Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu An-12BP (Cub) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  ověření činnosti nových systémů pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT) a radioelektronického boje (REB)

Odlišnosti od letounu An-12BP (Cub):

- modifikovaná špice trupu. Ze špice trupu tohoto modelu vystupuje dlouhý štíhlý kryt s kónickým profilem a zaoblenou špicí. Na břichu zmíněného krytu, poblíž špice, se nachází nevelká polokapkovitá nástavba. V této souvislosti se zasklení příďové kabiny navigátora omezilo na zadní řadu okének. U výchozího modelu má zasklení příďové kabiny navigátora podobu kopule, která tvoří špici trupu.

- instalace krátkého člunovitého krytu v ose břicha přední části trupu, na úrovni náběžné hrany křídla

- instalace kónického dielektrického krytu na místo obranné střelecké věže typu DB-65U. K zadní části trupu tohoto modelu je zmíněný kryt připevněn prostřednictvím krátkého válcovitého adaptéru. Kabina střelce přitom zůstala zachována.

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-12 (Cub) se stal základem celé řady tzv. vzdušných zkušeben. Zmíněný stroj se totiž pro tuto roli nanejvýš hodil, neboť měl objemný nákladový prostor a značnou nosnost. Jedna z těchto vzdušných zkušeben sloužila k testování nových systémů pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT) a radioelektronického boje (REB) a vznikla konverzí letounu An-12BP (CCCP-11819 / v.č. 6344009) z produkce závodu č.84 z Taškentu. Zmíněný letoun nesl zbarvení, které se od roku 1973 stalo standardem pro všechny letouny Aeroflotu, a civilní registraci CCCP-11819. Později, na počátku 90. let, letoun An-12BP (CCCP-11819) prošel zpětnou konverzí do standardu An-12BP (Cub), aby se mohl stát továrním strojem výrobního závodu č.135 z Charkova.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-12AP)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20A nebo Al-20K s max. výkonem po 4 000 hp

Radar:        navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-3 (Look Two), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu. Za pomoci radiolokátoru typu RBP-3 (Look Two) lze stanovit vzdálenost letounu od velkého pozemního objektu vzdáleného až 180 km, resp. 250 km v součinnosti s pozemním navigačním zařízením. Kromě toho zmíněný radiolokátor dokáže podávat informace o kurzu, rychlosti a úhlu snosu letounu.