Mikojan-Gurjevič MiG-25RBV (‘Foxbat B’)
Typ: pokročilá modifikace průzkumného-bombardovacího letounu typu MiG-25RB (Foxbat B)
Určení: lokalizace pozemních a hladinových cílů, včetně odpalovacích stanovišť střel, muničních skladů, námořních základen a přístavů, hladinových plavidel, železničních stanic, leteckých základen, velitelských stanovišť, vojenských vozidel a mostů, a radiolokačních stanic za dobrých meteorologických podmínek ve dne i v noci a ničení velkoplošných pozemních stacionárních cílů s předem známou polohou za pomoci neřízených pum
Odlišnosti od letounu MiG-25RB (Foxbat B):
- instalace pokročilejší stanice pro základní SIGINT průzkum typu SRS-9 Viraž na místo stanice pro základní SIGINT průzkum typu SRS-4 Romb-4 (antény zmíněné stanice se nacházejí za jedním párem postranních dielektrických panelů s identickými rozměry a tvarem, jaký mají dielektrické kryty antén SIGINT stanice typu Romb-4)
- instalace navigačního komplexu typu Peleng-DM na místo komplexu typu Peleng-DR
- instalace odlehčené zdvojené svislé ocasní plochy (SOP) bez včleněných 600 l integrálních palivových nádrží (úprava zavedená do konstrukce všech letounů tohoto typu vyrobených od poloviny 70. let)
- instalace aktivního rušiče individuální ochrany typu SPS-151 Ljutik na místo typu SPS-141 Siren-1F (úprava zavedená do vybavení letounů z pozdějších výrobních sérií)
Historie: Vývoj modifikace nadzvukového výškového průzkumného letounu typu MiG-25R (Foxbat B), který sloužil k FOTINT průzkumu a základnímu SIGINT průzkumu, s instalací pokročilejší stanice pro základní SIGINT průzkum typu SRS-9 Viraž na místo typu SRS-4 Romb-4 probíhal prakticky paralelně s vývojovými pracemi na specializovaných modifikacích tohoto prvního průzkumného modelu z řady MiG-25 (Foxbat) pro podrobný SIGINT průzkum a pro radiolokační průzkum (SLAR). Základem zmíněného modelu, který vešel ve známost jako MiG-25RBV (Foxbat B), se ale nakonec stal od roku 1972 sériově vyráběný dvouúčelový letoun typu MiG-25RB (Foxbat B), který kromě FOTINT průzkumu a základního SIGINT průzkumu mohl provádět též pumové útoky na velkoplošné pozemní stacionární cíle s předem známou polohou. To samé přitom platilo i pro výše uvedené speciály pro podrobný SIGINT průzkum a radiolokační průzkum. Pro tyto stroje bylo zase vyhrazeno označení MiG-25RBK (Foxbat B) a MiG-25RBS (Foxbat D). SIGINT stanice typu SRS-9 Viraž umožňovala sledovat pás země o šířce 900 km, 450 km na obě strany trupu. Polohu RL stanic nepřítele přitom dokázala určit s přesností na 30 až 50 km. Prototyp MiGu-25RBV (Foxbat B) (modrá 303) vznikl v létě roku 1970 konverzí jednoho z prvních sériových ryze průzkumných MiGů-25R (Foxbat B), tj. ve stejnou dobu prototypy paralelně vyvíjených speciálů typu MiG-25RBK (Foxbat B) a MiG-25RBS (Foxbat D). Státními zkouškami přitom tento stroj prošel v letech 1971 až 1972. Do výrobního programu závodu č.21 z Gorkého (od roku 1991 Nižnyj Novogrod) byl letoun typu MiG-25RBV (Foxbat B) zařazen v roce 1973. tj. v tom samém roce jako paralelně vyvíjené speciály typu MiG-25RBK (Foxbat B) a MiG-25RBS (Foxbat D). Poslední exempláře tohoto přímého nástupce průzkumného-bombardovacího MiGu-25RB (Foxbat B) přitom brány zmíněného podniku opustily v roce 1979. Poté výrobní program závodu č.21 přešel na pokročilejší model MiG-25RBT (Foxbat B mod.). Za operačně plně způsobilý byl letoun typu MiGu-25RBV (Foxbat B), spolu s letouny typu MiGu-25RBK (Foxbat B) a MiGu-25RBS (Foxbat D), oficiálně prohlášen dne 13. dubna 1972. Od poloviny 70. let se ale označení MiG-25RBV (Foxbat B) začalo používat i pro všechny letouny typu MiG-25RB (Foxbat B), které se tehdy stále ještě nacházely v provozu, a to i přesto, že byly nadále vybaveny starší SIGINT stanicí typu Romb-4.
