Mikojan-Gurjevič MiG-25RBN

Typ:  „noční“ modifikace průzkumného-bombardovacího letounu typu MiG-25RB (Foxbat B)

Určení:  lokalizace pozemních a hladinových cílů, včetně odpalovacích stanovišť střel, muničních skladů, námořních základen a přístavů, hladinových plavidel, železničních stanic, leteckých základen, velitelských stanovišť, vojenských vozidel a mostů, a radiolokačních stanic za nočních podmínek a ničení velkoplošných pozemních stacionárních cílů s předem známou polohou za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu MiG-25RB (Foxbat B):

- instalace dvou fotoaparátů pro noční snímkování typu NAFA-MK-75 uvnitř nezměněné špice trupu na místo sestavy pěti fotoaparátů, čtyř pro šikmé snímkování a jednoho topografického

- instalace stanice pro základní SIGINT průzkum typu SRS-9 Viraž na místo stanice pro základní SIGINT průzkum typu SRS-4 Romb-4 (antény zmíněné stanice se nacházejí za jedním párem postranních dielektrických panelů s identickými rozměry a tvarem, jaký mají dielektrické kryty antén SIGINT stanice typu Romb-4)

Historie:  Vývoj specializované modifikace nadzvukového výškového průzkumného letounu typu MiG-25R (Foxbat B), který sloužil k FOTINT průzkumu a základnímu SIGINT průzkumu, pro FOTINT průzkum za nočních podmínek měl být dle zadání zahájen ihned po završení programu státních zkoušek tohoto prvního průzkumného modelu z řady MiG-25 (Foxbat) a završen v co nejkratší době. Nakonec se ale základem požadovaného modelu, který vešel ve známost pod označením MiG-25RBN, stal od roku 1972 sériově vyráběný dvouúčelový letoun typu MiG-25RB (Foxbat B), který kromě FOTINT průzkumu a základního SIGINT průzkumu mohl provádět též pumové útoky na velkoplošné pozemní stacionární cíle s předem známou polohou. Zatímco SIGINT vybavení v podobě stanice typu SRS-9 Viraž „noční“ MiG-25RBN přebíral od letounu typu MiG-25RBV (Foxbat B), přímého nástupce průzkumného-bombardovacího MiGu-25RB (Foxbat B), FOTINT vybavení tohoto modelu se sestávalo ze dvou fotoaparátů pro noční snímkování typu NAFA-MK-75 z dílny Kazaňského optického a mechanického závodu (KOMZ). Instalace zmíněných fotoaparátů se přitom nacházela uvnitř nezměněné špice trupu. Jejich optické osy byly ale natočeny mírně směrem dozadu. K osvětlování cílů „noční“ MiG-25RBN používal zábleskové pumy typu FOTAB-100-80 a FOTAB-100-140. Ty se přitom umisťovaly, v počtu čtyř až deseti exemplářů, na závěsníky nacházející se pod trupem a křídlem. Jejich shoz byl prováděn automaticky palubním počítačem. K otevření krytů břišních průzorů fotoaparátů typu NAFA-MK-75 původně docházelo v okamžiku, kdy palubní detektory zaznamenaly první záblesk zábleskových pum. Doba hoření jedné zábleskové pumy v tomto případě plně postačovala pro dvě expozice. V průběhu zkušebního programu byl však okamžik otevření dvířek optiky fotoaparátů posunut krátce za okamžik prvního záblesku zábleskové pumy, což přispělo k lepšímu využití času hoření zábleskových pum. Pokud ale fotoaparáty typu NAFA-MK-75 byly opatřeny extra citlivým filmem, použití zábleskových pum nebylo zcela nezbytné. Protože noční MiG-25RBN neměl před standardním MiGem-25RB (Foxbat B) prakticky žádné přednosti, VVS jej nakonec odmítlo. Za pomoci fotoaparátů typu NAFA-MK-75 bylo totiž možné, stejně jako za pomoci fotoaparátů MiGu-25RB (Foxbat B), pořizovat snímky pouze za dobrých meteorologických podmínek. Za jednu misi navíc tento stroj dokázal pořídit pouhých 16 expozic s poněkud nevalnou kvalitou. Kromě toho noční MiG-25RBN nebylo možné používat v domě míru nad zalidněnými oblastmi. Záblesky vzniklé explozemi zábleskových pum by totiž vyvolávaly paniku mezi civilním obyvatelstvem, a to ještě v tom lepším případě. V tom horším by takové průzkumné mise mohly vést ke škodám na majetku nebo dokonce až ke ztrátám na životech.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:   - zaměřovací: žádné, shoz pum na cíl provádí automaticky navigační počítač na základě předem zadaných údajů a údajů z navigačního systému typu Peleng-DR (nebo Peleng-DM ?)

                   - průzkumné: dva fotoaparáty pro noční snímkování typu NAFA-MK-75 a SIGINT stanice typu SRS-9 Viraž s dosahem 450 km (na obě stany) a odchylkou v určení polohy RL stanice 30 až 50 km (jeden pár dielektrických panelů s tvarem lichoběžníku nacházející se na bocích přídě trupu, přímo před průzory fotoaparátů)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2M (‘Odd Rods’) (jeho antény jsou umístěny uvnitř náběžné hrany pravé kýlovky), výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M (jeho antény se nacházejí ve vrcholu pravé SOP a uvnitř koncových křídleních těles „anti-flutter“ závaží) a aktivní RL rušič individuální ochrany

Výzbroj:     náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 4 000 kg (žáruvzdorné 500 kg pumy typu FAB-500M-62T, standardní 250 kg pumy typu FAB-250M-62, standardní 500 kg pumy typu FAB-500M-62 a zábleskové 80 kg pumy typu FOTAB-100-80), přepravovaný na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků s nosností 4 x 500 kg a na jednom páru křídelních závěsníků s nosností 2 x 1 000 kg (pod trup tohoto stroje je navíc možné umístit, na místo pum, jednu obří 5 280 l PTB)

* za cenu zničení pohonných jednotek vlivem tepelného namáhání a značného přísunu vzduchu mohly tyto stroje létat rychlostí až 3 400 km/h. Protože poškození pohonných jednotek hrozilo již při rychlostech vyšších než 2 650 km/h, rychleji se létalo pouze na speciální příkaz nebo v případě, kdy si to žádala bojová situace. Cestovní rychlost tohoto stroje se zábleskovými pumami typu FOTAB-100 v podvěsu činí 2 390 km/h.

** v konfiguraci s osmi zábleskovými pumami typu FOTAB-100; resp. 35 740 kg v konfiguraci se čtyřmi zábleskovými pumami typu FOTAB-100

*** 19 700 m v konfiguraci s osmi zábleskovými pumami typu FOTAB-100 v podvěsu

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2014