Antonov An-26B Ciklon-O
Typ: speciální modifikace lehkého nákladního letounu typu An-26B (Curl A) určená pro ovlivňování počasí
Určení: iniciování srážek rozprašováním speciálních chemikálií do oblak
Odlišnosti od letounu An-26B (Curl A):
- instalace tepelně izolovaných zásobníků s 1 400 kg granulovaného oxidu uhličitého (suchého ledu) uvnitř nákladové kabiny.
- instalace jednoho páru závěsníků typu BD3-34 na okrajích břicha střední části trupu alá vojenský An-30B. Na zmíněné závěsníky se zavěšují kontejnery typu Vejer s výmetnicemi 26 mm meteopatron typu PV-26 s mikroskopickým jodidem stříbra. Každý z těchto kontejnerů obsahuje 192 meteopatron typu PV-26.
Historie: Dvoumotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-26 (Curl A) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-26B Ciklon-O a sloužila k provádění umělé iniciace srážek. Zmíněný speciál k umělé iniciaci srážek využíval speciální chemikálie v podobě granulovaného oxidu uhličitého (suchého ledu) a mikroskopického jodidu stříbra. Lokální rozptýlení velkého množství suchého ledu do atmosféry vede k poklesu teploty, zatímco jodid stříbra iniciuje shlukování ledových částic. Ty se pak stávají natolik těžkými, že se neudrží v oblacích a padají směrem k zemi. V průběhu pádu zmíněné shluky ledu rozmrzají a mění se v dešťové kapky. Jeden gram jodidu stříbra přitom dokáže vytvořit okolo jednoho biliónu dešťových kapek. Zásobníky na granulovaný oxid uhličitý se nacházely uvnitř nákladové kabiny a pojaly celkem 1 400 kg této chemikálie. Mikroskopickým jodidem stříbra byly zase napěchovány 26 mm meteopatrony, které byly vystřelovány ze dvou podvěsných kontejnerů typu Vejer. Každý z těchto kontejnerů přitom obsahoval výmetnice na 192 meteopatron. Jednalo se o zařízení, které bylo používáno vojenským transportním modelem An-26 (Curl A) k vystřelování klamných cílů. Jediný exemplář speciálu typu An-26B Ciklon-O vznikl v roce 1987 v prostorách kyjevského závodu č.473 konverzí letounu An-26B (v.č.14205 / CCCP-26208) ze stavu Aeroflotu. Zmíněný stroj sloužil k „rozhánění“ dešťových oblak komplikujících či bránících testování letecké techniky s urgentním statusem a zpočátku bázoval na letišti v Penze. V roce 1987 jediný exemplář speciálu An-26B Ciklon-O operoval v okolí vybuchlé jaderné elektrárny v Černobylu. Po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, tento stroj prošel zpětnou konverzí do standardu An-26B (Curl A).
Verze: -
Vyrobeno: jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-26B)
Uživatelé: SSSR
Posádka: dva piloti, palubní mechanik, navigátor a radista
Pohon: dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24VT s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp
Radar: povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-26, instalovaný v přední části trupu
Výzbroj: žádná
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 29,20 m |
Délka: | 23,80 m |
Výška: | 8,58 m |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 29.7.2018