Mikojan-Gurjevič MiG-19 (SM-2/B)

Typ:  raketonosná modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer A)

Určení:  ničení pozemních a rozměrných vzdušných cílů s omezenými manévrovacími schopnostmi (bombardovací letouny) za pomoci těžkých neřízených raket typu TRS-190 Strela

Odlišnosti od letounu MiG-19 (Farmer A):

- instalace vnitřního páru křídelních závěsníků (typ APU-5M), který je vyhrazen pro raketové bloky, pod náběžnou hranou, přímo před šachtami hlavního podvozku (u MiGu-19 byla jeho instalace umístěna až za šachtami hlavního podvozku)

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o těžkou 190-ti mm neřízenou raketu typu TRS-190 Strela (trubkové raketnice těchto raket v podobě typu ORO-190 se umisťují, v počtu dvou nebo čtyř exemplářů, na křídelní závěsníky)

- instalace optického střeleckého zaměřovače typu ASP-5N-V2 uvnitř pilotní kabiny na místo střeleckého zaměřovače typu ASP-5N

- instalace dvou tandemově uspořádaných vysokých štíhlých zkosených břitových antén vlevo od šachty příďového podvozku

Historie:  Dne 30. prosince 1954 byla OKB MiG pověřena začleněním těžké 190 mm neřízené rakety s raketovým pohonem na tuhé pohonné látky (TPH) typu TRS-190 Strela do zbraňového systému nadzvukového frontového stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer A). Prototyp požadované modifikace tohoto prvního operačního nadzvukového stíhače na světě vešel ve známost pod továrním kódovým označením SM-2/B a vznikl konverzí sériového MiGu-19 Farmer A (v.č. N59210406? / rudá 406), který pocházel z linky závodu č.21 z Gorkého. Ještě předtím, než byl jediný exemplář letounu typu SM-2/B předán ke státním zkouškám, prošel konverzí na prototyp modelu SM-2/V.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového MiGu-19)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij RD-9B (Mikulin AM-9B) s max. tahem po 2 600 kp / 3 250 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr typu SRD-1M Radal-M (‘Scan Fix’) s dosahem 0,3 až 2 km. Toto zařízení slouží pro sledování a měření vzdálenosti vzdušných cílů a využívá nevelkou hřebenovitou anténu, nacházející se na hřbetu přídě trupu, přímo před pilotní kabinou, nebo (u některých sériových strojů) na břichu přídě trupu, vlevo od příďového podvozku.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač typu ASP-5N-V2 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí typu Uzel-2 a výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2 (antény vestavěné do vrcholu SOP, do koncových křídelních oblouků a do náběžné hrany křídla)

Výzbroj:     jeden 23 mm kanón typu NR-23 se zásobou 100 nábojů, instalovaný pod potahem břicha trupu, vpravo od šachty příďového podvozku, dva kanóny téhož typu se zásobou 120 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a dvě trubkové raketnice typu ORO-190 s těžkou 190 mm neřízenou raketou typu TRS-190 Strela, přepravované na vnitřním páru, a dvě 760 l PTB typu PTB-760, přepravované na vnějším páru křídelních závěsníků, nebo čtyři raketové bloky typu ORO-190, přepravované na obou párech křídelních závěsníků

Poslední úpravy provedeny dne: 13.7.2014