Mikojan-Gurjevič MiG-25RBK (‘Foxbat B’)

Typ:  pokročilá modifikace průzkumného-bombardovacího letounu typu MiG-25RB (Foxbat B)

Určení:  identifikace a lokalizace pozemních radiolokačních stanic protivníka a ničení velkoplošných pozemních stacionárních cílů s předem známou polohou za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu MiG-25RB (Foxbat B):

- instalace stanice pro podrobný SIGINT průzkum typu Kub-3M v modifikované přídi trupu na místo stanice pro základní SIGINT typu Romb-4 (zatímco instalace stanice typu Romb-4 se nachází uvnitř výměnné palety, stanice typu Kub-3M je do přídě trupu vestavěna napevno) – antény zmíněné stanice se nacházejí za jedním párem postranních dielektrických panelů s identickým tvarem, jaký mají dielektrické kryty antén SIGINT stanice typu Romb-4, ale mírně větší délkou

- absence všech pěti fotoaparátů, čtyř pro šikmé snímkování a jednoho topografického (z prostorových důvodů) – v této souvislosti všech pět průzorů včleněných do břicha přídě trupu nahradily nevelké obdélníkové potahové panely

- větší délka kónické dielektrické špice trupu

- instalace navigačního komplexu typu Peleng-DM na místo komplexu typu Peleng-DR

- instalace aktivního rušiče individuální ochrany typu SPS-143 Siren-3F na místo typu SPS-141 Siren-1F

- instalace odlehčené zdvojené svislé ocasní plochy (SOP) bez včleněných 600 l integrálních palivových nádrží (úprava zavedená do konstrukce všech letounů tohoto typu vyrobených od poloviny 70. let)

- větší plocha horní stěny postranních lapačů vzduchu pohonných jednotek (úprava zavedená do konstrukce letounů z pozdějších výrobních sérií)

- instalace zdvojeného brzdícího padáku uvnitř nového krytu, který tvoří zakončení hřbetní nástavby, s žihadlovitým profilem (místo hranatého špičatého) a větší délkou (úprava zavedená do konstrukce letounů z pozdějších výrobních sérií)

- instalace výstražného radiolokačního systému typu SPO-15 Berjoza, který je navíc schopen určit typ a operační mód zachyceného radaru, na místo výstražného radiolokačního systému typu SPO-10M Sirena-3 (úprava zavedená do vybavení letounů z pozdějších výrobních sérií)

