. 2 100 km/h v případě modelu MiG-29KUBR

** 1 600/2 700 km v případě modelu MiG-29KR; resp. v případě modelu MiG-29KUBR

Poslední úpravy provedeny dne: 15.12.2025