Antonov An-2-100

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového letounu s krátkým vzletem a přistáním (STOL) typu An-2 (Colt); tento model vzešel z modernizačního programu letounů řady An-2 (Colt)

Určení:  přeprava osob a nákladu na místních linkách

Odlišnosti od letounu An-2 (Colt):

- instalace 1 500 hp turbovrtulového motoru typu MS-14 ukrajinské značky Motor Sič, který spaluje letecký petrolej, na místo 1 000 hp hvězdicového (vzduchem chlazeného) motoru typu AŠ-62IR, který spaluje letecký benzín

- instalace nové motorové kapoty se znatelně štíhlejším profilem, větší délkou a plynule se zmenšujícím průměrem směrem od pilotní kabiny k vrtulovému kuželu. Naproti tomu motorová kapota modelu An-2 (Colt) má robustní válcovitý profil a téměř konstantní průměr v celé délce. Po stranách vrtulového kužele letounu typu An-2-100 se nachází jeden pár úzkých kapsovitých lapačů vzduchu. Z boků zadní partie motorové kapoty tohoto stroje zase vystupuje jeden pár hranatých motorových výfuků. Vzhledem k vyšším teplotám výstupních plynů se za výfuky pohonné jednotky letounu typu An-2-100 nacházejí žáruvzdorné štíty.

- instalace třílisté vrtule typu AV-17 ruské značky NPP Aerosila na místo čtyřlisté vrtule typu AV-2

