Mikojan-Gurjevič MiG-19 (SM-2/D)

Typ:  raketonosná modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer A)

Určení:  ničení vyloďovacích člunů, lehkých námořních plavidel a vynořených ponorek za pomoci neřízených raket typu TRS-85

Odlišnosti od letounu MiG-19 (Farmer A):

- instalace vnitřního páru křídelních závěsníků (typ APU-5M), který je vyhrazen pro raketové bloky, pod náběžnou hranou, přímo před šachtami hlavního podvozku (u MiGu-19 byla jeho instalace umístěna až za šachtami hlavního podvozku)

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o raketové bloky typu 408/3 s devíti 85 mm neřízenými raketami typu TRS-85 (ty se umisťují, v počtu dvou nebo čtyř exemplářů, na křídelní závěsníky)

- instalace dvou tandemově uspořádaných vysokých štíhlých zkosených břitových antén vlevo od šachty příďového podvozku

Historie:  Dne 12. března 1955 byla OKB MiG pověřena začleněním tříhlavňových raketových bloků typu 408/3 s devíti 85 mm neřízenými raketami typu TRS-85 (po třech raketách v tandemu v každé z hlavní) do zbraňového systému nadzvukového frontového stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer A). Přestože měla OKB MiG dle zmíněného zadání příslušné výrobní podklady vyhotovit nejpozději do září roku 1956, poslední výkresy nakonec dokončila až dne 30. prosince téhož roku. Jediný prototyp požadované modifikace tohoto prvního operačního nadzvukového stíhače na světě vešel ve známost pod továrním kódovým označením SM-2/D a vznikl konverzí sériového MiGu-19 Farmer A (v.č. N59210420 / rudá 420), který pocházel z linky závodu č.21 z Gorkého. Kompletaci prototypu SM-2/D se podařilo završit v červnu roku 1957. V rámci závodních letových zkoušek tento stroj vykonal, mezi červencem a srpnem toho samého roku, celkem 10 zkušebních letů. Závodní střelecké zkoušky byly realizovány na polygonu Státního zkušebního institutu vojenského letectva (GK NII VVS). Zmíněné zkoušky se rozeběhly dnem 23. září 1957 a byly završeny v říjnu téhož roku. Tomu následovaly společné zkoušky s NII-1. Protože se raketa typu TRS-85 nedočkala sériové výroby, letoun typu SM-2/D nakonec nepřekročil prototypové stádium. Důvodem ztráty zájmu o tuto raketu se stala špatná směrová stabilita, a tedy i špatná přesnost, při střelbě za letu vysokou rychlostí. Raketa typu TRS-85 přitom nebyla zkoušena pouze na nadzvukovém MiGu-19 (Farmer A), ale i na podzvukovém letounu typu MiG-17 (Fresco A).

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového MiGu-19)

Uživatelé:  žádní 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij RD-9B (Mikulin AM-9B) s max. tahem po 2 600 kp / 3 250 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr typu SRD-1M Radal-M (‘Scan Fix’) s dosahem 0,3 až 2 km. Toto zařízení slouží pro sledování a měření vzdálenosti vzdušných cílů a využívá nevelkou hřebenovitou anténu, nacházející se na hřbetu přídě trupu, přímo před pilotní kabinou, nebo (u některých sériových strojů) na břichu přídě trupu, vlevo od příďového podvozku.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač typu ASP-5N (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí typu Uzel-2 a výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2 (antény vestavěné do vrcholu SOP, do koncových křídelních oblouků a do náběžné hrany křídla)

Výzbroj:     jeden 23 mm kanón typu NR-23 se zásobou 100 nábojů, instalovaný pod potahem břicha trupu, vpravo od šachty příďového podvozku, dva kanóny téhož typu se zásobou 120 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a dva raketové bloky typu 408/3 (devět 85 mm neřízených raket typu TRS-85), přepravované na vnitřním páru, a dvě 760 l PTB typu PTB-760, přepravované na vnějším páru křídelních závěsníků, nebo čtyři raketové bloky typu 408/3, přepravované na obou párech křídelních závěsníků

Poslední úpravy provedeny dne: 13.7.2014