Mikojan-Gurjevič MiG-31D (30P6 Kontakt)

Typ:  speciální modifikace přepadového stíhacího letounu typu MiG-31/iz.01 (Foxhnoud A) tvořící jednu z komponent vzdušného protisatelitního raketového komplexu typu 30P6 Kontakt

Určení:  ničení satelitů protivníka pohybujících se na nízkých orbitách (do 600-ti km nad zemským povrchem) za pomoci protisatelitní řízené střely typu 79M6

Odlišnosti od letounu MiG-31/iz.01 (Foxhound A):

- absence rotačního 23 mm kanónu typu GŠ-6-23. Jeho kryt, který se nachází po pravoboku trupu, přímo nad šachtou pravé jednotky hlavního podvozku, ale zůstal zachován.

- absence obou párů křídelních zbraňových závěsníků

- instalace výsuvného závěsníku protisatelitní řízené střely typu 79M6 na břichu trupu na místo dvou párů tandemově uspořádaných výsuvných závěsníků PLŘS typu R-33 (AA-9A Amos A). V této souvislosti z břicha trupu zmizely všechny čtyři výřezy s tvarem horní poloviny těla střely typu R-33 (AA-9A Amos A).

- absence pracoviště navigátora. Zasklení zadního kokpitu ale zůstalo zachováno.

- instalace 200 kg vyvažovací zátěže na místo radiolokačního komplexu typu RP-31 Zaslon (Flash Dance) uvnitř špice trupu. V této souvislosti příďový dielektrický kryt antény zmíněného radiolokátoru nahradil shodně tvarovaný aerodynamický plechový kryt.

- instalace modifikovaného křídla s delšími výrovými přechody se zaoblenou (a nikoliv rovnou) náběžnou hranou (shodná konstrukce jako u letounu typu MiG-31M) a mohutnými svislými stabilizačními ploškami s tvarem trojúhelníku (s useknutými vrcholy) na koncích (obdobná konstrukce jako u letounů typu MiG-25P z prvních výrobních sérií)