Historie:  V srpnu roku 2012 se na území států SNS v provozu stále ještě nacházelo 2 205 legendárních jednomotorových pístových dvouplošníků řady An-2 (Colt), z toho 1 583 na území Ruska, 135 na území Ukrajiny, 294 na území Kazachstánu, 89 na území Turkmenistánu, 60 na území Uzbekistánu a 63 na území Ázerbájdžánu. Přímou reakcí na skutečnost, že řada z těchto strojů tehdy ještě neměla zdaleka vyčerpanou technickou životnost, se staly hned dva modernizační programy, které byly vystavěny zejména na výměně jejich pohonné jednotky v podobě 1 000 hp pístového motoru typu AŠ-62IR z dílny A.D. Švecova. Zatímco modernizační program TVS-2MS (An-2MS) z dílny ruského institutu SibNIA (Sibiřský vědecko-výzkumný ústav letectví) již od počátku počítal s 1 100 hp turbovrtulovým motorem typu TPE-331-12UHR-701H americké značky Honeywell, konkurenční modernizační program An-2-100 z dílny ukrajinské konstrukční kanceláře GP O.K. Antonova byl vystavěn na zástavbě 1 500 hp turbovrtulového motoru MS-14 ukrajinské značky AO Motor Sič. Hlavní předností obou zmíněných modernizačních programů, TVS-2MS (An-2MS) a An-2-100, před starším modernizačním programem An-3T (Colt), který zase počítal s 1 375 hp turbovrtulovým motorem typu TVD-20, se stala znatelně nižší cena. Nepříliš úspěšný (díky vysoké ceně) modernizační program An-3T (Colt) se totiž dotkl nejen pohonné jednotky, ale i palubních systémů, avionického vybavení a v neposlední řadě též konstrukce draku. Zástavba motoru typu MS-14 do draku letounu typu An-2-100 byla podstatně jednodušší než zástavba motoru u konkurenčního letounu typu TVS-2MS, neboť se omezila pouze na instalaci nového motorového lože, nové motorové kapoty a elektrického spouštění a na příslušné úpravy palivového systému. Se systémem pro předehřívání či generátorem elektrické energie, kterým byl opatřen konkurenční letoun typu TVS-2MS, se u letounu typu An-2-100 nikdy nepočítalo. Motorová kapota tohoto stroje navíc nebyla pojata zdaleka tak elegantně jako u zmíněného konkurenčního typu. Cena přestavby letounu typu An-2 (Colt) na model An-2-100 (bez provedení generální opravy draku) měla činit 800 000 až 1 000 000 USD, včetně pořízení nového motoru. Motor typu MS-14 z dílny společnosti AO Motor Sič ze Záporoží má přitom před motorem typu AŠ-62IR, pohonnou jednotkou letounů řady An-2 (Colt), celou řadu předností. Kromě vyšší výkonnosti (1 500 hp vs 1 000 hp) se jedná též o cca 2 x nižší hmotnost (270 kg) a v neposlední řadě též o nižší spotřebu. Spotřeba motoru typu MS-14 při vzletovém režimu je přitom o celých 25% nižší než u motoru typu AŠ-62IR. Kromě toho tento motor spaluje letecký petrolej TS-1, který je v porovnání s leteckým benzínem, pohonnou hmotou motoru typu AŠ-62IR, o poznání levnější. Záměna motoru typu AŠ-62IR motorem typu MS-14 přitom kromě výše uvedeného sebou přinesla též pokles prázdné hmotnosti o 200 kg, vzrůst max. vzletové hmotnosti o 190 kg (na 5 690 kg), vzrůst cestovní rychlosti ze 190-ti na 220 km/h, vzrůst cestovní letové výšky o 1 000 m (na 3 000 m), vzrůst stoupavosti, vzrůst vytrvalosti o 30 minut (s 1 500 kg užitečným zatížením) a vzrůst doletu z 360-ti na 525 km (s 1 500 kg užitečným zatížením). Protože je motor typu MS-14 opatřen vrtulí typu AV-17 z dílny společnosti NPP Aerosila ze Stupina, která má reverzní chod, tato změna v pohonném systému letounu typu An-2 (Colt) v neposlední řadě vedla též redukci délky dojezdu při přistání. Zlepšení ale doznaly též charakteristiky vzletové. Základem prototypu letounu typu An-2-100 (UR-EXB), který měl kromě výše uvedeného též modifikované palubky v pilotní kabině, se stal letoun An-2R (v.č. 174-49), jenž byl vyroben v roce 1977 polským závodem WSK Mielec. Zmíněný stroj nesl tovární zbarvení společnosti Motor Sič, které doplňoval nápis „Genrich Ongirskij“ na bocích trupu, přímo pod horním křídlem. Jednalo se o bývalého šéfkonstruktéra GP O.K. Antonova, který se významně podílel na vývoji letounů řady An-2 (Colt). Ke svému prvnímu letu se prototyp An-2-100 (UR-EXB) vydal dne 10. července 2013, z VPD kyjevského letiště Svjatošino, podnikového letiště GP O.K. Antonova. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, tento stroj zavítal na airshow MAKS 2013, která se konala v Žukovském. Dne 11. dubna 2017 se s prototypem An-2-100 (UR-EXB) podařilo ustanovit neoficiální světový rekord, a to výstupem do výšky 2 700 m s nákladem o hmotnosti 3 202 kg. Dle původních plánů se součástí certifikačních zkoušek letounu typu An-2-100 mělo stát celkem 50 letů. Jejich završení bylo naplánováno na přelom let 2013 až 2014. Přitom se počítalo s tím, že „upgrade“ na standard An-2-100 projde všech 135 letounů typu An-2 (Colt), které byly tehdy provozovány na Ukrajině ozbrojenými silami, aerokluby a různými dopravci. Kromě toho výrobce počítal s tím, že shodnou modernizací projde též všech 60 letounů typu An-2 (Colt), které se tehdy nacházely na území Uzbekistánu. Tento stát se totiž kuli nekonvertibilní měně hodně spoléhal na Ukrajinu, se kterou měl tradičně dobré vztahy. Prvním provozovatelem letounu typu An-2-100 se ale měla stát Kuba. Kubánci si přitom v září roku 2013 objednali modernizaci okolo dvaceti letounů typu An-2 (Colt) v dopravní konfiguraci na tento standard. Nic z toho ale nakonec nebylo realizováno. Důvodem toho bylo vyostření vztahů s Ruskem kuli ruské anexi Krymu, ke které došlo na počátku roku 2014, a ruské podpoře proruských ukrajinských separatistů. To totiž vedlo k přetrhání spolupráce s ruskými subdodavateli, bez kterých nebylo přestavby letounů typu An-2 (Colt) na standard An-2-100 možné zrealizovat. Posledním hřebíčkem do rakve modernizačního programu An-2-100 se stala ruská invaze na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývaná „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. Zmíněný konflikt totiž mimo jiné vedl též k devastaci motorářského závodu Motor Sič.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového An-2)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:        jeden turbovrtulový motor typu Motor Sič MS-14 ukrajinské výroby s max. výkonem 1 500 hp

Radar:         žádný        

Kapacita:    12 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 500 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 4,10 m x 1,60 m x 1,80 m

Výzbroj:       žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 14.12.2024