Antonov An-26RT (‘Curl B’)   

Typ:  speciální modifikace lehkého taktického transportního letounu typu An-26 (Curl A) zastávající roli vzdušné retranslační stanice

Určení:  retranslace rádiové komunikace mezi jednotkami pozemních vojsk

Odlišnosti od letounu An-26 (Curl A):

- instalace retranslační stanice typu Inžir s pracovištěm operátora uvnitř nákladové kabiny

- instalace řady různě velkých zkosených ploutvových antén na hřbetu a břichu trupu. Uspořádání antén se exemplář od exempláře liší.

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-26 (Curl A) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-26RT (Curl B) a zastávala roli vzdušné retranslační stanice. Posláním zmíněného speciálu se stala retranslace rádiové komunikace mezi jednotkami pozemních vojsk. Za pomoci speciálního vybavení speciálu typu An-26RT (Curl B) je mimo jiné možné spojit pozemní jednotky, které od sebe navzájem odděluje vysoký horský hřeben nebo horizont. Retranslační stanice zmíněného stroje je kompatibilní nejen s komunikačními prostředky na velitelských stanovišť, ale i s komunikačními prostředky bojových vozidel, včetně tanků, a vojenských letadel. Všechny exempláře speciálu typu An-26RT (Curl B) vznikly, v prostorách leteckého opravárenského závodu (ARZ) č.308 (Ivanovo), konverzí sériových An-26 (Curl A). Na zmíněný speciál zde bylo přestavěno, po roce 1973, celkem 42 letounů typu An-26 (Curl A). Nejméně osm speciálů typu An-26RT (Curl B) (04, 11, 12, 14, 18, 21, 22 a 64) se dočkalo nasazení při sovětské invazi do Afghánistánu (1979 až 1989). V Afghánistánu tehdy zmíněné stroje zajišťovaly retranslaci spojení mezi velitelstvím 40. Armády (sovětský kontingent v Afghánistánu) a jednotkami rozesetými po celé zemi. Díky hornatému charakteru afghánského území bylo zde nasazení speciálů typu An-26RT (Curl B) prakticky nezbytné. Zmíněné speciály zde přitom vypomáhaly nejen s řízením bojových akcí, ale i s řízením pátracích a záchranných operací. Nad Kábulem, hlavním městem Afghánistánu, se prakticky po celou dobu zmíněného konfliktu pohyboval jeden speciál typu An-26RT (Curl B). Zmíněné stroje se přitom v „hlídkování“ nad Kábulem obvykle střídaly po pěti hodinách. Při některých taženích se ale ve vzduchu nacházelo hned několik speciálů typu An-26RT (Curl B) současně. Nasazení zmíněných strojů v Afghánistánu se neobešlo bez bojových ztrát. Speciál typu An-26RT (Curl B) se stal nepostradatelným pomocníkem též v první válce v Čečensku (1994 až 1996). V průběhu prvních tří dnů zmíněného konfliktu byl tento speciál jediným prostředkem, který dokázal zajistit stabilní spojení s ruskými jednotkami pohybujícími se v úzkých údolích a horských roklinách Kavkazu. Speciály typu An-26RT (Curl B) ale tehdy Čečensku zajišťovaly též spojení s průzkumnými a sabotážními týmy Ruské Armády a v neposlední řadě též předávaly požadavky pozemních jednotek pro vzdušnou palebnou podporu. Většina z 262-ti letů (s celkovou délkou trvání 401 h), které vykonaly v letech 1994 až 1996 nad Čečenskem ruské retranslační speciály, přitom připadala právě na letouny typu An-26RT (Curl B). Nejméně jeden speciál typu An-26RT (Curl B) byl vyvezen do Sýrie. Zmíněný stroj přitom nesl, kuli utajení, civilní registraci a zbarvení dopravce Syrianair. Přestože byly letouny typu An-26RT (Curl B) vojenskými stroji, jejich služby občasně využívaly též expedice geologů a nákladní a rybářské lodě.

Verze:  -

Vyrobeno:  42 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových An-26)

Uživatelé:  Rusko, SSSR a Sýrie

Posádka:    dva piloti, palubní mechanik, navigátor, radista a operátor retranslační stanice

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24VT s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-26, instalovaný v přední části trupu

Výzbroj:      žádná