Mikojan-Gurjevič MiG-29UBT (iz.9.52) (‘Fulcrum G’)

Typ:  víceúčelová bojová modifikace dvoumístného cvičně-bojového letounu typu MiG-29UB (iz.9.51) (Fulcrum B) vzešlá z modernizačního programu

Určení:  přeškolování pilotů u bojových útvarů, vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu MiG-29UB (iz.9.51) (Fulcrum B):

- instalace víceúčelového radiolokátoru typu Osa-2 uvnitř přídě trupu s mírně zvětšeným špičatým ogiválním příďovým dielektrickým krytem (model MiG-29UB naproti tomu instalaci radaru zcela postrádá)

- instalace dalších dvou palivových nádrží s celkovým objemem 1 880 l (1 400 l a 480 l) uvnitř znatelně robustnější hřbetní nástavby v oblasti za pilotní kabinu na zádi plynule přecházející v tzv. „bobří ocas“ alá MiG-29SMT (Fulcrum F) – to sebou přineslo vzrůst zásoby paliva o více než 40 % (obě dvě „hřbetní“ nádrže jsou řešeny, kuli přístupu k palubním systémům při údržbě, jako odnímatelné)

- modifikovaný systém pro čerpání paliva, systém pro tlakování a odvětrávání palivových nádrží, jednobodový tankovací systém, systém pro přetlakování palivových nádrží inertním plynem a systém pro nouzové vypouštění paliva za letu

- instalace odnímatelného pouzdra s výsuvným nástavcem pro doplňování paliva za letu (s rychlostí plnění 900 l/min) po levoboku hřbetu přední části trupu, přímo před pilotní kabinou alá MiG-29SMT (Fulcrum F)

- instalace jednoduché aerodynamické brzdy s plochou cca 1 m² v ose hřbetu trupu, přímo před tryskami pohonných jednotek alá MiG-29SMT (Fulcrum F) (letoun typu MiG-29UB je naproti tomu opatřen zdvojenou aerodynamickou brzdou, která tvoří zakončení trupu a sestává se z horního a dolního štítku – oba aerodynamické štítky tohoto modelu se přitom rozevírají směrem od sebe, obdobně jako nůžky)

- instalace zdvojeného brzdícího padáku s plochou 2 x 13 m² v zakončení trupu alá MiG-29SMT (Fulcrum F) na místo jednoduchého brzdícího padáku s plochou 17 m²

- modifikovaný hlavní podvozek instalací kol typu KT-209 na místo 840 x 290 mm kol typu KT-150

- instalace dalšího, čtvrtého, páru zbraňových závěsníků pod vnějšími panely křídla (na ten lze umístit PLŘS krátkého dosahu nebo kontejnery s prostředky REB

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PLŘS středního dosahu typu R-27R/T/RE/TE (AA-10 Alamo) a R-77 (AA-12A Adder), protizemní ŘS typu Ch-25ML (AS-12B Kegler) Ch-29L/T (AS-14A/B Kedge) a Ch-59M (AS-18 Kazoo), protilodní ŘS typu Ch-31A (AS-17B Krypton), protiradiolokační ŘS typu Ch-31P (AS-17A Krypton) a řízenou pumu typu KAB-500Kr

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner s radiolokátorem, který pracuje v milimetrovém pásmu a slouží pro vyhledávání pozemních cílů, kontejner typu IKSPO-3 s navigačním-střeleckým vybavením, kontejner typu MSP-29 s aktivním RL rušičem, kontejner s vybavením pro skupinový let a kontejner s průzkumným vybavením (většina z těchto kontejnerů se umisťuje pod trup, přímo mezi motorové gondoly)

- instalace trojnásobně zálohovaného analogově elektro-impulsního systému řízení na místo ryze analogového řízení

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř dvoumístné pilotní kabiny s prvky HOTAS (hands on throttle and stick) – jeho součástí se stal jeden průhledový displej (jeho instalace se nachází v předním kokpitu) a pět 130 x 180 mm barevných LCD multifunkčních displejů typu MFD-68 (dva v přední a tři v zadním kokpitu)

- instalace videoregistračního systému typu SVR (na místo typu EKP-EU) – za pomoci tohoto zařízení je pořizován záznam obrazu z HUD na kazetu (s kapacitou 1 024 záběrů) pro potřeby následné analýzy

- instalace datové sběrnice MIL-STD-1553B – to umožňuje provádět průběžnou modernizaci avionického vybavení pouhým přidáváním nebo vyměňováním stávajících systémů

- instalace systému družicové navigace typu A737, který spolupracuje s ruským systémem GLONASS i americkým systémem NAVSTAR

