Typ:  experimentální modifikace přepadového stíhacího letounu typu MiG-19P (Farmer B)

Určení:  prověření vzájemné kompatibility protivzdušného raketového systému typu S-1-U s letounem typu MiG-19P (Farmer B)

Odlišnosti od letounu MiG-19P (Farmer B):

- instalace dvou párů závěsníků s odpalovacími lištami typu APU-3 pod náběžnou hranou křídla, přímo před šachtami hlavního podvozku – na ty se umisťují PLŘS krátkého dosahu typu RS-1U (AA-1 Alkali)

- instalace střeleckého radiolokátoru typu RP-1U Izumrud-2, který spolupracuje s naváděcím systémem střel typu RS-1U (AA-1 Alkali), v přídi trupu na místo střeleckého radiolokátoru typu RP-1 Izumrud-1 (Scan Odd)

- absence obou křídleních kanónů a obou závěsníků pro raketové bloky typu ORO-57K nacházejících se pod křídlem, přímo za šachtami hlavního podvozku (výzbroj tohoto modelu se omezila na PLŘS)

- instalace jednoho fotokulometu typu SŠ-45 (za jeho pomoci je pořizován záznam CRT obrazovky radaru)

- instalace jednoho fotokulometu typu AKS-3 (za jeho pomoci je pořizován záznam letové trajektorie střely)

- instalace dvou fotokulometů typu S-13-300 pod konci křídla (za jejich pomoci je pořizován záznam odpoutání střel od křídleních závěsníků)

Historie:  Dne 30. prosince 1954 byl závod č.21 z Gorkého pověřen zástavbou raketového systému typu S-1-U do draku čtyřiceti podzvukových stíhacích letounů typu MiG-17PF (Fresco D) a sedmi nadzvukových stíhacích letounů typu MiG-19P (Farmer B). Zmíněný raketový systém se sestával ze střeleckého radiolokátoru typu RP-1U Izumrud-2, optického zaměřovače a čtyř PLŘS krátkého dosahu s navedením po paprsku RL nosiče typu RS-1U (AA-1 Alkali) a do výzbroje VVS byl, i přes celou řadu nedostatků, včetně krátkého dosahu, malé letové rychlosti, nízké účinnosti bojové části a nevalné spolehlivosti naváděcího systému, formálně zařazen dne 26. srpna 1956. Požadovaná raketonosná modifikace nadzvukového MiGu-19P (Farmer B) vešla ve známost pod továrním kódovým označením SM-7A a vyznačovala se instalací zmíněného radaru na místo radaru typu RP-1 Izumrud-1 (Scan Odd) v přídi trupu a čtyř závěsníků s odpalovacími lištami střel typu RS-1U (AA-1 Alkali) pod náběžnou hranou křídla, v oblasti před šachtami hlavního podvozku. Protože zástavba jednotlivých komponent raketového systému typu S-1-U sebou přinesla nemalý vzrůst hmotnosti, konstrukční tým OKB MiG se rozhodl model SM-7A již nevybavovat hlavňovou výzbrojí. Všech sedm objednaných prototypů raketonosného MiGu-19P (SM-7A) brány závodu č.21 z Gorkého opustilo v roce 1956. Sériové výroby se tento model nedočkal. Poznatky získané v průběhu zkoušek prototypů MiGu-19P (SM-7A) nicméně daly za vznik odvozenému výkonnějšímu raketovému systému typu S-2-U. Ten se přitom sestával ze střeleckého radiolokátoru typu RP-2U Izumrud-2 (Scan Can), optického zaměřovače typu ASP-5N-V5 a čtyř PLŘS krátkého dosahu s navedením po paprsku RL nosiče typu RS-2U (AA-1 Alkali) a jeho nosičem se stal letoun typu MiG-19PM/PML (Farmer E).

Verze:  -

Vyrobeno:  sedm exemplářů (vznikly konverzí sériových MiGů-19P)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij RD-9B (Mikulin AM-9B) s max. tahem po 2 600 kp / 3 250 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        dvouanténní střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-1U Izumrud-2. Tento typ radiolokátoru využívá soustavu dvou antén. Zatímco první z nich je umístěná uvnitř širokého zobákovitého dielektrického krytu, který je včleněn do horní části náběžné hrany příďového kruhového vstupu vzduchu pohonné jednotky, a slouží pro vyhledávání vzdušných cílů, ta druhá je určena pro sledování vzdušných cílů. Její instalace se přitom nachází uvnitř kopulovitého dielektrického krytu, který vybíhá ze středu náběžné hrany vertikální dělící přepážky příďového vstupu vzduchu. Zatímco vyhledávací anténa radiolokátoru typu RP-1U vykazuje teoretickým dosahem 12 km a zorným polem ±60° v horizontální rovině, resp. +26° až -14° ve vertikální rovině, sledovací anténa tohoto radaru disponuje dosahem cca 2 km.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač typu ASP-5NV (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:     čtyři PLŘS krátkého dosahu s navedením po paprsku palubního RL typu RS-1U (AA-1 Alkali), přepravované na dvou vnitřních párech křídleních závěsníků (na vnější, třetí, pár křídleních závěsníků se umisťují 400 l PTB typu PTB-400 nebo 540 l PTB typu PTB-540)

Poslední úpravy provedeny dne: 13.7.2014