Historie:  Sovětskou odpovědí na specializovanou modifikaci amerického přepadového stíhacího letounu typu F-15A Eagle, která zastávala roli nosiče protisatelitní řízené střely typu ASM-135 ASAT, se stal vzdušný raketový protisatelitní komplex typu 30P6 Kontakt z dílny NPKB Almaz. Tento první vzdušný protisatelitní raketový komplex sovětské konstrukce vzešel z výnosu ze dne 6. ledna 1983 a sestával se z pozemních a vzdušných komponent. Zatímco mezi vzdušné komponenty protisatelitního raketového komplexu typu 30P6 Kontakt lze řadit nadzvukový raketonosný letoun typu MiG-31D (iz.07) z dílny OKB MiG a třístupňovou protisatelitní řízenou střelu typu 79M6 z dílny MKB Fakel, součástí pozemní části zmíněného komplexu se stal radiolokační-optický systém pro vyhledávání a sledování kosmických objektů typu 45Ž6 Krona z dílny CKB Almaz a naváděcí datalinková stanice typu 46I6. Všechny zmíněné komponenty byly přitom vybudovány, NPO Kaskad, na kazašském polygonu Sari-Šagan. Zatímco vývoj radiolokačního-optického sledovacího systému typu 45Ž6 Krona, který dokázal sledovat kosmické objekty pohybující se ve výšce až do 40 000 km, byl zahájen v roce 1974, vývojové práce na protisatelitní řízené střele typu 79M6 se rozeběhly v roce 1978. Zkoušky jednotlivých komponent komplexu 30P6 Kontakt byly zahájeny, na základě výnosu ze dne 27. listopadu 1984, v roce 1985. Úvodní projekt letounu typu MiG-31D schvalovacím procesem prošel ten samý rok. Zmíněný stroj přitom nebyl ničím jiným, než modifikací těžkého přepadového stíhacího letounu typu MiG-31 (Foxhound A). Volba právě na tento letoun nepadla náhodou, neboť měl rychlost 3 000 km/h, statický dostup 20 600 m a vzletovou hmotnost menší než 50 000 kg. Kromě toho mohl operovat ze standardních leteckých základen. Pod trup letounu typu MiG-31D bylo přitom možné umístit jednu protisatelitní řízenou střelu typu 79M6. Vzhledem k tomu, že tato zbraň měla negativní vliv na směrovou stabilitu, letoun typu MiG-31D obdržel instalaci rozměrných trojúhelníkových stabilizačních ploch na koncích křídla. Kromě toho byl opatřen prodlouženými zaoblenými vírovými přechody shodné konstrukce, jakou měl letoun typu MiG-31M (Foxhound B). Naproti tomu všechny komponenty zbraňového systému stíhacího MiGu-31 (Foxhound A) letoun typu MiG-31D postrádal, stejně jako pracoviště druhého člena posádky, navigátora. Protisatelitní řízená střela typu 79M6 měla délku okolo 10-ti m, průměr 740 mm, startovací hmotnost 4 550 kg a nosnost 20 kg. Nepřátelské satelity měla ničit za pomoci malé sebevražedné družice opatřené tříštivo-trhavou bojovou hlavicí. Od svého nosiče v podobě letounu typu MiG-31D se měla tato zbraň odpoutávat ve výškách mezi 15 000 m a 18 000 m při rychlostech mezi 2 120 km/h a 2 230 km/h. Za pomoci střely typu 79M6 měl letoun typu MiG-31D být schopen útočit na kosmické družice pohybující ve výškách do 120-ti km. Doba letu zmíněné střely k cíli měla činit 100 až 380 sec. Navedení MiGu-31D do bodu, ve kterém měl vypustit střelu typu 79M6, mělo být možné s odchylkou sklonu 2° a boční odchylkou 2 km. Jeden letoun typu MiG-31D měl být v průběhu 36-ti hodin schopen sestřelit až 24 nepřátelských satelitů. Výrobní dokumentace protidružicového speciálu typu MiG-31D závod č.21 z Gorkého, který zajišťoval produkci všech letounů řady MiG-31 (Foxhound), převzal v roce 1985. Kompletaci prvního ze dvou prototypů tohoto modelu (modrá 071) se podařilo završit na konci roku 1986. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 17. ledna 1987. Přestože měla být posádka tohoto speciálu jednomístná, s přihlédnutím na zdravotní stav zkušebního pilota A.G. Fastovetse, byl první MiG-31D opatřen druhým řízením. Lékaři totiž tomuto zkušenému pilotovi již v roce 1987 zakázali pilotovat letouny, které nejsou opatřeny druhým řízením (v roce 1990 se pak musel tohoto svého řemesla definitivně vzdát). Protože oba prototypy MiGu-31D postrádaly instalaci radiolokátoru, byly opatřeny plechovou špicí. Ta přitom ukývala 200 kg balastní zátěž. Letové zkoušky druhého prototypu tohoto speciálu (modrá 072) se rozeběhly dnem 28. dubna 1988. Závodní zkoušky MiGu-31D probíhaly v Žukovském. Jejich náplní se stalo prověření základních letových a výkonnostních charakteristik. Závodní zkoušky speciálu typu MiG-31D se podařilo završit na počátku 90. let. Tíhu závodních zkoušek přitom z větší části nesl prototyp druhý. Poté byly oba dva prototypy MiGu-31D přelétnuty ze Žukovského na polygon Sari-Šagan. Mezitím, v roce 1991, se ale rozpadl SSSR. Aby toho nebylo málo, tak na počátku 90. let všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, zachvátila těžká ekonomická krize. Protože byl navíc mezitím, v roce 1988, americký program F-15 ASAT zastaven (kuli technickým problémům), krátce nato byly veškeré práce na vzdušném protisatelitním raketovém komplexu typu 30P6 Kontakt zmraženy. Do té doby se podařilo uskutečnit jediný odpal střely typu 79M6. Zmíněný odpal byl přitom uskutečněn dne 26. července 1991. Není však známo, zda šlo pouze o test odhozu a funkce raketového motoru, nebo o plnohodnotný let do výšky. Poté byly oba dva prototypy MiGu-31D zakonzervovány a uskladněny v jednom z hangárů Sary-Šaganského polygonu, který se po rozpadu SSSR náhle ocitl na území samostatného Kazachstánu. Zde se přitom zmíněné stroje nacházejí do dnešních dnů. Současně se zastavením prací na speciálu typu MiG-31D byly zastaveny též práce na projektu vylepšeného MiGu-31DM, který měl zastávat roli nosiče protisatelitní řízené střely typu 95M6 (modifikace střely typu 79M6). I přesto všechno byl v letech 2009 až 2010 radiolokační-optický systém typu 45Ž6 Krona podroben modernizaci.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-30F-6 s max. tahem po 9 140 - 9 270 / 14 965 - 15 510 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:       žádný

Výzbroj:    jedna třístupňová protisatelitní řízená střela typu 79M6, přepravovaná pod trupem

Poslední úpravy provedeny dne: 16.10.2018