- modifikovaný obranný systém instalací výstražného RL systému typu SPO-29 (L150NU) Pastel na místo výstražného RL systému typu SPO-15LM Berjoza-LM a dvou výmetnic 30-ti klamných IČ/RL cílů typu BVP-30-26M před kořeny náběžné hrany zdvojené SOP (součástí obranného systému tohoto modelu se navíc stal kontejnerový aktivní rušič typu MSP-29)

- instalace palubní komponenty diagnostického zařízení typu Karat (Karat-B), která zajišťuje sběr a zápis údajů o stavu palubního vybavení, jejich zpracování a prezentaci pilotovi, na místo palubní komponenty diagnostického zařízení typu Ekran (díky instalaci systému Karat lze opravy tohoto modelu provádět dle momentálního technického stavu)

- větší životnost draku (4 000 letových hodin vs 2 500 letových hodin)

- instalace modifikovaných pohonných jednotek typu RD-33 (3. série), které vykazují delším meziopravním resursem (1 000 letových hodin) a delší životností (2 000 letových hodin)

Historie:  Při návrhu modernizačního programu pro stíhací letouny typu MiG-29 (iz.9.12/9.13) (Fulcrum A/C) ze stavu Ruského VVS, z něhož následně vzešel víceúčelový bojový model MiG-29SMT (iz.9.17) (Fulcrum F), vedení ANPK MiG pomatovalo též na dvoumístný cvičně-bojový MiG-29UB (iz.9.51) (Fulcrum B). Modernizační program pro cvičně-bojový MiGu-29UB (Fulcrum B) dal za vznik modelu MiG-29UBT (iz.9.52) (Fulcrum G) a stejně jako modernizačního program MiG-29SMT (Fulcrum F) byl vystavěn na instalaci nového avionického vybavení a dalších palivových nádrží uvnitř výrazně rozšířené hřbetní nástavby v oblasti za pilotní kabinou. Protože se víceúčelový radar typu N019MP Topaz, který vzešel z programu MiG-29SMT (Fulcrum F), do špice trupu dvoumístného MiGu-29UB (Fulcrum B) nevešel, modernizovaný MiG-29UBT (Fulcrum G) obdržel menší a lehčí radiolokátor typu Osa-2. Konstrukční tým OKB MiG totiž ve snaze o maximální unifikaci s konstrukcí jednomístného MiGu-29 (Fulcrum A) přední pilotní prostor dvoumístného MiGu-29UB (Fulcrum B) umístil blíže ke špici trupu. Díky tomu ale ve špici trupu tohoto modelu již nezbylo místo pro střelecký radiolokátor typu N019 Rubín (Slot Back I). Dvoumístný MiG-29UB (Fulcrum B) proto mohl napadat pouze vzdušné cíle nacházející se v přímém visuálním kontaktu za pomoci PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením. Naproti tomu škála protivzdušné raketové výzbroje modernizovaného MiGu-29UBT (Fulcrum G) byla, díky instalaci radaru typu Osa-2, zcela identická jako u jednomístného MiGu-29SMT (Fulcrum F). „Upgrade“ na úroveň MiG-29UBT (Fulcrum G) měla přitom sebou přinést vzrůst efektivity při vzdušném boji na 6,5 násobek a efektivity při plnění úkolů útočného stroje na 8 násobek. To vše za 30% ceny nového letounu této kategorie. První prototyp víceúčelového MiGu-29UBT (Fulcrum G) vznikl konverzí letounu MiG-29UB (Fulcrum B) (modrá 304 / v.č. 4029692486), který byl předtím hojně využíván k prezentacím na airshow. Prototyp MiG-29UBT (Fulcrum G) (modrá 304) ještě postrádal instalaci plánovaného radaru typu Osa-2 a brány prototypové dílny ANPK MiG opustil na konci května roku 1998. Do oblak se přitom tento stroj poprvé vydal dne 25. srpna toho samého roku. Dne 3. září 1998, po realizaci pouhých pěti zkušebních letů, se pak, spolu s prototypem MiG-29SMT (Fulcrum F) (modrá 917), představil široké veřejnosti na airshow Farnborough International 98. Základem druhého prototypu MiGu-29UBT (Fulcrum G) (modrá 52) se stal letoun MiG-29UB (Fulcrum B) (v.č. 50903025982). Na jeho kompletaci, která byla završena na jaře roku 1999, se přitom podílel též výrobní závod Sokol z Nižného Novogrodu. Od prototypu prvního se prototyp MiG-29UBT (Fulcrum G) (modrá 52) odlišoval zejména instalací radiolokátoru typu Osa-2, výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu a tzv. „bobřího ocasu“ s pouzdrem zdvojeného brzdícího padáku a jednodílnou hřbetní aerodynamickou brzdou. Jeho letové zkoušky se přitom rozeběhly dnem 24. května 1999. Svůj veřejný debut si prototyp MiG-29UBT (Fulcrum G) (modrá 52) odbyl v červnu téhož roku na 43. Pařížské Air Show. Krátce nato, v srpnu roku 1999, tento stroj zavítal též na moskevskou airshow MAKS 99. Poslední, třetí, zkušební exemplář dvoumístného MiGu-29UBT (Fulcrum G) se do zkušebního programu zapojil v roce 2000. „Upgrade“ do standardu MiGu-29UBT (Fulcrum G) nakonec neprošel jediný MiG-29UB (Fulcrum B) ze stavu VVS. Důvodem toho se stal fatální nedostatek financí, který mimo jiné vedl též k úplnému zastavení modernizačního programu jednomístných MiGů-29 (Fulcrum A/C), známého jako MiG-29SMT (iz.9.17A) (Fulcrum F). I přesto prostředky vynaložené na vývoj víceúčelového MiGu-29UBT (Fulcrum G) nepřišly zcela nazmar. Projekt tohoto modelu se totiž stal základem jednoduššího modernizačního programu MiG-29UB (iz.9.53), o který projevilo zájem hned několik zahraničních provozovatelů těchto dvoumístných strojů.