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: Alžír a SSSR
Posádka: jeden pilot
Pohon: dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním
Radar: žádný
Kapacita: - zaměřovací: žádné, shoz pum na cíl provádí automaticky navigační počítač na základě předem zadaných údajů a údajů z navigačního systému typu Peleng-DM
- průzkumné: čtyři fotoaparáty pro šikmé snímkování typu A-70M (čtyři kruhové průzory včleněné, po dvou, do stran břicha trupu, v oblasti před pilotní kabinou), jeden topografický fotoaparát typu A-E/10 s ohniskovou vzdáleností 1 300 mm (jeden kruhový průzor včleněný do osy břicha trupu, na úrovni čelního štítku překrytu pilotní kabiny), dva fotoaparáty pro detailní snímkování typu A-72 s ohniskovou vzdáleností 150 mm nebo jeden fotoaparát typu A-87 s ohniskovou vzdáleností 650 mm a SIGINT stanice typu SRS-9 Viraž s dosahem 450 km (na obě stany) a odchylkou v určení polohy RL stanice 30 až 50 km (jeden pár dielektrických panelů s tvarem lichoběžníku nacházející se na bocích přídě trupu, přímo před průzory fotoaparátů)
- obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2M (‘Odd Rods’) (jeho antény jsou umístěny uvnitř náběžné hrany pravé kýlovky), výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M (jeho antény se nacházejí ve vrcholu pravé SOP a uvnitř koncových křídleních těles „anti-flutter“ závaží) a aktivní RL rušič individuální ochrany typu SPS-141 Siren-1F nebo SPS-151 Ljutik
Výzbroj: náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 4 000 kg (žáruvzdorné 500 kg pumy typu FAB-500M-62T, standardní 250 kg pumy typu FAB-250M-62, standardní 500 kg pumy typu FAB-500M-62 a zábleskové 80 kg pumy typu FOTAB-100-80), přepravovaný na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků s nosností 4 x 500 kg a na jednom páru křídelních závěsníků s nosností 2 x 1 000 kg (pod trup tohoto stroje je navíc možné umístit, na místo pum, jednu obří 5 280 l PTB)
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 13,38 m |
Délka bez/s PVD: | 21,55/23,80 m |
Výška: | 6,50 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | 3 000* km/h |
Praktický dostup: | 23 000** m |
Max. dolet bez: | ? |
* za cenu zničení pohonných jednotek vlivem tepelného namáhání a značného přísunu vzduchu mohly tyto stroje létat rychlostí až 3 400 km/h. Protože poškození pohonných jednotek hrozilo již při rychlostech vyšších než 2 650 km/h, rychleji se létalo pouze na speciální příkaz nebo v případě, kdy si to žádala bojová situace. Cestovní rychlost tohoto stroje v konfiguraci se čtyřmi 500 kg pumami typu FAB-500M-62T v podvěsu činila 2 500 km/h.
** 20 200 m v konfiguraci se čtyřmi 500 kg pumami typu FAB-500M-62T. Ustáleného horizontálního letu byl však tento stroj schopen až ve výškách mezi 26 000 a 27 000 m (se zbytkem 3 300 kg paliva).
Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2014