Historie:  Vývojem specializované modifikace nadzvukového výškového průzkumného letounu typu MiG-25R (Foxbat B), který sloužil k FOTINT průzkumu a základnímu SIGINT průzkumu, pro podrobný SIGINT průzkum byla OKB MiG pověřena již dne 27. března 1965. Zmíněný výnos přitom obsahoval též zadání na specializovanou modifikaci tohoto výkonného stroje pro radiolokační průzkum (SLAR). Základem obou požadovaných speciálů se ale nakonec stal od roku 1972 sériově vyráběný dvouúčelový letoun typu MiG-25RB (Foxbat B), který kromě FOTINT průzkumu a základního SIGINT průzkumu mohl provádět též pumové útoky na velkoplošné pozemní stacionární cíle s předem známou polohou. Zatímco modifikace průzkumného-bombardovacího MiGu-25RB (Foxbat B) pro podrobný SIGINT průzkum vešla ve známost pod označením MiG-25RBK (Foxbat B), pro paralelně vyvíjený model pro radiolokační průzkum bylo vyhrazeno označení MiG-25RBS (Foxbat D). Ve stejnou ale OKB MiG pracovala též na přímém nástupci základního fotoprůzkumného MiGu-25RB (Foxbat B) v podobě typu MiG-25RBV (Foxbat B). SIGINT speciál typu MiG-25RBK (Foxbat B) se vyznačoval instalací stanice typu Kub-3M uvnitř modifikované přídě trupu, která byla opatřena delší kónickou dielektrickou špicí. Protože zmíněné zařízení vykazovalo značnými rozměry a hmotností (několik set kilogramů), do přídě trupu muselo být vestavěno napevno. Naproti tomu instalace SIGINT stanic řady Romb-4 letounu typu MiG-25RB (Foxbat B) se nacházela uvnitř navzájem vyměnitelných palet. Z toho samého důvodu se uvnitř přídě trupu MiGu-25RBK (Foxbat B) již nenašlo místo pro fotoaparáty. Zmíněné zařízení bylo schopno detekovat a lokalizovat nejen radiolokační stanice s pulzním vyzařováním, jak tomu bylo u SIGINT stanic řady Romb-4 letounu typu MiG-25RB (Foxbat B), ale i radiolokační stanice s kontinuálním vyzařováním. Kromě toho dokázalo zjistit typ a pracovní režim odhalené radiolokační stanice. Všechny tyto SIGINT stanicí typu Kub-3M získané údaje byly předávány za pomoci datalinku v reálném čase pozemním vyhodnocovacím stanovištím a zároveň ukládány do paměti palubní datové schránky. Dosah palubního datalinku MiGu-25RBK (Foxbat B) přitom činil 1 500 km. Naproti tomu veškeré údaje ze SIGINT stanice typu SRS-4 Romb-4 letounu typu MiG-25RB (Foxbat B) bylo možné analyzovat pouze po ukončení mise. Za pomoci SIGINT stanice typu Kub-3M bylo možné sledovat pás země o šířce 450 km, který se nacházel buďto po pravoboku nebo po levoboku trupu. Polohu RL stanice nepřítele přitom toto zařízení dokázalo určit s přesností na 2 až 10 km. Prototyp MiGu-25RBK (Foxbat B) (modrá 305) byl opatřen SIGINT stanicí typu Kub-3 a vznikl v létě roku 1970 konverzí jednoho z prvních sériových ryze průzkumných MiGů-25R (Foxbat B), tj. ve stejnou dobu prototypy paralelně vyvíjených typů MiG-25RBS (Foxbat D) a MiG-25RBV (Foxbat B). Státními zkouškami přitom tento stroj prošel v letech 1971 až 1973. Do výrobního programu závodu č.21 z Gorkého (od roku 1991 Nižnyj Novogrod) byl SIGINT speciál typu MiGu-25RBK (Foxbat B) zařazen v roce 1973. tj. v tom samém roce jako paralelně vyvíjené typy MiG-25RBS (Foxbat D) a MiG-25RBV (Foxbat B). Poslední exempláře SIGINT speciálu typu MiGu-25RBK (Foxbat B) přitom brány zmíněného podniku opustily v roce 1980. Nevelký počet sériových exemplářů tohoto modelu vznikl v exportním provedení s méně pokročilým navigačním a zbraňovým systémem. Za operačně plně způsobilý byl letoun typu MiGu-25RBK (Foxbat B), spolu s letouny typu MiGu-25RBS (Foxbat D) a MiGu-25RBV (Foxbat B), oficiálně prohlášen dne 13. dubna 1972.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Indie (v roce 1981 dodáno 6 ks), Libye (dodáno 5 ks) a SSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: žádné, shoz pum na cíl provádí automaticky navigační počítač na základě předem zadaných údajů a údajů z navigačního systému typu Peleng-DM

                   - průzkumné: SIGINT stanice typu Kub-3M. Toto zařízení využívá dvojici antén umístěnou za jedním párem postranních příďových trupových dielektrických panelů s tvarem lichoběžníku a dokáže sledovat 450 km široký pás zemského povrchu nacházející po pravoboku nebo po levoboku trupu. Polohu nepřátelské stanice přitom dokáže určit s přesností na 2 až 10 km.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2M (‘Odd Rods’) (jeho antény jsou umístěny uvnitř náběžné hrany pravé kýlovky), výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M (jeho antény se nacházejí ve vrcholu pravé SOP a uvnitř koncových křídleních těles „anti-flutter“ závaží) nebo SPO-15 Berjoza a aktivní RL rušič individuální ochrany typu SPS-143 Siren-3F

Výzbroj:     náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 4 000 kg (žáruvzdorné 500 kg pumy typu FAB-500M-62T, standardní 250 kg pumy typu FAB-250M-62, standardní 500 kg pumy typu FAB-500M-62 a zábleskové 80 kg pumy typu FOTAB-100-80), přepravovaný na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků s nosností 4 x 500 kg a na jednom páru křídelních závěsníků s nosností 2 x 1 000 kg (pod trup tohoto stroje je navíc možné umístit, na místo pum, jednu obří 5 280 l PTB)

* za cenu zničení pohonných jednotek vlivem tepelného namáhání a značného přísunu vzduchu mohly tyto stroje létat rychlostí až 3 400 km/h. Protože poškození pohonných jednotek hrozilo již při rychlostech vyšších než 2 650 km/h, rychleji se létalo pouze na speciální příkaz nebo v případě, kdy si to žádala bojová situace. Cestovní rychlost tohoto stroje v konfiguraci se čtyřmi 500 kg pumami typu FAB-500M-62T v podvěsu činila 2 500 km/h.

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2014