Mikojan-Gurjevič IP-201

Typ:  pokročilá modifikace výškového stíhacího letounu typu MiG-1 (I-200)

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru bojové linie a ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany

Odlišnosti od 3. prototypu letounu typu MiG-1:

- instalace dvou 23 mm kanónů typu MP-6 uvnitř gondol, které jsou umístěny pod křídlem

- vestavba dvou synchronních 12,7 mm kulometů typu AP-12,7 na místo jednoho 12,7 mm synchronního kulometu typu UBS a dvou 7,62 mm synchronních kulometů typu ŠKAS do hřbetu přídě trupu

Historie:  Hlavní zbraní výškových stíhacích letounů řady MiG-1/-3 (I-200) se stala trojice synchronních kulometů. Konkrétně přitom šlo o kombinaci jednoho 12,7 mm kulometu typu UBS se dvěma 7,62 mm kulomety typu ŠKAS. Instalaci daleko účinnější kanónové výzbroje jako první obdržel třetí prototyp tohoto stroje. Původně tento letoun počítal s dvojicí 23 mm kanónů typu MP-3 (PTB-23) z dílny J.G. Taubina a N.M. Baburina (OKB-16). Zmíněné kanóny přitom měly být spolu se zásobníky na 60 nábojů umístěny uvnitř gondol uchycených ke spodní ploše křídla. Dle původního projetu měl takto modifikovaný třetí prototyp MiGu-1, který následně vešel ve známost jako IP-201, zachovávat instalací lehčích kulometů typu ŠKAS. Naproti tomu těžší kulomet typu UBS měla nahradit 195 l palivová nádrž. Dle předběžných výpočtů se měl aerodynamický odpor křídelních kanónových kontejnerů projevit na výkonnosti poklesem rychlosti o nějakých 10 až 15 km/h. To ale nebylo považováno za zase tak velké zlo, neboť max. rychlost letounu typu MiG-1 činila 636 km/h (v případě instalace silnějšího motoru typu AM-37 teoreticky až cca 650 km/h). Pro potřeby pozemních zkoušek, jejichž cílem se stalo prověření činnosti kanónu uchyceného pod křídlem a prověření vlastního uchycení kanónové gondoly ke spodní ploše křídla, byla zhotovena plně funkční maketa, která se sestávala z levé poloviny křídla MiGu-1 a vlastního kanónového kontejneru. V rámci zmíněných zkoušek bylo pak dne 16. srpna 1940 vypáleno celkem 108 ran. Poté, dne 27. července téhož roku, zmíněnou maketu shlédli představitelé NKAP (Lidový Komisariát Leteckého Průmyslu). Protože pozdější odhady nedávaly takto modifikovanému MiGu-1 šanci létat rychleji než 615 km/h, což bylo příliš málo, a navíc kanóny typu MP-3 vykazovaly nedostatečnou kadencí (300 ran/min), ve zprávě ze dne 14. srpna 1940 byl projekt letounu IP-201 hodnocen záporně. Zkušební institut vojenského letectva (GK NII VVS) ale i přesto předal v září roku 1940 třetí prototyp MiGu-1 závodu č.1 za účelem přestavby na kanóny vyzbrojený model IP-201. Oficiální podporu ale tato konverze obdržela až výnosem NKAP a NKV (Lidový Komisariát Zbrojního Průmyslu) ze dne 12. října téhož roku. Dle tohoto nového zadání měly být kanóny typu MP-3 nyní vestavěny do hřbetu trupu na místo kulometů typu ŠKAS. Protože by kanóny typu MP-3 nebylo možné umístit do přídě MiGu-1 v původní podobě a navíc by bylo nezbytné znatelně zesílit konstrukci draku tohoto stroje, přednost nakonec dostala původně plánovaná instalace uvnitř podkřídlových kontejnerů. Technologickou 1:1 maketu letounu MiG-1 s instalací kontejneru s kanónem typu MP-3 pod křídlem přitom komise NKAP shlédla dne 28. října 1940. Krátce nato se ale konstrukčnímu týmu OKB-16 podařilo dokončit vývoj pokročilé modifikace této zbraně se zvýšenou kadencí z 300 na 600 ran/min. Takto modifikovaný kanón typu MP-3 přitom vešel ve známost jako MP-6 a pro přijetí do výzbroje byl schválen výnosem ze dne 16. listopadu 1940. V této souvislosti OKO MiG následně, výnosem ze dne 23. listopadu téhož roku, dostalo za úkol zpracovat projekt modifikace MiGu-1 s instalací dvou 23 mm kanónů typu MP-6 a dvou 12,7 mm kulometů typu AP-12,7 z dílny té samé OKB. Zatímco kulomety typu AP-12,7 zaujaly pozici ve hřbetu přídě trupu (na místo původní hlavňové výzbroje), kanóny typu MP-6 byly umístěny pod křídlo. Celý proces přestavby třetího prototypu MiGu-1 na model IP-201 se ale značně zatáhl. Při instalaci kanónových kontejnerů se totiž zdeformovalo křídlo. Dne 7. listopadu 1940 se navíc tento stroj musel spolu s prvními dvěma prototypy MiGu-1 zúčastnit přehlídky, která se konala na Rudém náměstí k výročí Velké říjnové revoluce. Díky tomu se zmíněná konverze na nějaký čas zcela zastavila. Od vzletové dráhy se tak jediný prototyp letounu IP-201 nakonec poprvé odlepil až dne 1. prosince 1940. Tento let ale předčasně ukončilo tvrdé nouzové přistání. Tomu přitom předcházel výpadek motoru v důsledku sníženého přísunu paliva z trupových nádrží. Opravy prototypu IP-201 se nakonec zatáhly do února roku 1941. Jelikož výkony obou zbraní tohoto letounu, kulometu typu AP-12,7 a kanónu typu MP-6, představovaly úplné zklamání, jeho závodní zkoušky, které se rozeběhly v březnu téhož roku, byly nakonec předčasně ukončeny. Protože byly tvůrci zmíněných zbraní, J.G. Taubin a N.M. Baburin, dne 15. května 1941 za své neúspěchy zatčeni a poté, dne 28. října téhož roku, odsouzeni (za účast na protisovětském spiknutí), veškeré práce na téma IP-201 se následně zcela zastavily.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí třetího prototypu letounu typu MiG-1)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Mikulin AM-35A s max. výkonem 1 350 hp                

Výzbroj:     dva synchronní 12,7 mm kulomety typu AP-12,7, vestavěné do hřbetu trupu, a dva 23 mm kanóny typu MP-6, umístěné v gondolách nacházejících se pod křídlem

Poslední úpravy provedeny dne: 17.6.2012