Mikojan-Gurjevič MiG-31 (iz.01DZ) (‘Foxhound A’)

Typ:  pokročilá modifikace přepadového stíhacího letounu typu MiG-31/iz.01 (Foxhound A)

Určení:  ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany a řízení činnosti stíhacích letounů opatřených méně výkonným radiolokátorem

Odlišnosti od letounu MiG-31/iz.01 (Foxhound A):

- instalace výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu s tvarem obráceného písmene „L“, který je kompatibilní s tankovacím systémem vzdušných tankerů řady Il-78 (Midas), přímo před pilotní kabinou, vlevo od podélné osy trupu (zmíněný nástavec se zasouvá do štíhlého krytu vystupujícího mírně nad obrys trupu)

- instalace radionavigačního systému dálkové navigace (LORAN) typu Tropik a Maršut

Historie:  Přestože těžký přepadový stíhač typu MiG-31 (Foxhound A) svého vývojového předchůdce v podobě letounu typu MiG-25P/PD (Foxbat A/D) z hlediska doletu znatelně překonával, jeho operační rádius, který činil 1 200 km v konfiguraci bez PTB, resp. 1 400 km v konfiguraci s PTB, byl pro plnění některých misí zcela nedostatečný. To se přitom týkalo zejména ostrahy pobřežních vod Severního a Tichého oceánu, kde často operovaly průzkumné a protiponorkové letouny USA. V této souvislosti padlo rozhodnutí, aby byly tyto stroje opatřeny systémem pro doplňování paliva za letu. Jako první instalaci výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu s tvarem obráceného písmene „L“ po levoboku pilotní kabiny obdržel letoun MiG-31 (Foxhound A) č.3603 (obdobné zařízení bylo zkoušeno též na několika exemplářích staršího MiGu-25 Foxbat). Jediným posláním tohoto stroje se stalo prověření ovladatelnosti MiGu-31 (Foxhound A) v průběhu přibližování ke vzdušnému tankeru a v průběhu tankovacího procesu a v neposlední řadě též činnosti zatahovacího mechanismu tankovacího nástavce. Z toho důvodu postrádal napojení tankovacího nástavce na palivový systém. Kromě toho byl tento stroj opatřen instalací záznamové kamery uvnitř nevelkého doutníkovitého krytu, který se nacházel na hřbetu levého postranního lapače vzduchu. V průběhu počáteční fáze zkoušek se podařilo odhalit, že ovládání MiGu-31 (Foxhound A) v průběhu tankovacího procesu nečiní žádné problémy. Naproti tomu u letounů řady MiG-25 (Foxbat) se tento proces neobešel bez speciálního systému, za jehož pomoci bylo možné krátkodobě mírně měnit vektor tahu pohonných jednotek. Nicméně MiG-31 (Foxhound A) tento systém nakonec obdržel též, neboť jeho instalace sebou přinášela vzrůst provozní bezpečnosti. Zpočátku byl MiG-31 (Foxhound A) č. 3603 testován v Žukovském zkušebními piloty OKB MiG. Později ale vzlétal ze základny Čkalovsk s piloty GNIKI VVS za kniplem. Plně funkční systém pro doplňování paliva za letu jako vůbec první obdržel letoun MiG-31 (Foxhound A) (modrá 368). Palivoměrem poskytujícím pilotovi údaj o množství za letu natankovaného paliva byl ale vybaven až letoun MiG-31 (Foxhound A) (modrá 592). Kromě výše uvedeného tento stroj obdržel též instalaci radionavigačního systému dálkové navigace (LORAN). Bez zmíněného systému se totiž dlouhotrvající hlídkové lety prakticky neobejdou. První dálkový let v rámci programu MiG-31 (Foxhound A)  za využití systému pro doplňování paliva za letu byl uskutečněn dne 30. července 1987 na trase Mončegorsk – Severní pól – Anadyr. Tento první let MiGu-31 (Foxhound A) přes Severní pól zabral 6 hodin 26 minut a jeho součástí se staly dvě doplnění paliva od vzdušného tankeru typu Il-78 (Midas). Navigaci přitom tehdy zajišťoval systém LORAN. Další autonomní dálkový let zabral 8 hodin a 40 minut. V jeho průběhu přitom letoun typu MiG-31 (Foxhound A) urazil vzdálenost přes 8 000 km a dvakrát doplnil palivo za letu. Součástí zmíněného letu se ale staly též dva simulované přepady vzdušných cílů. Jeden z nich byl přitom uskutečněn přímo nad Severním pólem. Instalaci systému pro doplňování paliva za letu se všemi přidruženými systémy obdržely všechny MiGy-31 (Foxhound A) vyrobené od roku 1988. Tento zásah do palivového systému se ale promítl pouze do nového továrního označení iz.01DZ. Starší MiGy-31 (Foxhound A), které jeho instalaci postrádaly, byly zase známy jako iz.01. Naproti tomu původní služební označení MiG-31 (Foxhound A) zůstalo zachováno. Od roku 1988 do roku 1990 brány závodu č.21 z Gorkého (od roku 1991 Nižnyj Novogrod) opustilo celkem 101 MiGů-31/iz.01DZ (Foxhound A). Poté výrobní program tohoto podniku plynule přešel na model MiG-31B (Foxhound A), který se vyznačoval instalací modifikovaného avionického vybavení. Doba misí MiGů-31/iz.01DZ (Foxhound A) byla omezena v podstatě jen psychickou odolností posádky. V průběhu cvičných misí ale posádky těchto strojů běžně podnikaly úspěšné přepady vzdušných cílů, které se nacházely se ve vzdálenosti až 2 200 km od domovské základny.