Verze:  -

Vyrobeno:  tři vývojové prototypy (všechny vznikly konverzí sériových MiGů-29)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor nebo pilot a navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33 s max. tahem po 5 040 kp / 8 340 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu Osa-2 se zorným polem ±60° v horizontální i vertikální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Osa-2 slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci vytvářet radiolokační snímky terénu. Radar typu Osa-2 disponuje režimem „look down“ a najednou dokáže sledovat 8 vzdušných cílů a na 4 z nich navádět PLŘS. Vzdušný cíl typu stíhací letoun (s RCS 5 m²) je přitom schopen detekoval na vzdálenost 85 km a sledovat na vzdálenost 65 km.

Vybavení:   - zaměřovací: pasivní elektro-optické čidlo typu KOLS zaměřovacího systému typu OEPS-29 se zorným polem ±30° v horizontální rovině a ±15° ve vertikální rovině. Toto zařízení v sobě sdružuje IČ čidlo s laserovým dálkoměrem (s dosahem 200 až 6 500 m) a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Cíl typu stíhací letoun dokáže detekovat (ze zadní polosféry) na vzdálenost 15 km a sledovat na vzdálenost 12 km. Jeho optika je umístěna uvnitř kopulovitého krytu, který se nachází před pilotní kabinou, vpravo od podélné osy trupu.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Parol-2D (toto zařízení využívá antény nacházející se na hřbetu a břichu přídě trupu, přímo před pilotní kabinou, uvnitř náběžné hrany vírových přechodů křídla a na vrcholu levé SOP), stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu SPO-29 (L150NU) Pastel (toto zařízení dokáže zjistit typ, polohu a pracovní režim zdroje zachyceného radiolokačního signálu a těmito údaje „nakrmit“ naváděcí systém protiradarových ŘS typu Ch-31P a využívá antény umístěné uvnitř náběžné hrany vírových přechodů křídla a na vnějších stranách horní partie zdvojené SOP), dvě výmetnice 30-ti klamných IČ/RL cílů typu BVP-30-26M (ty jsou umístěny uvnitř hranaté hřebenovité nástavby navazující na kořeny náběžné hrany zdvojené SOP) a podvěsný kontejner s aktivním RL rušičem typu MSP-29

Výzbroj:    jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do levého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaná na osmi pylonech nacházejících se pod křídlem (centrální trupový závěsník je vyhrazen pro PTB-1500) – PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL/pasivním IČ navedením typu R-27R/T/ER/ET (AA-10 Alamo) (max. 4 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77 (AA-12A Adder) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60M (AA-8B Aphid) (max. 8 ks) a R-73 (AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-12B Kegler) (max. 4 ks) a Ch-29L (AS-14A Kedge) (max. 2 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14B Kedge) (max. 2 ks) a Ch-59M (AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17A Krypton) (max. 2 ks), protilodní ŘS aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17B Krypton) (max. 2 ks) a Ch-35 (AS-20 Kayak) (max. 2 ks), 500 kg pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 4 ks), 500 kg pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L (max. 4 ks), raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 4 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250 (max. 8 ks), 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 8 ks), kontejnerové pumy typu RBK-500 (max. 4 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 4 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 4 ks), 1 500 l PTB typu PTB-1500 (max. 1 ks) a 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 2 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 18.10.2014