Mikojan-Gurjevič MiG-19P (SM-6)

Typ:  experimentální modifikace přepadového stíhacího letounu typu MiG-19P (Farmer B)

Určení:  prověření vzájemné kompatibility protivzdušného raketového systému vystavěného na střeleckém radiolokátoru typu Almaz-3 a PLŘS typu K-6 s letounem typu MiG-19P (Farmer B)

Odlišnosti od letounu MiG-19P (Farmer B):

- instalace silnějšího střeleckého radiolokátoru typu Almaz-3 v přídi trupu na místo radiolokátoru typu RP-1/-5 Izumrud-1/-2 (Scan Odd)

- instalace dvou závěsníků typu APU-5M-K s odpalovacími lištami PLŘS typu K-6 pod křídlem, vně šachet hlavního podvozku, na místo závěsníků pro PTB

- absence obou křídelních 30 mm kanónů typu NR-30 (jedinou zbraní tohoto modelu se staly PLŘS)

- instalace fotokulometů typu Je-13-300 a AKS-2 uvnitř nevelkých doutníkovitých kontejnerů, umístěných na nízkých pylonech, které se nacházejí pod náběžnou hranou křídla, poblíž kořenů alá SM-2/I (za jejich pomoci je pořizován záznam startu PLŘS)

- instalace dvou tandemově uspořádaných vysokých štíhlých zkosených břitových antén vlevo od šachty příďového podvozku

Historie:  Dne 30. prosince 1954 byla OKB MiG pověřena začleněním nové protiletadlové řízené střely krátkého dosahu s navedením po paprsku radiolokátoru typu K-6 z dílny OKB-2 P.D. Grušina do zbraňového systému nadzvukového přepadového stíhacího letounu typu MiG-19P (Farmer B), který nebyl ničím jiným, než modifikací denního frontového stíhače typu MiG-19S (Farmer D) s instalaci střeleckého radiolokátoru typu RP-1 Izumrud-1 (Scan Odd) nebo RP-5 Izumrud-2 (improved Scan Odd) v přídi trupu a zredukovaným počtem 30 mm kanónů typu NR-30 ze tří exemplářů na dva. Požadovaná modifikace přepadového MiGu-19P (Farmer B) vešla ve známost pod továrním kódovým označením SM-6 a její zbraňový systém se sestával z dvouanténního střeleckého radaru typu Almaz-3 a dvou PLŘS typu K-6. Ty se přitom umisťovaly na křídelní závěsníky, které se nacházely vně šachet hlavního podvozku. Oba prototypy letounu typu SM-6 (v.č. 210101 a 210102) byly postaveny závodem č.21 z Gorkého. Brány zmíněného podniku přitom tyto stroje opustily v lednu roku 1957. Zatímco náplní zkoušek prototypu prvního (v.č. 210101) se stalo stanovení detekčního a sledovacího dosahu a přesnosti sledování cíle, za pomoci prototypu druhého (v.č. 210201), byla prověřována výkonnost a spolehlivost radaru typu Almaz-3. Ke zkouškám střel typu K-6 byl využíván pouze prototyp první. Střelecké zkoušky se ale nakonec omezily na pouhých 25 startů, jejichž cílem se stalo prověření výkonnostních charakteristik zmíněné střely, včetně letové stability a manévrovacích vlastností. Krátce nato, dne 3. března 1958, byl totiž vývoj letounu typu SM-6 v souvislosti s ukončením vývoje střely typu K-6 s definitivní platností zastaven.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře (vznikly konverzí sériových MiGů-19P)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij RD-9B (Mikulin AM-9B) s max. tahem po 2 600 kp / 3 250 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        jeden střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu Almaz-3. Tento typ radaru využívá dvě antény, a to vyhledávací s dosahem 16 km a sledovací s dosahem 6 km.

Výzbroj:     dvě PLŘS krátkého dosahu s navedením po paprsku palubního RL typu K-6, přepravované na dvou křídelních závěsnících nacházejících se vně šachet hlavního podvozku

Poslední úpravy provedeny dne: 13.7.2014