Verze:  -

Vyrobeno:  101 sériových strojů

Uživatelé:  SSSR a Rusko

Posádka:    pilot a navigátor/operátor zbraňových systémů/druhý pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-30F-6 s max. tahem po 9 140 - 9 270 / 14 965 - 15 510 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        střelecký radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu 8BV (N007) radiolokačního komplexu typu RP-31 (S-800) Zaslon (‘Flash Dance’) se zorným polem ±70° (v některých módech až ±120°) v horizontální rovině a +70°/-60° ve vertikální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Velké bombardovací letouny je tento typ radiolokátoru schopen odhalit na vzdálenost 180 až 200 km z přední polosféry, resp. 60 až 80 km ze zadní polosféry. Příslušné detekční dosahy pro cíl typu stíhací letoun (s RCS 3 m²) přitom činí 120 až 130 km a 45 až 60 km. Radar typu Zaslon dokáže sledovat cíle pohybující se ve výškách od 50 m do 28 000 m, včetně stealth cílů, řízených střel a vrtulníků. Najednou je přitom schopen sledovat až 10 vzdušných cílů a na 4 z nich navádět PLŘS typu R-33 (AA-9 Amos)

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optické čidlo typu 8TP s vyhledávacím dosahem 40 km a zorným polem ±60° v horizontální rovině a +6°/-16° ve vertikální rovině. Toto zařízení v sobě sdružuje IČ lokátor s laserovým dálkoměrem a slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů ze zadní polosféry. Za pomoci elektro-optického čidla typu 8TP lze vyhledávat a zaměřovat vzdušné cíle i za podmínek silného elektronického rušení. Kromě toho je toto zařízení využíváno pro nečekané přepady vzdušných cílů v kradmé konfiguraci s vypnutým radiolokátorem (za pomoci PLŘS s pasivním IČ navedením typu R-40TD/TD1 a R-60M). Jeho instalace je přitom umístěna ve výsuvném krytu s tvarem poloviny válce, který se nachází na břichu přední části trupu, přímo za příďovým radomem radiolokátoru.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2P a výstražný RL systém typu SPO-15LM Berjoza-LM

Výzbroj:    jeden 23 mm šestihlavňový rotační kanón typu GŠ-6-23 se zásobou 260 nábojů, instalovaný ve vystouplém krytu nacházejícím se na pravém boku trupu, přímo nad šachtou pravé jednotky hlavního podvozku, a čtyři PLŘS velkého dosahu s aktivním/poloaktivním RL navedením typu R-33 (AA-9A Amos A), přepravované na dvou tandemově uspořádaných párech podtrupových závěsníků, sestava tří PLŘS velkého dosahu typu R-33 (AA-9A Amos A), přepravovaných na podtrupových závěsnících, a dvou PLŘS velkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-40TD/TD1 (AA-6D Acrid D), přepravovaných na vnitřním páru křídleních závěsníků (na zbývající podtrupový závěsník se pak umisťuje naváděcí jednotka typu APP-46TD střel typu R-40TD/TD1) nebo sestava čtyř PLŘS velkého dosahu typu R-33 (AA-9A Amos A), přepravovaných na podtrupových závěsnících, a dvou nebo čtyř PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60M (AA-8B Aphid), přepravovaných na vnitřním nebo na vnějším páru křídleních závěsníků opatřeném jednoduchými odpalovacími lištami typu APU-60-1 nebo zdvojenými odpalovacími lištami typu APU-60-2 (na vnitřní pár křídleních závěsníků lze umístit též dvojici 2 500 l PTB)

* 2 500 km/h s dvojicí PLŘS typu R-40TD/TD1 (AA-6 Acrid) pod křídlem

** se čtyřmi PLŘS typu R-33 (AA-9 Amos) pod trupem a 2 300 kg paliva v nádržích

*** 2 150 – 2 400 km / 2 850 – 3000 km bez / s dvojicí PTB pod křídlem a čtveřicí PLŘS typu R-33 (AA-9 Amos) pod trupem

Poslední úpravy provedeny dne: 9.3.2014